Holokaust strana 2 z 2

Dědicové rodiny Rothschildů podali kvůli rodinnému panství Šilheřovice na Opavsku stížnost na Česko k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, sdělila mediální zástupkyně rodiny Rothschildů v Česku Hana Hikelová. Nemovitostí, které zabavili nejprve nacisté a následně komunisté, se dědicové neúspěšně domáhali nejprve u obecných soudů. Letos v lednu pak jejich nárok zamítl i Ústavní soud. Česká republika tak podle Rothschildů porušila Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv.

Podle agentury Reuters schválila dolní komora polského parlamentu návrh zákona, jenž vyvolává vlnu kritiky. Jedním z dopadů by mohlo podle odpůrců být znesnadnění navrácení majetku, který za druhé světové války zabavili Židům němečtí nacisté a později ho znárodnil polský komunistický režim. Proti nové směrnici už protestoval Izrael. Washington zase vyzval polskou vládu, aby proces schvalování novely zastavila.

Cíl řady Britů, kteří nechtějí kvůli brexitu přijít o výhody Unie, je evropský pas. V Česku teď třeba úřady posuzují i žádost Danbyho Blocha, potomka německy mluvící židovské rodiny. Jeho rodiče zemřeli při holokaustu a on sám musel před nacisty uprchnout. Snahu získat zpět české občanství ale komplikují Benešovy dekrety.

Německo ve středu zakázalo činnost tří skupin, které místní úřady podezřívají z financování Íránem podporované radikální šíitské skupiny Hizballáh. Podle agentury Reuters to oznámilo německé ministerstvo vnitra s tím, že v souvislosti s novým zákazem policie podnikla několik razií v sedmi spolkových zemích.

Izrael si připomíná den obětí holocaustu. Na památku šesti milionů zavražděných Židů se dopoledne rozezněly sirény a země držela dvě minuty ticha. Hlavní vzpomínková akce se konala v jeruzalémském památníku obětem holocaustu Jad vašem. V Izraeli momentálně žije zhruba 140 tisíc lidí, kteří jsou považováni za přeživší holocaustu.

Odvolací soud v jihopolském Krakově potvrdil předchozí rozsudek soudu nižší instance odsuzující německou stanici ZDF k omluvě někdejším bojovníkům polského odboje, které rozhořčilo antisemitské zpodobnění v seriálu o druhé světové válce. Verdikt je pravomocný, uvedla polská televize TVP na svém webu.

Německo vrátilo potomkům původních židovských majitelů všech čtrnáct obrazů ze sbírky Cornelia Gurlitta, u kterých se podařilo prokázat, že je nacisté ukradli. Uvedla to v pátek zmocněnkyně vlády pro kulturu Monika Grüttersová, informovala agentura AFP. V Gurlittově sbírce jsou stovky děl předních světových umělců, které se našly v letech 2012 a 2014 v nemovitostech muže, jehož otec pracoval v nacistickém Německu jako obchodník s uměním.

Josef Müller, veterán z československých jednotek v Sovětském svazu za druhé světové války oslavil sté narozeniny. Osobně potkal Ludvíka Svobodu či Edvarda Beneše, po přesídlení do Izraele se ale vzpomínka na něj zčásti vytratila. Nedávno ho vypátrali čeští historici.

Z iniciativy českého křesťanského humanisty a pacifisty Přemysla Pittera byly v roce 1945 na zámcích ve Štiříně, Olešovicích, Kamenici a Lojovicích zřízeny ozdravovny pro děti z koncentračních táborů. Už jako obyvatelé Spojených států, Izraele nebo SRN se na zámky po sametové revoluci vraceli, aby se opět setkali se svými vychovateli a společně zavzpomínali.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Tisíce lidí protestovaly v sobotu v Římě proti migrační politice vlády a množícím se projevům rasové nenávisti. Veřejnost v posledních dnech popudil hlavně případ ženy, která přežila holocaust, teď však musela dostat policejní ochranu, protože se stala terčem antisemitských útoků.

Hranice na Přerovsku otevřely upravenou proluku u synagogy, nově ji zdobí plastika výtvarnice Christine Habermannové von Hochové. Plastika odkazuje na historii hranické židovské komunity, která byla vyvražděna během druhé světové války. Na dvě stovky hranických obětí holocaustu už od konce 90. let upozorňuje v proluce také pamětní deska. Náklady na rekonstrukci prostoru včetně umístění nové plastiky byly přes milion korun.

První kameny připomínající zmizelé židovské občany už lidé najdou na chodnících Českých Budějovic. Jedenáctku kostek do ulic jihočeského krajského města ve středu položili zástupci projektu Paměť národa. Takzvané stolpersteiny jsou mezinárodní dlouhodobou aktivitou, která připomíná oběti holocaustu.

Je nutné se scházet u památných míst, protože lhostejnost je podhoubí, z kterého se rodí totalitní režimy, zdůraznil přeseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) při terezínské tryzně. Na Národním hřbitově v Terezíně se v neděli konala tradiční vzpomínka na oběti nacistické perzekuce. Setkání se každý rok účastní stovky lidí, kromě pamětníků událostí také politici i diplomaté.