Hranice na Přerovsku otevřely upravenou proluku u synagogy, nově ji zdobí plastika výtvarnice Christine Habermannové von Hochové. Plastika odkazuje na historii hranické židovské komunity, která byla vyvražděna během druhé světové války. Na dvě stovky hranických obětí holocaustu už od konce 90. let upozorňuje v proluce také pamětní deska. Náklady na rekonstrukci prostoru včetně umístění nové plastiky byly přes milion korun.
Židovskou komunitu připomíná upravená proluka u hranické synagogy. Pamětní desku doplnila plastika
Plastika od Christine Habermannové von Hochové, dcery zakladatele mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston Alfreda Habermanna, nese název Nicocot – fragmenty světla. „Žila s otcem několik let v Izraeli, má tedy blízko také k židovské symbolice, kterou ve svých dílech někdy využívá,“ řekl mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.
Proluka vedle synagogy v Janáčkově ulici byla jedním z posledních zanedbaných míst v historickém jádru města. Dosud nevzhledný prostor zaplňovaly pouze keře. Nová plastika navíc může sloužit také k sezení. Autorem úpravy proluky je architekt Tomáš Kratochvíla.
Plastika výtvarnice Christine Habermannové von Hoch Nicocot - fragmenty světla u hranické synagogy
Dočkají se i „židovské“ schody
Na vznik plastiky přispěl také Milan Hein, kterému část rodiny zahynula za druhé světové války v koncentračních táborech. Hain na začátku letošního roku získal cenu města, jejíž součástí byla i finanční odměna. Právě tyto peníze daroval na novou připomínku židovského obyvatelstva Hranic.
Mezi dárce se následně připojily i další osobnosti. Výtvarný objekt k sezení poté v proluce nahradil původně navrženou lavičku. Příští rok hodlá hranická radnice opravit i takzvané židovské schody, které lemují synagogu z druhé strany.
Umělkyně má k regionu blízký vztah, podílela se například na společné realizaci plastiky Tilia v Lipníku nad Bečvou podle posledního návrhu svého otce Alfreda Habermanna. Pro tamní kulturní dům Echo vytvořila kovová svítidla a na nedalekém hradě Helfštýn vedla kurzy uměleckého kování.
Památku Židů v Hranicích připomíná od konce 90. let i pamětní deska
Hranice doposud žádnou důstojnou připomínku obětí holocaustu neměly. Židé mají přitom v oblasti Hranic a nedalekého Lipníku nad Bečvou dlouholetou historii sahající až do 15. století, v Hranicích se usídlili na počátku 17. století.
Synagoga byla vystavěna v druhé polovině 19. století, nahradila původní, která už svými prostory komunitě nestačila. Většina obyvatel židovského původu z Hranic a okolí byla vystěhována transportem 22. června 1942. Nejvíce z nich zemřelo v koncentračním táboře v Osvětimi, ale také v Terezíně a v nacistickém vyhlazovacím táboře v Treblince.