Izraelská armáda kvůli hladu v Gaze zavedla každodenní přestávky v bojích

Nahrávám video

Izraelská armáda oznámila, že v rámci snahy vyřešit problém s rostoucím hladověním v palestinském Pásmu Gazy pozastaví boje ve třech oblastech regionu, uvedly tiskové agentury. Přibližně stovka kamionů s humanitární pomocí také v neděli dorazila z Egypta přes přechod Kerem Šalom do Gazy, informovala agentura DPA s odvoláním na zdroje v enklávě. Kroky následují poté, co se Jeruzalém dostal pod rostoucí tlak zemí, aby na palestinském území zlepšil humanitární podmínky.

Podle portálu The Times of Israel bude armáda humanitární přestávky v hustě osídlených oblastech Gazy vyhlašovat každý den na deset hodin, a to od 10:00 do 20:00 místního času. Platit budou do odvolání.

Pauzy v bojích se uskuteční v oblastech, kde momentálně neoperují izraelské pozemní jednotky, a to v uprchlickém táboře Dajr Balah ve středu Gazy, v oblasti Mavásí na jihu a přímo ve městě Gaze, které je správním střediskem Pásma.

Izraelská armáda předtím uvedla, že vzniknou humanitární koridory pro bezpečný pohyb konvojů OSN dodávajících pomoc obyvatelům palestinské enklávy. Rovněž oznámila, že do Gazy začala ze vzduchu shazovat humanitární pomoc.

Izraelské ministerstvo zahraničí informovalo, že první humanitární přestávka bude platit od neděle ráno pro vybrané části Gazy s cílem usnadnit dodávky pomoci.

Izraelská armáda k těmto krokům přistoupila v situaci, kdy z Gazy přichází stále více informací o případech úmrtí hlady. Jeruzalém čelí rostoucímu tlaku ze strany mezinárodních humanitárních organizací i mnoha zemí, které ho obviňují z toho, že brání dodávkám pomoci do Gazy, kde od října 2023 vede vojenskou ofenzivu, již odůvodňuje tehdejším útokem Hamásu na jihu Izraele. Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus tento týden situaci v Gaze popsal jako „masové hladovění způsobené člověkem“.

Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu v neděli obvinil OSN ze lži ohledně izraelského blokování dodávek pomoci do enklávy. „Tvrdí, že nepovolujeme vstup humanitárním dodávkám. Je to povoleno. Jsou tam zabezpečené konvoje. Byly tam celou dobu, ale dnes (v neděli) je to oficiální. Už nebudou žádné výmluvy. Budeme pokračovat v boji, budeme jednat, dokud nedosáhneme všech našich válečných cílů – až do úplného vítězství,“ zdůraznil.

Při návštěvě letecké základny v Negevské poušti Netanjahu také řekl, že Jeruzalém musí do Pásma vpouštět zásoby bez ohledu na to, jak se odteď bude vyvíjet válka proti teroristickému hnutí Hamás. 

Shazování pomoci na padácích

Izraelská armáda v sobotu večer oznámila, že do Pásma Gazy ze vzduchu shodila sedm palet s moukou, cukrem a potravinovými konzervami od mezinárodních organizací. Jordánsko a Spojené arabské emiráty pak v neděli odpoledne oznámily, že z letadel shodily do Gazy dalších 25 tun humanitární pomoci. Agentura AFP upřesnila, že letadla pomoc shodila natřikrát.

Vedoucí představitelé humanitárních organizací jsou však podle agentury AFP velmi skeptičtí ohledně toho, že shazování zásob z letadel dokáže dodat dostatek potravin k vyřešení prohlubující se krize hladovění, které čelí více než dva miliony obyvatel Gazy. Místo toho požadovali, aby židovský stát do Gazy umožnil vstup více pozemních konvojů.

Humanitární organizace ostře kritizují zaměření na shazování pomoci z letadel. Podle více než stovky z nich jde o „groteskní rozptýlení“, které nezabrání hrozícímu hladomoru a nemůže nahradit standardní zásobování po zemi, informoval zpravodajský server britské veřejnoprávní BBC.

Organizace jako Mezinárodní záchranný výbor (IRC) upozorňují, že letecké shozy nejsou schopné dodat potřebné objemy a kvalitu pomoci. OSN odhaduje, že třetina obyvatel Gazy nejedla několik dní a 90 tisíc žen a dětí akutně potřebuje léčbu.

Podle místních zdrojů se lidé při sběru shozů topí v moři nebo je drtí krabice padající z velké výšky. „I když se shoz podaří, panuje chaos. Lidé se perou o pomoc, zraňují se,“ popsala Shaina Lowová z norské Rady pro uprchlíky.

Německý kancléř Friedrich Merz v nedělním telefonátu s Netanjahuem vyjádřil znepokojení Berlína kvůli humanitární situaci v Gaze. Vyzval Netanjahua, aby poskytl hladovějícímu civilnímu obyvatelstvu v Gaze naléhavě potřebnou humanitární pomoc.

Izraelská armáda podle AFP trvá na tom, že neomezuje počet nákladních vozidel s pomocí, které mohou vjet do enklávy. Tvrdí, že agentury OSN a humanitární organizace nevyzvedávají pomoc poté, co se na území Gazy dostane.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Izrael bude muset učinit rozhodnutí o svých dalších krocích v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu zároveň připustil, že neví, jak se nyní bude situace vyvíjet poté, co židovský stát stáhl své vyjednavače z nepřímých jednání s Hamásem o příměří a propuštění zbývajících rukojmí unesených palestinskými ozbrojenci na začátku války v říjnu 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
14:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
14:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 2 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 3 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
12:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 8 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 9 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled