Téma 80 let od mnichovské dohody

80 let od mnichovské dohody

Zrádce, nebo hrdina? Odsouhlasil Hitlerovi okupaci, zároveň se ale Hácha zasloužil o propouštění politických vězňů
Před osmdesáti lety byl československým prezidentem zvolen Emil Hácha. Uznávaný právník a také překladatel se stal jednou z nejrozporuplnějších osobností českých dějin. Muž, který v březnu 1939 Hitlerovi pod nátlakem odsouhlasil okupaci českého území. Méně známá je přitom jeho role při propuštění studentů, které věznili nacisté.
1938
Voskovec a Werich byli na Hitlera jako saně. Před katem pak museli utéct do Ameriky
Události po Mnichovu tvrdě dopadly na všechny, kdo se v té době stavěli proti Německu a jeho vůdci. Výjimkou nebylo ani oblíbené Osvobozené divadlo Jiřího Voskovce a Jana Wericha, které na nástup fašismu a nacismu ve svých hrách nevybíravě satiricky upozorňovalo. Přesně před 80 lety se stalo jednou z prvních obětí totalitarismu – 10. listopadu 1938 ho úřady nechaly zavřít a jeho protagonisty zachránil útěk do Spojených států.
Před 80 lety odešel Beneš do londýnského exilu. Britové chtěli ujištění, že nebude politicky aktivní
Přesně před osmdesáti lety, 22. října 1938, odcestoval bývalý československý prezident Edvard Beneš do Velké Británie. Do exilu odešel poté, co se vzdal postu hlavy státu kvůli mnichovské dohodě. Politicky aktivní být ale zpočátku nesměl, Británie byla totiž odhodlaná územní požadavky Adolfa Hitlera respektovat.
Čechoslováky nevítali, ale wehrmachtu stavěli slavobrány. Nacistická minulost Hlučíňanů je dodnes tabuizované téma
Když se dva roky po první světové válce stalo Hlučínsko součástí Československa, místní to přijali chladně. Mluvili sice česky, ale vzhledem k historii regionu na slezsko-polském pomezí se cítili a mysleli jako Němci. Jejich očekávání povzbuzená ekonomickou krizí, která je pod křídly Československa zasáhla, se naplnila 8. října 1938. Ten den přijeli vojáci wehrmachtu a začala se psát nacistická kapitola hlučínské historie.
Zrada, nebo jasnozřivost? V době hledání viníka Edvard Beneš abdikoval a odletěl do Anglie
„Mám plán pro všechny případy,“ tvrdil Edvard Beneš ještě před mnichovskou konferencí. Později lidé sarkasticky dodávali: „Plán – aeroplán.“ Po přijetí mnichovské dohody totiž Beneš 5. října 1938 jako prezident abdikoval a 22. října odletěl nejdříve do Velké Británie a později do Spojených států. Podle kritiků tím utekl od zodpovědnosti v nejhorší možné chvíli – sám Beneš si ale již v té době hledal pozici, ze které by mohl znovu bojovat o svobodné Československo.
Boje v pohraničí pokračovaly i po Mnichovu. Ordneři napadali ustupující vojáky
Pět padlých československých vojáků, policistů a četníků. Zemřeli v bojích se sudetoněmeckým freikorpsem začátkem října 1938 – tedy až po uzavření mnichovské dohody. Ordneři totiž napadali československé jednotky i při jejich stahování do vnitrozemí.
Kostely sudetských Němců svědčí o nevyřešeném vztahu k minulosti
Československo po druhé světové válce vyhnalo ze země na tři miliony Němců. Po nich zbyla opuštěná krajina plná měst, vesnic, továren i kostelů. Některé si přivlastnili Češi a Slováci, některé upadly v zapomnění a některé byly zničeny. Komunistická diktatura opravdovou debatu o dědictví odsunu neumožnila, a ta tak přišla jen v ozvěnách až po sametové revoluci. Osudy tří kostelů v Českém lese ukazují, že téma je bolavé dodnes.
Zástupy Čechů opustily po Mnichovu Sudety. Víc jich však zůstalo, s Němci měli úzké vazby
Před 80 lety přišlo Československo téměř o třetinu svého území. Většinu ztracené rozlohy tvořilo pohraničí osídlené převážně Němci, které si vyžádal v mnichovské dohodě Adolf Hitler. Československo přijalo dohodu na konci září 1938 a následoval odchod části Čechů do vnitrozemí. Většina jich však na území Sudet zůstala, připomíná historik Matěj Spurný.
1938
Na Československo se po Němcích vrhli i Poláci. Za týden obsadili Těšínsko
Krátce po podpisu mnichovské dohody začala separátní akce v režii Polska. Severní soused dal Československu 30. září 1938 ultimátum. Buď mu vydá Těšínsko, nebo si území vezme sám, což se nakonec i stalo. Těšínsko ale zůstalo pod správou Polska jen do září 1939. Poté připadla i tato část země nacistickému Německu.
Sudety mají jizvy, které se hojí velmi pomalu. Mladí ale přicházejí s otevřeným srdcem, říká historička
Hranice mezi Sudety a zbytkem Česka je sice už dávno historií, viditelná však zůstává. Oblast postihla válka a vysídlení Čechů, po válce naopak odsun Němců a příchod nových obyvatel. Bývalé Sudety mají jizvy, které se hojí velmi pomalu – i proto, že stát oblasti nevěnuje pozornost. V rozhovoru pro ČT24 to říká Terezie Vávrová, která se zabývá otázkou česko-německého smíření a vede sdružení Antikomplex, které se zaměřuje na kritickou reflexi nedávné minulosti.

Srovnání první Československé a druhé Česko-Slovenské republiky
Zdroj: ČT24
1938
Svět vítal po Mnichovu mír. Obavy z narušení rovnováhy sil zůstaly v menšině
Čechoslováci lapali po dechu, ale ve světě vyvolala mnichovská dohoda jásot. Komentáře většinou označovaly dohodu Velké Británie, Francie a Itálie s Hitlerem na odstoupení Sudet Německu za diplomatický majstrštyk, který odvrátil hrozbu války. Už v době podpisu se ovšem ozývaly i hlasy, které kritizovaly narušení rovnováhy sil v Evropě i ztrátu důvěryhodnosti západních demokracií.
1938
Neplatná od počátku, nebo až posléze? Právní názory na mnichovskou dohodu se různí
„Neexistující a bezprávné je všecko to, k čemu jsme byli od září 1938 nezákonně a neústavně přinuceni,“ prohlásil Edvard Beneš v červenci 1940. Učinil tak v rozhlasovém projevu do vlasti z londýnského exilu, odkud jeho vláda usilovala o to, aby signatáři mnichovské dohody uznali dokument za neplatný od samého počátku. Přístupy Velké Británie či Německa ale ukazují, že na věc neexistuje jednotný pohled.
Jak učit o Mnichově a historických milnících? Skrze příběhy a místa. Důležité jsou i rodinné vzpomínky
Povědomí o zásadních momentech československé historie 20. století je mezi mladými lidmi nízké. Upozornil na to Mikuláš Kroupa, zakladatel občanského sdružení Post Bellum. „Náš průzkum ukázal, že něco přes šedesát procent dětí, žáků či studentů nemá jednoduše ani povrchní znalosti o ‚osmičkových' výročích,“ uvedl Kroupa.
OBRAZEM: Budova, kde došlo k podpisu mnichovské dohody. Jak se za 80 let změnila?
Führerbau – budova, kterou si v roce 1933 nechal Adolf Hitler postavit v centru svého oblíbeného Mnichova – sloužila nacistickému vůdci jako prostor pro přijímání zahraničních návštěv. A právě zde 29. září 1938 hostil britského ministerského předsedu Nevilla Chamberlaina, francouzského premiéra Édouarda Daladiera a italského diktárora Benita Mussoliniho – signatáře mnichovské dohody.
1938
První vs. druhá republika. Mnichov a vídeňská arbitráž stvořily stát neschopný života
Před 80 lety skončila první republika. Okamžikem konce byl podpis mnichovské dohody nebo spíše její přijetí československou vládou 30. září 1938. Dalšího dne začalo Německo zabírat území, které mu podpisy Chamberlaina a Daladiera přiřkly, a Československo se začalo měnit. Z proklamované bašty demokracie ve střední Evropě se během pár měsíců, které byly druhé republice vyměřeny, stalo vlastně Německo v malém.
1938
Mnichov zlomil Čechům páteř. Když se mocní vzdali, lidé mohli kolaborovat, shodli se exministři
Uzavření mnichovské dohody a rozhodnutí, že Československo odevzdá Německu Sudety bez boje, byl počátek velké demoralizace českého národa, soudí někdejší ministr zahraničí a předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan (ČSSD). Podle poslance a bývalého šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga (TOP 09) se Češi naučili po Mnichovu kapitulovat a kolaborovat. Shodli se na tom ve speciálním vysílání ČT24 k 80. výročí od podepsání mnichovské dohody.
1938
Chamberlainův pokus o mír vešel do učebnic. Jako odstrašující příklad
Před osmdesáti lety se Evropou proháněla diplomatická smršť, jejímž cílem bylo jediné, totiž odvrátit smršť vojenskou. Ústřední postavou překotných vyjednávání o osudu střední Evropy se stal britský premiér Neville Chamberlain. Tíhu událostí na jeho bedra svalila nerozhodnost francouzská, československá, sovětská i americká. Většina tehdejší společnosti jeho snaze tleskala. Jedním z mála, kdo tušili její marnost, byl Winston Churchill.
1938
„Viděl jsem slzy v očích generálů.“ Před 80 lety se Beneš vzdal mnichovskému verdiktu
Armáda byla připravena na hranicích a čekala každou minutou německý útok. Místo toho přišly zvěsti o nové konferenci. V noci na 30. září 1938 čtyři evropské mocnosti podepsaly dohodu, která ukončila období první československé republiky. Prezident Edvard Beneš pozván nebyl, diplomati, kteří na jednání přispěchali, museli počkat v hotelu pod dohledem gestapa. Mnichovská noc vrhá svůj stín už 80 let.
1938
„Nejtragičtější událost v historii.“ Politická scéna komentuje výročí mnichovské dohody
Ministerský předseda Andrej Babiš (ANO) označil mnichovský diktát za „nejtragičtější událost“ v české historii, podle pověřeného ministra zahraničí Jana Hamáčka (ČSSD) představuje trauma, které nelze zapomenout. K podpisu dohody, ve které čtvero velmocí rozhodlo o územním okleštění Československa ve prospěch třetí říše, došlo přesně před osmdesáti lety.
1938
Mnichov je stejné trauma jako srpnová invaze, míní Češi. Většina už ale Němcům odpustila
Většina Čechů zná mnichovskou dohodu, neumí ale správně určit, které státy ji uzavřely, a zapomínají na účast Itálie. Pro polovinu Čechů je současně tatáž dohoda stejně traumatizující jako byla okupace Československa v roce 1968. Vlastní zábor Sudet pak Německu stále neodpustila třetina obyvatel. Vyplývá to z exkluzivního výzkumu společnosti Nielsen Admosphere pro Českou televizi.
1938
PODÍVEJTE SE: Jak by Československo dopadlo, kdyby se nevzdalo bez boje? Dokumentární fikce nabízí odpovědi
Odpověď na věčnou otázku z podzimu 1938, co by se stalo, kdyby se tehdy Československo rozhodlo bránit nacistickému Německu, hledal ve svém filmu režisér Michal Najbrt. Dokumentární fikce z roku 2008 nabízí mnoho rekonstrukcí včetně virtuálních bojových scén a Česká televize ji odvysílá v neděli 30. září od 9:35 na ČT2.
1938
Stalo se v Mnichově: Paříž, Londýn a Řím umožnily Berlínu rozporcovat Československo
V noci z 29. na 30. září 1938 podepsali premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý nacistický vůdce Adolf Hitler mnichovskou dohodu. Před 80 lety tím v podstatě předznamenali počátek druhé světové války. Mnichovský diktát nejen zlikvidoval demokratické Československo, ale také výrazně usnadnil naplňování Hitlerových expanzivních plánů.
Události komentáře
Politici o mnichovské dohodě: Byla to zrada spojenců. Dnes jsme v jiné situaci
Mnichovská zrada na konci září 1938 poznamenala na dlouhou dobu československý národ, jeho část se však poté aktivně zapojila do odporu proti Hitlerovi. V pořadu Události, komentáře to uvedli představitelé parlamentních politických stran.
1938
Německý historik: Mnichovská dohoda upevnila Hitlerovu pozici
Zatímco v Praze vnímali před 80 lety mnichovskou dohodu jako šok a zradu, v Německu byla naopak velebena jako brilantní úspěch, který zvedl kredit Adolfa Hitlera. Méně známým aspektem je vliv dohody na plán skupiny důstojníků wehrmachtu, kteří chtěli zabránit válce.