Protivládní demonstrace v Jeruzalémě byla zřejmě největší od začátku války Izraele s Hamásem

3 minuty
UDÁLOSTI: Izrael zažil největší protivládní protest od vypuknutí války
Zdroj: ČT24

V Jeruzalémě se v neděli sešly desetitisíce lidí na demonstraci proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua a proti výjimkám z vojenské služby pro ultraortodoxní židy, informovaly agentura Reuters a izraelská média. Podle organizátorů se na protestu shromáždilo dokonce přes sto tisíc lidí, uvedl web The Times of Israel (ToI). Agentura AP i některá izraelská média napsaly, že šlo o největší demonstraci od začátku války Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás v říjnu loňského roku.

Demonstranti před izraelským parlamentem vyzývali k vypsání nových voleb. Požadovali rovněž rovnoměrnější rozdělení břemene vojenské služby mezi populaci, píše Reuters. Pro spravedlivější rozdělení tohoto břemene se v neděli podle agentury DPA vyslovil také premiér Netanjahu. Prohlásil ale, že válka s Hamásem vládě zabránila přijmout v potřebné lhůtě zákon, který by tuto otázku řešil.

Od pondělí se podle prozatímního nařízení nejvyššího soudu ruší státní příspěvky pro ultraortodoxní muže ve věku stanoveném pro vojenskou službu. Na základě rozhodnutí generální prokurátorky bude armáda od tohoto dne povinna odvádět ultraortodoxní studenty, kteří dosud většinou měli výjimku. Podle médií se to týká více než šedesáti tisíc mužů.

Demonstrace v Jeruzalémě
Zdroj: Reuters/Ilan Rosenberg

Silně věřící politici nová nařízení ostře kritizovali. Podle pozorovatelů by spor kolem této otázky mohl ohrozit Netanjahuovu koaliční vládu, která se opírá rovněž o ultraortodoxní uskupení.

Platnost zákonné úpravy, která většině ultraortodoxních mužů umožňovala vyhnout se vojenské službě, vypršela v loňském roce. Vládě se zatím nepodařilo schválit nový zákon, platnost provizorního řešení vyprší o půlnoci. Podle zpráv některých médií vláda měla připravený návrh, který nadále počítal s úlevami pro ultraortodoxní muže, ve vládní koalici však neměl většinovou podporu.

Podle agentury AP žádali demonstranti také rychlé propuštění izraelských rukojmí, která od loňského teroristického útoku zadržuje v Pásmu Gazy teroristické hnutí Hamás. Jeho útokem na jižní Izrael, při kterém ozbrojenci zabili téměř dvanáct set lidí a na 250 osob unesli do Gazy, začala nynější válka. Izraelské odvetné masivní bombardování a pozemní operace si podle úřadů, které ovládá teroristický Hamás vyžádaly víc než 32 780 mrtvých Palestinců a způsobily humanitární krizi v Pásmu Gazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...