Hajlování

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.

Německá armáda uvedla, že propustila několik výsadkářů a desítky dalších vyšetřuje v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici, informoval v pondělí deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).

Německo čelí nárůstu podpory krajní pravice. A to nejen v případě Alternativy pro Německo, která je ve spolkovém parlamentu druhou nejsilnější partají. V někdejší východní komunistické části země posilují také neonacistická hnutí a spolky, jako je například Třetí cesta. Symbolem trendu se stalo město Spremberg v Braniborsku.

Fotografie z roku 2013, na které je dnes už europoslanec Filip Turek (nestr. za Přísahu) zachycen se zdviženou pravicí v gestu připomínajícím hajlování, nebude mít trestní dohru. Policie případ odložila. Na dotaz České televize to uvedl pražský obvodní státní zástupce Jan Vychyta. Případ je podle něj promlčený.

Influencerka Hana Gelnarová zveřejnila video, kde za zvuku německé hudby pochoduje se zdviženou pravicí. Po kritice ho smazala a v omluvě uvedla, že nevěděla, co gesto znamená. Podle ředitele Památníku ticha Pavla Štingla to není ojedinělý případ hajlování či použití nacistických symbolů, často jde o cílenou provokaci. Za největší problém označil v Událostech, komentářích absenci prevence a nedostatek času věnovaného ideologiím na školách. Rád by v této otázce viděl aktivnější roli státu.