Izraelská armáda kvůli hladu v Gaze zavedla každodenní přestávky v bojích

3 minuty
Události: Humanitární pomoc pro Pásmo Gazy
Zdroj: ČT24

Izraelská armáda oznámila, že v rámci snahy vyřešit problém s rostoucím hladověním v palestinském Pásmu Gazy pozastaví boje ve třech oblastech regionu, uvedly tiskové agentury. Přibližně stovka kamionů s humanitární pomocí také v neděli dorazila z Egypta přes přechod Kerem Šalom do Gazy, informovala agentura DPA s odvoláním na zdroje v enklávě. Kroky následují poté, co se Jeruzalém dostal pod rostoucí tlak zemí, aby na palestinském území zlepšil humanitární podmínky.

Podle portálu The Times of Israel bude armáda humanitární přestávky v hustě osídlených oblastech Gazy vyhlašovat každý den na deset hodin, a to od 10:00 do 20:00 místního času. Platit budou do odvolání.

Pauzy v bojích se uskuteční v oblastech, kde momentálně neoperují izraelské pozemní jednotky, a to v uprchlickém táboře Dajr Balah ve středu Gazy, v oblasti Mavásí na jihu a přímo ve městě Gaze, které je správním střediskem Pásma.

Izraelská armáda předtím uvedla, že vzniknou humanitární koridory pro bezpečný pohyb konvojů OSN dodávajících pomoc obyvatelům palestinské enklávy. Rovněž oznámila, že do Gazy začala ze vzduchu shazovat humanitární pomoc.

Izraelské ministerstvo zahraničí informovalo, že první humanitární přestávka bude platit od neděle ráno pro vybrané části Gazy s cílem usnadnit dodávky pomoci.

Izraelská armáda k těmto krokům přistoupila v situaci, kdy z Gazy přichází stále více informací o případech úmrtí hlady. Jeruzalém čelí rostoucímu tlaku ze strany mezinárodních humanitárních organizací i mnoha zemí, které ho obviňují z toho, že brání dodávkám pomoci do Gazy, kde od října 2023 vede vojenskou ofenzivu, již odůvodňuje tehdejším útokem Hamásu na jihu Izraele. Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus tento týden situaci v Gaze popsal jako „masové hladovění způsobené člověkem“.

Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu v neděli obvinil OSN ze lži ohledně izraelského blokování dodávek pomoci do enklávy. „Tvrdí, že nepovolujeme vstup humanitárním dodávkám. Je to povoleno. Jsou tam zabezpečené konvoje. Byly tam celou dobu, ale dnes (v neděli) je to oficiální. Už nebudou žádné výmluvy. Budeme pokračovat v boji, budeme jednat, dokud nedosáhneme všech našich válečných cílů – až do úplného vítězství,“ zdůraznil.

Při návštěvě letecké základny v Negevské poušti Netanjahu také řekl, že Jeruzalém musí do Pásma vpouštět zásoby bez ohledu na to, jak se odteď bude vyvíjet válka proti teroristickému hnutí Hamás. 

Shazování pomoci na padácích

Izraelská armáda v sobotu večer oznámila, že do Pásma Gazy ze vzduchu shodila sedm palet s moukou, cukrem a potravinovými konzervami od mezinárodních organizací. Jordánsko a Spojené arabské emiráty pak v neděli odpoledne oznámily, že z letadel shodily do Gazy dalších 25 tun humanitární pomoci. Agentura AFP upřesnila, že letadla pomoc shodila natřikrát.

Vedoucí představitelé humanitárních organizací jsou však podle agentury AFP velmi skeptičtí ohledně toho, že shazování zásob z letadel dokáže dodat dostatek potravin k vyřešení prohlubující se krize hladovění, které čelí více než dva miliony obyvatel Gazy. Místo toho požadovali, aby židovský stát do Gazy umožnil vstup více pozemních konvojů.

Humanitární organizace ostře kritizují zaměření na shazování pomoci z letadel. Podle více než stovky z nich jde o „groteskní rozptýlení“, které nezabrání hrozícímu hladomoru a nemůže nahradit standardní zásobování po zemi, informoval zpravodajský server britské veřejnoprávní BBC.

Organizace jako Mezinárodní záchranný výbor (IRC) upozorňují, že letecké shozy nejsou schopné dodat potřebné objemy a kvalitu pomoci. OSN odhaduje, že třetina obyvatel Gazy nejedla několik dní a 90 tisíc žen a dětí akutně potřebuje léčbu.

Podle místních zdrojů se lidé při sběru shozů topí v moři nebo je drtí krabice padající z velké výšky. „I když se shoz podaří, panuje chaos. Lidé se perou o pomoc, zraňují se,“ popsala Shaina Lowová z norské Rady pro uprchlíky.

Německý kancléř Friedrich Merz v nedělním telefonátu s Netanjahuem vyjádřil znepokojení Berlína kvůli humanitární situaci v Gaze. Vyzval Netanjahua, aby poskytl hladovějícímu civilnímu obyvatelstvu v Gaze naléhavě potřebnou humanitární pomoc.

Izraelská armáda podle AFP trvá na tom, že neomezuje počet nákladních vozidel s pomocí, které mohou vjet do enklávy. Tvrdí, že agentury OSN a humanitární organizace nevyzvedávají pomoc poté, co se na území Gazy dostane.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Izrael bude muset učinit rozhodnutí o svých dalších krocích v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu zároveň připustil, že neví, jak se nyní bude situace vyvíjet poté, co židovský stát stáhl své vyjednavače z nepřímých jednání s Hamásem o příměří a propuštění zbývajících rukojmí unesených palestinskými ozbrojenci na začátku války v říjnu 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 17 mminutami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 5 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 8 hhodinami

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému Lukoilu

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O čtvrtečním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.
před 9 hhodinami
Načítání...