Izraelská armáda kvůli hladu v Gaze zavedla každodenní přestávky v bojích

Nahrávám video
Události: Humanitární pomoc pro Pásmo Gazy
Zdroj: ČT24

Izraelská armáda oznámila, že v rámci snahy vyřešit problém s rostoucím hladověním v palestinském Pásmu Gazy pozastaví boje ve třech oblastech regionu, uvedly tiskové agentury. Přibližně stovka kamionů s humanitární pomocí také v neděli dorazila z Egypta přes přechod Kerem Šalom do Gazy, informovala agentura DPA s odvoláním na zdroje v enklávě. Kroky následují poté, co se Jeruzalém dostal pod rostoucí tlak zemí, aby na palestinském území zlepšil humanitární podmínky.

Podle portálu The Times of Israel bude armáda humanitární přestávky v hustě osídlených oblastech Gazy vyhlašovat každý den na deset hodin, a to od 10:00 do 20:00 místního času. Platit budou do odvolání.

Pauzy v bojích se uskuteční v oblastech, kde momentálně neoperují izraelské pozemní jednotky, a to v uprchlickém táboře Dajr Balah ve středu Gazy, v oblasti Mavásí na jihu a přímo ve městě Gaze, které je správním střediskem Pásma.

Izraelská armáda předtím uvedla, že vzniknou humanitární koridory pro bezpečný pohyb konvojů OSN dodávajících pomoc obyvatelům palestinské enklávy. Rovněž oznámila, že do Gazy začala ze vzduchu shazovat humanitární pomoc.

Izraelské ministerstvo zahraničí informovalo, že první humanitární přestávka bude platit od neděle ráno pro vybrané části Gazy s cílem usnadnit dodávky pomoci.

Izraelská armáda k těmto krokům přistoupila v situaci, kdy z Gazy přichází stále více informací o případech úmrtí hlady. Jeruzalém čelí rostoucímu tlaku ze strany mezinárodních humanitárních organizací i mnoha zemí, které ho obviňují z toho, že brání dodávkám pomoci do Gazy, kde od října 2023 vede vojenskou ofenzivu, již odůvodňuje tehdejším útokem Hamásu na jihu Izraele. Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus tento týden situaci v Gaze popsal jako „masové hladovění způsobené člověkem“.

Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu v neděli obvinil OSN ze lži ohledně izraelského blokování dodávek pomoci do enklávy. „Tvrdí, že nepovolujeme vstup humanitárním dodávkám. Je to povoleno. Jsou tam zabezpečené konvoje. Byly tam celou dobu, ale dnes (v neděli) je to oficiální. Už nebudou žádné výmluvy. Budeme pokračovat v boji, budeme jednat, dokud nedosáhneme všech našich válečných cílů – až do úplného vítězství,“ zdůraznil.

Při návštěvě letecké základny v Negevské poušti Netanjahu také řekl, že Jeruzalém musí do Pásma vpouštět zásoby bez ohledu na to, jak se odteď bude vyvíjet válka proti teroristickému hnutí Hamás. 

Shazování pomoci na padácích

Izraelská armáda v sobotu večer oznámila, že do Pásma Gazy ze vzduchu shodila sedm palet s moukou, cukrem a potravinovými konzervami od mezinárodních organizací. Jordánsko a Spojené arabské emiráty pak v neděli odpoledne oznámily, že z letadel shodily do Gazy dalších 25 tun humanitární pomoci. Agentura AFP upřesnila, že letadla pomoc shodila natřikrát.

Vedoucí představitelé humanitárních organizací jsou však podle agentury AFP velmi skeptičtí ohledně toho, že shazování zásob z letadel dokáže dodat dostatek potravin k vyřešení prohlubující se krize hladovění, které čelí více než dva miliony obyvatel Gazy. Místo toho požadovali, aby židovský stát do Gazy umožnil vstup více pozemních konvojů.

Humanitární organizace ostře kritizují zaměření na shazování pomoci z letadel. Podle více než stovky z nich jde o „groteskní rozptýlení“, které nezabrání hrozícímu hladomoru a nemůže nahradit standardní zásobování po zemi, informoval zpravodajský server britské veřejnoprávní BBC.

Organizace jako Mezinárodní záchranný výbor (IRC) upozorňují, že letecké shozy nejsou schopné dodat potřebné objemy a kvalitu pomoci. OSN odhaduje, že třetina obyvatel Gazy nejedla několik dní a 90 tisíc žen a dětí akutně potřebuje léčbu.

Podle místních zdrojů se lidé při sběru shozů topí v moři nebo je drtí krabice padající z velké výšky. „I když se shoz podaří, panuje chaos. Lidé se perou o pomoc, zraňují se,“ popsala Shaina Lowová z norské Rady pro uprchlíky.

Německý kancléř Friedrich Merz v nedělním telefonátu s Netanjahuem vyjádřil znepokojení Berlína kvůli humanitární situaci v Gaze. Vyzval Netanjahua, aby poskytl hladovějícímu civilnímu obyvatelstvu v Gaze naléhavě potřebnou humanitární pomoc.

Izraelská armáda podle AFP trvá na tom, že neomezuje počet nákladních vozidel s pomocí, které mohou vjet do enklávy. Tvrdí, že agentury OSN a humanitární organizace nevyzvedávají pomoc poté, co se na území Gazy dostane.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Izrael bude muset učinit rozhodnutí o svých dalších krocích v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu zároveň připustil, že neví, jak se nyní bude situace vyvíjet poté, co židovský stát stáhl své vyjednavače z nepřímých jednání s Hamásem o příměří a propuštění zbývajících rukojmí unesených palestinskými ozbrojenci na začátku války v říjnu 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 8 mminutami

Izrael v Gaze zabil novináře al-Džazíry. Tvrdí, že byl člen Hamásu

Izraelská armáda v západní části Pásma Gazy zabila při dronovém útoku novináře televize al-Džazíra. Izrael to ve čtvrtek podle agentury AFP potvrdil a prohlásil, že šlo o člena teroristické organizace Hamás, jenž se skrýval za novinařinu. Katarská stanice smrt svého novináře odsoudila a označila izraelský útok za úmyslný a cílený zločin, jehož záměrem bylo zastrašit novináře. Izraelská armáda už dříve zveřejnila řadu dokumentů, které údajně potvrzují spojení zpravodajské stanice s teroristickým hnutím. V podobném duchu se po prozkoumání důkazů vyjádřil také nezávislý izraelský soud.
před 10 mminutami

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
17:57Aktualizovánopřed 18 mminutami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 1 hhodinou

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
10:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský nejvyšší soud zakázal Memorial jako extremistickou organizaci

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Komise chce vysvětlit hovory Szijjártóa s Lavrovem. Z Francie zní slova o zradě

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.
před 3 hhodinami
Načítání...