Novou ředitelkou příspěvkové organizace Památník ticha bude Pavlína Šulcová, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Do funkce ji na šestileté období jmenuje ve druhé polovině září. Šulcová nahradí dosavadního pověřeného ředitele a autora myšlenky celého projektu Pavla Štingla. Proti výběrovému řízení na místo ředitele organizace protestovali signatáři výzvy pro podporu Památníku ticha a chtěli zachovat původní projekt.
V čele Památníku ticha stane Šulcová, desítky osobností proti výběrovému řízení protestovaly
Památník ticha na nádraží Praha-Bubny připomíná památku pražských Židů, kteří byli odsud během druhé světové války deportováni do koncentračních táborů. Oficiálním důvodem pro vyhlášení výběrového řízení byl „neuspokojivý vývoj prací na rekonstrukci Nádraží Praha-Bubny“.
Desítky lidí ale poté podepsaly výzvu, ve které signatáři vyjádřili nesouhlas s rozhodnutím ministerstva vypsat výběrové řízení a usilovali o konstruktivní jednání o budoucnosti Památníku ticha.
Podle autorů výzvy pro podporu Památníku ticha bylo výběrové řízení vypsáno v rozporu se Zřizovací listinou Památníku ticha, která stanoví, že návrh zřizovatele na vypsání výběrového řízení na obsazení funkce ředitele Památníku ticha musí být projednán s Garanční radou, což se nestalo.
Výzvu v červenci podepsali například předseda poradního sboru Památníku ticha Petr Pithart, výtvarník a spoluzakladatel projektu Památník ticha Jaroslav Róna, filmový režisér a producent Václav Marhoul, zemský rabín Karol Efraim Sidon, předseda židovské obce Praha František Bányai, spisovatelka Radka Denemarková, architekt David Vávra nebo novinářka Lída Rakušanová.
Spor o podmínkách pro rekonstrukci
Ministr kultury Baxa v dřívějším prohlášení uvedl, že Památník ticha přešel do působnosti ministerstva kultury s velmi malým personálním a finančním zajištěním. „Když jsem nastoupil do funkce, tak jsem jednoznačně stanovil jako prioritu provedení rekonstrukce, mimo jiné proto, že v tom území probíhají velké stavební akce. A také jsem malému týmu pana ředitele Štingla zajistil podle našeho názoru všestranné podmínky, aby tento úkol zvládli,“ řekl Baxa.
Bývalý ředitel památníku Štingl v otevřeném dopisu ministrovi oponoval. „Ministr kultury Martin Baxa namísto proklamované podpory podrobil nově vzniklou organizaci sérii administrativních opatření a kontrol, jež ve svém důsledku brání finance pro stavbu začít čerpat,“ uvedl.
„Rozpočet na kulturní programy byl výrazně zredukován a počet plánovaných pracovních pozic klesl pod hranici provozní udržitelnosti. Žádost o finanční podporu scénáře budoucí stálé expozice byla zamítnuta a rozpočtová opatření omezila dlouhodobě rozvinutou veřejnou komunikaci a rozvoj vzdělávání,“ dodal Štingl.
„My jsme ztratili rok a půl času tím, že jsme se museli dohadovat s různými lidmi o tom, jak to vlastně myslíme. Myslím si, že i těm lidem to nebylo příjemné, a podle mě to nebude příjemné ani paní Šulcové. Já bych s ní skutečně rád spolupracoval, ale v tomto případě rozhodně ne,“ prohlásil Štingl pro Českou televizi.
Cíl Šulcové: Dodat projektu novou energii
Nová ředitelka Pavlína Šulcová manažersky a organizačně zajišťovala řadu českých i mezinárodních projektů v oblasti kulturní a obchodní diplomacie. Působila například v Českém centru Tel Aviv, z toho tři roky jako zástupkyně ředitele, v roce 2018 byla pověřena řízením. Mimo jiné se dlouhodobě věnuje popularizačním a edukačním projektům, jejichž cílem je přiblížit židovskou identitu dalším generacím a širší veřejnosti.
Šulcová řekla, že jmenování do funkce pro ni není pouze profesní výzvou, ale také logickým vyústěním aktivit, kterým se dlouhodobě věnuje a mají smysl. „Památník ticha považuji za důležitý a smysluplný projekt. Velmi si vážím zakladatele Pavla Štingla a ráda bych navázala na jeho dosavadní úsilí. Chci dát projektu novou energii a najít možnost pro vzájemnou spolupráci,“ dodala.
Prioritou Šulcové prý bude nastartovat rekonstrukci a realizaci stavby. Paralelně by se ráda zaměřila na současný vzdělávací program, který bude bořit stereotypy a klišé. Zároveň se chce soustředit na mezinárodní spolupráci.
„Vznik Památníku ticha je klíčovým projektem ministerstva kultury a je také součástí programového prohlášení vlády. Ministerstvo vyjednalo na roky 2022 až 2025 přímo na památník tři sta milionů korun, rekonstrukce však fakticky nezačala. Je proto nanejvýš nutné, aby začala v co nejkratším čase,“ řekl Baxa.
„V žádném případě a nijak tímto nezpochybňuji práci a úsilí dosavadního ředitele Pavla Štingla dostat téma do veřejného prostoru. Nyní je však nutné bezodkladně jednat, abychom naplnili slib daný pamětníkům, jejich potomkům a veřejnosti,“ dodal šéf resortu.
„Jsem přesvědčen, že její příchod do instituce bude znamenat na jedné straně stabilizaci standardního řízení příspěvkové organizace státu a na druhé straně potenciál spolupráce s nejnovějšími trendy v problematice připomínání si tragických součástí dějin Evropy,“ uvedl předseda výběrové komise a vrchní ředitel Sekce kulturního dědictví ministerstva kultury Vlastislav Ouroda.
Obecně prospěšná společnost Památník ticha začala působit zhruba před dvanácti lety v objektu bývalého pražského nádraží Bubny především s důrazem na připomínání židovských transportů. První transport pražských Židů z nádraží Bubny do Lodže odjel 16. října 1941, bylo v něm tisíc židovských mužů, žen a dětí. Přežilo z něj čtyřiadvacet lidí. Celkem bylo deportováno padesát tisíc obyvatel. V roce 1945 odtud při odsunu odjížděli pražští Němci.