Influencerka Hana Gelnarová zveřejnila video, kde za zvuku německé hudby pochoduje se zdviženou pravicí. Po kritice ho smazala a v omluvě uvedla, že nevěděla, co gesto znamená. Podle ředitele Památníku ticha Pavla Štingla to není ojedinělý případ hajlování či použití nacistických symbolů, často jde o cílenou provokaci. Za největší problém označil v Událostech, komentářích absenci prevence a nedostatek času věnovaného ideologiím na školách. Rád by v této otázce viděl aktivnější roli státu.
Má to za fajn provokaci, ale za tuhle bariéru nesmí, říká Štingl o hajlující influencerce
15 minut
Události, komentáře: Ředitel Památníku ticha Pavel Štingl
Třiadvacetiletá influencerka Hana Gelnarová na Instagramu publikovala video, kde společně s přáteli za zvuku německé hudby pochoduje se zdviženou pravicí. V pozadí je vidět také německá vlajka a železný kříž. Video po kritice smazala. Případem se zabývá policie.
Podle ředitele Památníku ticha Pavla Štingla to není nic neobvyklého. K takovýmto incidentům dochází, jelikož v Česku neexistuje efektivní obrana, která by umožnila jim předcházet – například nějaký koncepční program prevence, míní. Chybí podle něj státní zadání.
Problém vidí i na školách – v pořadu popsal jednu z intervencí na základní škole, kde žáci sedmé a osmé třídy pochodovali, hajlovali, a dokonce i přeříkávali projevy Adolfa Hitlera. „My jsme zjistili, že tam jsou docela dobří kantoři, ale nemají kapacitu na to, aby se vůbec k této látce dostali. Pokud se vůbec dostanou k moderní historii, tak skončí u dat a ne u ideologie, natož aby žáky lépe vybavili a vysvětlili jim význam těch symbolů. A to je celostátní problém,“ míní Štingl.
A stát musí tento problém začít řešit, neziskovky na to nestačí, apeloval. „Aby se těmto věcem dalo předcházet, musí na to být koncepce,“ uvedl. Pomoci se vzděláváním by podle Štingla mohla právě místa paměti či paměťová centra.
O náhodu a neznalost nejde, říkají Štingl a Charvát
Štingl míní, že omluva Gelnarové, že nevěděla, co je hajlování, je falešná. „Oni naopak zjistí, že je to fajn provokace, protože v nich nespíná, ani ve výchově z rodin, ani ze škol, že u této symboliky je bariéra, za kterou se nesmí,“ podotknul.
S tím souhlasí i politolog Jan Charvát, který se zaměřuje na politický extremismus. Podle něj je z vystoupení Gelnarové i Anity Bittnerové, druhé influencerky, která se jí zastala, zřejmé, že vědí, co dělají, a s čím jsou gesta a symboly spojené. „Není možné náhodně vedle sebe seřadit nacistický válečný pochod, hajlování, německý kříž a pak tvrdit, že přece u toho hajlování o nic nejde. Tam je evidentní, že to je přesně ta provokace,“ uvedl odborník.
Problematiku hajlování pak Štingl staví i do souvislosti s tím, že je jiná doba než před pěti lety, na světě jsou nové konflikty, které vyvolávají antisemitismus, a bují různé formy extremismu.
Podle Štingla hrají rostoucí roli i sociální sítě, které mají větší dopad na konání mladých. Nové generaci je nutné nabídnout něco, co je zaujme a otevře jejich vnímavost (...), což je složitější vzhledem k tomu, že již nejsou pamětníci, kteří například holocaust prožili, uzavřel Štingl.
