Hořící synagogy, rozbité výlohy a mlčící dav. Křišťálovou nocí začal cílený hon na Židy

Německo i další země si připomínají 80. výročí takzvané křišťálové noci, jednoho z největších protižidovských pogromů v historii. V noci z 9. na 10. listopadu 1938 nacisté zavraždili desítky lidí a zhruba 30 tisíc jich poslali do koncentračních táborů. Zapalovali synagogy a ničili a rabovali židovské obchody i domy. Historici událost považují za přelomovou – diskriminace Židů se rázem změnila v jejich systematické pronásledování a otevřela cestu k holocaustu.

Záminkou pro rozpoutání násilí se stal atentát na německého diplomata v Paříži Ernsta von Ratha. Sedmého listopadu ho dvěma výstřely z pistole vážně zranil sedmnáctiletý Žid Herschel Grünspan (Grynszpan), který se tím chtěl pomstít za nařízení německých úřadů odsunout polské Židy na polské hranice.

5 minut
Osmdesát let od Křišťálové noci, protižidovské pogromy stály život přes tisíc lidí
Zdroj: ČT24

Nařízení postihlo jeho rodinu i tisíce dalších Židů, kteří museli v bídných podmínkách trávit dlouhé týdny na hranicích, protože je nikdo nechtěl přijmout. Grünspan byl okamžitě po činu ve Francii zatčen a později předán do Německa, jeho další osud už není známý.

Nacisté čin vydávali za spiknutí proti Němcům

Nacistická propaganda čin zneužila jako údajný důkaz židovského spiknutí proti německému národu a pokus Židů o vyvolání nepřátelství mezi evropskými státy. Všechny německé noviny v čele s nacistickým listem Völkischer Beobachter v následujících dnech zveřejnily na prvních stranách nenávistné protižidovské články.

Hned 8. listopadu úřady zastavily vydávání židovských novin a časopisů a zakázaly židovské kulturní aktivity. Začaly také první „spontánní“ demonstrace proti Židům, lidé zapálili dvě synagogy a rozbili výlohy několika židovských obchodů. V noci pak začalo zabíjení Židů uvězněných v koncentračním táboře Buchenwald – zavražděno bylo kolem sedmdesáti lidí. 

Svět poprvé viděl, jak to vypadá, když se některé pasáže z Hitlerova Mein Kampfu uvádějí ve skutečnost.
Jan Boris Uhlíř
historik

Diplomat von Rath zemřel 9. listopadu. Shodou okolností se ten večer v Mnichově konalo každoroční setkání s Adolfem Hitlerem, které bylo připomínkou nezdařeného nacistického „pivního puče“ v Mnichově v roce 1923. Šéf nacistické propagandy Joseph Goebbels na akci informoval o úmrtí Ratha a v plamenném protižidovském projevu vyzval k pomstě. Zda šlo o jeho vlastní iniciativu, nebo zda jednal na Hitlerův příkaz, není jisté.

Přítomní funkcionáři paravojenských úderných oddílů SA a dalších nacistických institucí však projev pochopili jako výzvu k zahájení protižidovského pogromu. Ještě v noci začaly především jednotky SA vyvolávat protižidovské nepokoje a útočit na židovské objekty.

Za noc bylo vypáleno na dvanáct set synagog

Během noci z 9. na 10. listopadu a na některých místech i následující den bylo vypáleno přes dvanáct set synagog a židovských modliteben nejen v celém Německu, ale i v tehdy už připojeném Rakousku a zabraném českém pohraničí.

Vyrabováno a zničeno bylo zhruba 7500 židovských obchodů a podniků. Při samotném útoku nacisté zabili asi sto Židů a zhruba 30 tisíc jich odvlekli do koncentračních táborů Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen. O co tehdy šlo, je zřejmé z toho, že odvezeni byli hlavně majetnější Židé. Propuštěni byli až poté, co souhlasili se zabavením majetku ve prospěch Říše a zároveň slíbili, že emigrují. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Nacisté tvrdili, že útoky nebyly nijak organizovány, ale že sami Židé vyvolali „spravedlivý hněv lidu“. Vrcholem cynismu pak bylo nařízení, že židovští obyvatelé musí odstranit škody způsobené pogromem a uklidit ulice. Zároveň jim stát zabavil pojistky za zničený majetek, na které měli nárok, a později jim ještě uložil zaplatit pokutu ve výši jedné miliardy marek.

Křišťálová noc je řadou historiků považována za přelomovou událost ve vztahu nacistického režimu vůči Židům. „V první fázi byla nacistická politika vůči Židům sice násilná, ale po roce 1935, mimo jiné v souvislosti s chystanou olympiádou v Německu, úřady tyto projevy potlačovaly. To znamená, že Židé byli v Německu pronásledováni, vylučováni z hospodářství, z úřadů, ale nebyli zpravidla cílem fyzických útoků. Najednou přišla křišťálová noc jako státem organizovaný pogrom. Bylo to poprvé, kdy fyzické násilí proti Židům proniklo do kruhů, které byly doposud považovány za bezpečné, tedy do soukromí a do míst modlitby a setkávání – do synagog a škol,“ napsal historik Michal Frankl. 

Datum 9. listopadu 1938 je pro Německo dnem hanby a katastrofou. Němci vyháněli jiné Němce jen proto, že byli Židy.
Angela Merkelová
Německá kancléřka po setkání s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem

Hořely i synagogy v obsazeném pohraničí

Tak trochu ve stínu událostí v Německu zůstaly desítky vypálených synagog také v českém pohraničí, na území zabraném jen několik týdnů předtím na základě mnichovské dohody. Během křišťálové noci bylo v těchto oblastech zničeno podle odhadů nejméně 35 synagog a řada židovských hřbitovů. Dalších 25 synagog bylo zlikvidováno během následné druhé světové války. 

Zfanatizovaný dav koordinovaný příslušníky SA a členy NSDAP spolu s Hitlerjugend řádil například v Karlových Varech, Liberci, České Lípě, Opavě, Jablonci nad Nisou, Mostu, Tachově, Chomutově, Svitavách a na mnoha dalších místech. I tam byli zatýkáni židovští muži a demolovány obchody patřící židovským majitelům.

Liberec se po Mnichovu stal hlavním městem nové říšské župy Sudety a sídlem Konrada Henleina. Už před křišťálovou nocí velká část libereckých Židů utekla do vnitrozemí a neorenesanční synagoga z roku 1899 byla uzavřena. V noci 11. listopadu pak byla vypálena.

Dobové fotografie ukazují zástupy lidí, kteří požár synagogy sledovali. „Plameny stoupaly s požářiště do pozdních hodin nočních a u trosek se vystřidali téměř všichni liberečtí Němci,“ psal tehdejší Polední list. V následujícím roce byly trosky synagogy strženy a na ploše vzniklo parkoviště. Dnes na místě stojí moderní Krajská vědecká knihovna, v níž se též nachází malá synagoga.

Vypálení synagogy v Liberci
Zdroj: Krajská vědecká knihovna v Liberci

Stejný osud potkal také synagogy v České Lípě, Mostu nebo Opavě. Na místě opavského svatostánku byl později vybudován památník, jehož součástí je i několik cihel ze zničené synagogy. Zanikla také například synagoga v Mariánských Lázních, postavená v maurském stylu.

Z vypálené synagogy v Jablonci nad Nisou se ještě před násilnostmi podařilo zachránit svitek Tóry, kterou odvezl již v září 1938 místní rabín George Vida do Turnova, kam uprchlo mnoho Židů z Liberce a Jablonce. Svitek se později dostal až do Marylandu, kde je nyní vystaven. V řadě dalších měst zfanatizovaný dav fyzicky napadal židovské spoluobčany a ničil jejich majetek.

Krnovská synagoga přežila jen díky přestavbě na tržnici

Jen někde synagogy z různých důvodů řádění odolaly. Synagogu v Žatci, podle některých zdrojů druhou největší v Česku, od úplného zničení zachránilo podle historiků to, že stála v městské zástavbě. Za druhé světové války byla využívána jako nemocnice, za komunismu sloužila jako sklad a chátrala. Zničení kvůli hrozbě rozšíření požáru unikla i synagoga v děčínských Podmoklech.

Zachránit se podařilo i synagogu v Krnově. Radní totiž převahou jednoho hlasu schválili návrh stavitele Franze Irblicha na rychlou přestavbu synagogy na tržnici. Poté nechali zničit obřadní síň na židovském hřbitově a její fotografie vydávali za důkaz vypálení. Kamufláž se povedla a  německé i československé noviny psaly o vypálení synagogy v Krnově. Dav přesto poničil ve městě řadu židovských památek a veřejně také spálil publikace z knihovny krnovského soudce Ervína Kunewäldera.

Současná podoba krnovské synagogy, jediné funkční na severní Moravě a ve Slezsku
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Situace Židů se tak zhoršovala. Už před křišťálovou nocí přitom z pohraničí uprchlo zhruba 12 tisíc z celkových asi 28 tisíc Židů. Podle publicisty a historika Michala Frankla také hned po mnichovské dohodě vznikaly v pohraničí menší koncentrační tábory podobně jako v Německu v roce 1933, asi deset táborů bylo určeno pro politické odpůrce, mezi kterými byli často Židé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael propustí vězně, až dostane záruky o předání dalších rukojmí

Izrael propustí palestinské vězně, kteří se měli dostat na svobodu v sobotu, až dostane záruky, že teroristické hnutí Hamás předá další rukojmí, uvedla podle agentur kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V rámci dohody o příměří měl Jeruzalém po sobotním předání šesti unesených propustit na šest stovek vězňů, což se nestalo.
před 1 hhodinou

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku, podle ministra vnitra Bruna Retailleaua však roli sehrálo zřejmě i špatné duševní zdraví útočníka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zóna ČT24: Ukrajinská armáda rekrutuje vězně a láká i dezertéry

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.
před 9 hhodinami

V Německu demonstrovaly desetitisíce lidí proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.
před 9 hhodinami

Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.
před 11 hhodinami

Papež František je v kritickém stavu

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.
před 11 hhodinami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...