V čele Památníku ticha stane Šulcová, desítky osobností proti výběrovému řízení protestovaly

Novou ředitelkou příspěvkové organizace Památník ticha bude Pavlína Šulcová, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Do funkce ji na šestileté období jmenuje ve druhé polovině září. Šulcová nahradí dosavadního pověřeného ředitele a autora myšlenky celého projektu Pavla Štingla. Proti výběrovému řízení na místo ředitele organizace protestovali signatáři výzvy pro podporu Památníku ticha a chtěli zachovat původní projekt.

Památník ticha na nádraží Praha-Bubny připomíná památku pražských Židů, kteří byli odsud během druhé světové války deportováni do koncentračních táborů. Oficiálním důvodem pro vyhlášení výběrového řízení byl „neuspokojivý vývoj prací na rekonstrukci Nádraží Praha-Bubny“.

Desítky lidí ale poté podepsaly výzvu, ve které signatáři vyjádřili nesouhlas s rozhodnutím ministerstva vypsat výběrové řízení a usilovali o konstruktivní jednání o budoucnosti Památníku ticha.

Podle autorů výzvy pro podporu Památníku ticha bylo výběrové řízení vypsáno v rozporu se Zřizovací listinou Památníku ticha, která stanoví, že návrh zřizovatele na vypsání výběrového řízení na obsazení funkce ředitele Památníku ticha musí být projednán s Garanční radou, což se nestalo.

Výzvu v červenci podepsali například předseda poradního sboru Památníku ticha Petr Pithart, výtvarník a spoluzakladatel projektu Památník ticha Jaroslav Róna, filmový režisér a producent Václav Marhoul, zemský rabín Karol Efraim Sidon, předseda židovské obce Praha František Bányai, spisovatelka Radka Denemarková, architekt David Vávra nebo novinářka Lída Rakušanová.

Spor o podmínkách pro rekonstrukci

Ministr kultury Baxa v dřívějším prohlášení uvedl, že Památník ticha přešel do působnosti ministerstva kultury s velmi malým personálním a finančním zajištěním. „Když jsem nastoupil do funkce, tak jsem jednoznačně stanovil jako prioritu provedení rekonstrukce, mimo jiné proto, že v tom území probíhají velké stavební akce. A také jsem malému týmu pana ředitele Štingla zajistil podle našeho názoru všestranné podmínky, aby tento úkol zvládli,“ řekl Baxa.

Bývalý ředitel památníku Štingl v otevřeném dopisu ministrovi oponoval. „Ministr kultury Martin Baxa namísto proklamované podpory podrobil nově vzniklou organizaci sérii administrativních opatření a kontrol, jež ve svém důsledku brání finance pro stavbu začít čerpat,“ uvedl.

Nahrávám video
Pavlína Šulcová se stane ředitelkou Památníku ticha, nahradí Pavla Štingla
Zdroj: ČT24

„Rozpočet na kulturní programy byl výrazně zredukován a počet plánovaných pracovních pozic klesl pod hranici provozní udržitelnosti. Žádost o finanční podporu scénáře budoucí stálé expozice byla zamítnuta a rozpočtová opatření omezila dlouhodobě rozvinutou veřejnou komunikaci a rozvoj vzdělávání,“ dodal Štingl.

„My jsme ztratili rok a půl času tím, že jsme se museli dohadovat s různými lidmi o tom, jak to vlastně myslíme. Myslím si, že i těm lidem to nebylo příjemné, a podle mě to nebude příjemné ani paní Šulcové. Já bych s ní skutečně rád spolupracoval, ale v tomto případě rozhodně ne,“ prohlásil Štingl pro Českou televizi.

Cíl Šulcové: Dodat projektu novou energii

Nová ředitelka Pavlína Šulcová manažersky a organizačně zajišťovala řadu českých i mezinárodních projektů v oblasti kulturní a obchodní diplomacie. Působila například v Českém centru Tel Aviv, z toho tři roky jako zástupkyně ředitele, v roce 2018 byla pověřena řízením. Mimo jiné se dlouhodobě věnuje popularizačním a edukačním projektům, jejichž cílem je přiblížit židovskou identitu dalším generacím a širší veřejnosti.

Šulcová řekla, že jmenování do funkce pro ni není pouze profesní výzvou, ale také logickým vyústěním aktivit, kterým se dlouhodobě věnuje a mají smysl. „Památník ticha považuji za důležitý a smysluplný projekt. Velmi si vážím zakladatele Pavla Štingla a ráda bych navázala na jeho dosavadní úsilí. Chci dát projektu novou energii a najít možnost pro vzájemnou spolupráci,“ dodala.

Prioritou Šulcové prý bude nastartovat rekonstrukci a realizaci stavby. Paralelně by se ráda zaměřila na současný vzdělávací program, který bude bořit stereotypy a klišé. Zároveň se chce soustředit na mezinárodní spolupráci.

„Vznik Památníku ticha je klíčovým projektem ministerstva kultury a je také součástí programového prohlášení vlády. Ministerstvo vyjednalo na roky 2022 až 2025 přímo na památník tři sta milionů korun, rekonstrukce však fakticky nezačala. Je proto nanejvýš nutné, aby začala v co nejkratším čase,“ řekl Baxa.

„V žádném případě a nijak tímto nezpochybňuji práci a úsilí dosavadního ředitele Pavla Štingla dostat téma do veřejného prostoru. Nyní je však nutné bezodkladně jednat, abychom naplnili slib daný pamětníkům, jejich potomkům a veřejnosti,“ dodal šéf resortu.

„Jsem přesvědčen, že její příchod do instituce bude znamenat na jedné straně stabilizaci standardního řízení příspěvkové organizace státu a na druhé straně potenciál spolupráce s nejnovějšími trendy v problematice připomínání si tragických součástí dějin Evropy,“ uvedl předseda výběrové komise a vrchní ředitel Sekce kulturního dědictví ministerstva kultury Vlastislav Ouroda.

Obecně prospěšná společnost Památník ticha začala působit zhruba před dvanácti lety v objektu bývalého pražského nádraží Bubny především s důrazem na připomínání židovských transportů. První transport pražských Židů z nádraží Bubny do Lodže odjel 16. října 1941, bylo v něm tisíc židovských mužů, žen a dětí. Přežilo z něj čtyřiadvacet lidí. Celkem bylo deportováno padesát tisíc obyvatel. V roce 1945 odtud při odsunu odjížděli pražští Němci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovaly kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 13 mminutami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 35 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
před 5 hhodinami

Za týrání skotu poslal soud ředitele farmy na pět let do vězení

Za chov skotu v nevhodných podmínkách na farmě na Chomutovsku poslal ve čtvrtek pražský vrchní soud ředitele společnosti Ekochov CMN Antonína Hajzlera na pět let do vězení. Na deset let mu zakázal se starat o zvířata. Jednatele společnosti Františka Horna potrestal ročním podmíněným trestem za zanedbání péče o zvířata z nedbalosti. Firmě Ekochov CMN uložil, aby zaplatila dva miliony korun. Podle pravomocného verdiktu kvůli mužům uhynulo od ledna do prosince 2021 téměř sedmdesát zvířat. Dvojice vinu od počátku odmítala.
před 6 hhodinami
Načítání...