Izraelská armáda kvůli hladu v Gaze zavedla každodenní přestávky v bojích

Nahrávám video
Události: Humanitární pomoc pro Pásmo Gazy
Zdroj: ČT24

Izraelská armáda oznámila, že v rámci snahy vyřešit problém s rostoucím hladověním v palestinském Pásmu Gazy pozastaví boje ve třech oblastech regionu, uvedly tiskové agentury. Přibližně stovka kamionů s humanitární pomocí také v neděli dorazila z Egypta přes přechod Kerem Šalom do Gazy, informovala agentura DPA s odvoláním na zdroje v enklávě. Kroky následují poté, co se Jeruzalém dostal pod rostoucí tlak zemí, aby na palestinském území zlepšil humanitární podmínky.

Podle portálu The Times of Israel bude armáda humanitární přestávky v hustě osídlených oblastech Gazy vyhlašovat každý den na deset hodin, a to od 10:00 do 20:00 místního času. Platit budou do odvolání.

Pauzy v bojích se uskuteční v oblastech, kde momentálně neoperují izraelské pozemní jednotky, a to v uprchlickém táboře Dajr Balah ve středu Gazy, v oblasti Mavásí na jihu a přímo ve městě Gaze, které je správním střediskem Pásma.

Izraelská armáda předtím uvedla, že vzniknou humanitární koridory pro bezpečný pohyb konvojů OSN dodávajících pomoc obyvatelům palestinské enklávy. Rovněž oznámila, že do Gazy začala ze vzduchu shazovat humanitární pomoc.

Izraelské ministerstvo zahraničí informovalo, že první humanitární přestávka bude platit od neděle ráno pro vybrané části Gazy s cílem usnadnit dodávky pomoci.

Izraelská armáda k těmto krokům přistoupila v situaci, kdy z Gazy přichází stále více informací o případech úmrtí hlady. Jeruzalém čelí rostoucímu tlaku ze strany mezinárodních humanitárních organizací i mnoha zemí, které ho obviňují z toho, že brání dodávkám pomoci do Gazy, kde od října 2023 vede vojenskou ofenzivu, již odůvodňuje tehdejším útokem Hamásu na jihu Izraele. Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus tento týden situaci v Gaze popsal jako „masové hladovění způsobené člověkem“.

Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu v neděli obvinil OSN ze lži ohledně izraelského blokování dodávek pomoci do enklávy. „Tvrdí, že nepovolujeme vstup humanitárním dodávkám. Je to povoleno. Jsou tam zabezpečené konvoje. Byly tam celou dobu, ale dnes (v neděli) je to oficiální. Už nebudou žádné výmluvy. Budeme pokračovat v boji, budeme jednat, dokud nedosáhneme všech našich válečných cílů – až do úplného vítězství,“ zdůraznil.

Při návštěvě letecké základny v Negevské poušti Netanjahu také řekl, že Jeruzalém musí do Pásma vpouštět zásoby bez ohledu na to, jak se odteď bude vyvíjet válka proti teroristickému hnutí Hamás. 

Shazování pomoci na padácích

Izraelská armáda v sobotu večer oznámila, že do Pásma Gazy ze vzduchu shodila sedm palet s moukou, cukrem a potravinovými konzervami od mezinárodních organizací. Jordánsko a Spojené arabské emiráty pak v neděli odpoledne oznámily, že z letadel shodily do Gazy dalších 25 tun humanitární pomoci. Agentura AFP upřesnila, že letadla pomoc shodila natřikrát.

Vedoucí představitelé humanitárních organizací jsou však podle agentury AFP velmi skeptičtí ohledně toho, že shazování zásob z letadel dokáže dodat dostatek potravin k vyřešení prohlubující se krize hladovění, které čelí více než dva miliony obyvatel Gazy. Místo toho požadovali, aby židovský stát do Gazy umožnil vstup více pozemních konvojů.

Humanitární organizace ostře kritizují zaměření na shazování pomoci z letadel. Podle více než stovky z nich jde o „groteskní rozptýlení“, které nezabrání hrozícímu hladomoru a nemůže nahradit standardní zásobování po zemi, informoval zpravodajský server britské veřejnoprávní BBC.

Organizace jako Mezinárodní záchranný výbor (IRC) upozorňují, že letecké shozy nejsou schopné dodat potřebné objemy a kvalitu pomoci. OSN odhaduje, že třetina obyvatel Gazy nejedla několik dní a 90 tisíc žen a dětí akutně potřebuje léčbu.

Podle místních zdrojů se lidé při sběru shozů topí v moři nebo je drtí krabice padající z velké výšky. „I když se shoz podaří, panuje chaos. Lidé se perou o pomoc, zraňují se,“ popsala Shaina Lowová z norské Rady pro uprchlíky.

Německý kancléř Friedrich Merz v nedělním telefonátu s Netanjahuem vyjádřil znepokojení Berlína kvůli humanitární situaci v Gaze. Vyzval Netanjahua, aby poskytl hladovějícímu civilnímu obyvatelstvu v Gaze naléhavě potřebnou humanitární pomoc.

Izraelská armáda podle AFP trvá na tom, že neomezuje počet nákladních vozidel s pomocí, které mohou vjet do enklávy. Tvrdí, že agentury OSN a humanitární organizace nevyzvedávají pomoc poté, co se na území Gazy dostane.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Izrael bude muset učinit rozhodnutí o svých dalších krocích v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu zároveň připustil, že neví, jak se nyní bude situace vyvíjet poté, co židovský stát stáhl své vyjednavače z nepřímých jednání s Hamásem o příměří a propuštění zbývajících rukojmí unesených palestinskými ozbrojenci na začátku války v říjnu 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 mminutami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 37 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 1 hhodinou

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 2 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 4 hhodinami
Načítání...