Generál Hodges: Rusko je slabší než NATO a ví to. Proto vede hybridní válku

Nahrávám video
Americký generál Ben Hodges hostem Událostí, komentářů
Zdroj: ČT24

Soudržnost NATO je podle generála Bena Hodgese, který do loňského prosince velel po dobu tří let americkým jednotkám v Evropě, nejlepší zárukou bezpečnosti členských států. Společně prý mohou dobře čelit hrozbě agresivity Kremlu i dalším bezpečnostním výzvám.

Nasazení západních vojáků v Afghánistánu má podle Bena Hodgese stále smysl. Generál vyjádřil soustrast pozůstalým po padlých českých vojácích v misi Rozhodná podpora a ocenil české působení v zemi. „Aliance si nemůže vybírat ohrožení,“ řekl.

Zároveň připustil, že armáda sama v zemi stabilní systém vlády nevybuduje. „Řešení v Afghánistánu bude muset být diplomatické, bude se vyjednávat na všech stranách. Nemůžeme jednat z pozice síly,“ myslí si Hodges.

Síla je nejlepší prevence konfliktu

První prioritou i přes zahraniční mise pro Českou republiku zůstává stejně jako pro všechny členy NATO územní obrana. „Vracíme se do éry velké soutěže mezi mocnostmi. Je zde Rusko, je zde Čína. To jsou protivníci. Neznamená to, že nás čeká nějaká válka, to si nikdo nepřeje. Nicméně zajistit, že se vyhneme konfliktu, lze přípravou a odstrašením,“ vysvětlil americký generál.

Podle něj Západ podcenil odhodlání Vladimira Putina a jeho režimu útočit ve svém okolí. „Měli jsme si všimnout v roce 2008, když provedli invazi do Gruzie. V případě Ukrajiny se projevilo další agresivní chování a my si musíme uvědomit tyto hrozby, že to je riziko a ohrožení,“ řekl.

Bezpečnost České republiky je úzce spojena s NATO. To platí pro všechny ostatní členy Aliance. Bezpečnost souvisí se členstvím v silném, kohezním, modernizovaném NATO. USA jsou zásadním partnerem Aliance, a to zaručuje Česku bezpečnost.
Ben Hodges
americký generál, bývalý velitel jednotek v Evropě

Vzápětí dodal, že Rusko je vojensky, ekonomicky i populačně daleko slabší než spojená aliance. Tamní vládci to vědí a nechtějí čelit asymetrické nevýhodě. „Proto se věnují dezinformačním kampaním, akcím v kyberprostoru, hovoří se o hybridní válce, aby dosáhli toho, co chtějí. Jednotlivé členské státy ztrácejí důvěru těmito aktivitami. Aliance musí být soudržná a musí dosáhnout úrovně připravenosti a modernizace, aby byla schopna odrazovat Rusko od těchto aktivit,“ řekl Hodges a dodal: „Všichni doufáme, že Rusko bude náš partner.“

Jednota a soudržnost NATO jsou podle generála naprosto zásadní. Stále častěji zaznívající návrhy na samostatné evropské bezpečnostní struktury by ji prý mohly narušit. „Kdyby to, co například doporučuje prezident Macron, pomohlo vyřešit problémy v Africe anebo v jiných místech mimo Alianci, tak to má smysl. Ale jestliže to bude něco navíc, tak to vysává zdroje,“ řekl s odkazem na úterní návrh francouzského prezidenta k vytvoření opravdové evropské armády.

Infrastruktura i politická vůle jsou pro bezpečnost zásadní

Upozornil, že Česko má specifickou polohu a v případě konfliktu na východě Evropy by bylo důležitou tranzitní zemí pro alianční jednotky. „Koleje a další části infrastruktury jsou naprosto zásadní v této aktivitě,“ zdůraznil s tím, že bezpečnost nespočívá jen v ozbrojených silách, ale také v politické vůli je použít a v udržování schopností je přemisťovat. „V moderním kontextu se to musí integrovat,“ vysvětlil.

Nabádal také k tomu, aby česká vláda zajistila předvídatelnost financování armády v několikaletém kontextu. „Když nemáte finanční a politickou stabilitu, je velice těžké dělat nejlepší rozhodnutí v případě zakázek,“ myslí si generál Hodges.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...