Mnichov zlomil Čechům páteř. Když se mocní vzdali, lidé mohli kolaborovat, shodli se exministři

Nahrávám video
Jan Kavan a Karel Schwarzenberg o dopadech mnichovské dohody
Zdroj: ČT24

Uzavření mnichovské dohody a rozhodnutí, že Československo odevzdá Německu Sudety bez boje, byl počátek velké demoralizace českého národa, soudí někdejší ministr zahraničí a předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan (ČSSD). Podle poslance a bývalého šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga (TOP 09) se Češi naučili po Mnichovu kapitulovat a kolaborovat. Shodli se na tom ve speciálním vysílání ČT24 k 80. výročí od podepsání mnichovské dohody.

Mnichovská dohoda zlomila národní charakter, domnívá se Schwarzenberg. Kapitulace českých politiků podle něj naučila českou společnost vzdávat se a nebojovat. A ukázala Čechům, že když selhávají „ti nahoře“, snažit se nemusí ani ostatní.

Demoralizace se podle Kavana projevila i na tom, jak se zachovali Češi ke zdejším Židům. Ti si u svých českých sousedů a přátel podle Kavana často uschovali před odjezdem do koncentračního tábora cennosti, po válce jim je ale Češi odmítli vrátit. I to považuje Kavan za důsledek mnichovské kapitulace.

Podle Schwarzenberga vedla stejná demoralizace Čechy také ke kolaboraci s nacisty a dalším selháním. „Jenom kolik lidí přišlo na Václavské náměstí na tryznu za (zastupujícího říšského protektora Reinharda) Heydricha. A pak to pokračovalo. Ta přehršel válečných kolaborantů se musela po roce 1945 ospravedlnit. Prováděli pak ty nejkrutější kousky a okamžitě přešli na stranu komunistů,“ míní někdejší ministr zahraničí a čestný předseda strany TOP 09.

Od mnichovské dohody do srpna 1968 se Češi nestihli vyléčit

Mnichovem zlomená páteř se nestihla podle někdejšího předsedy Valného shromáždění OSN Kavana do příchodu armád zemí Varšavské smlouvy v roce 1968 zhojit. „Pokud jsme přepadeni, okupováni a nebráníme se, a to častěji než za jednu, dvě generace, tak se demoralizace ještě znásobí,“ uvedl Kavan.

S tím souhlasí také Schwarzenberg: „Mnichov nás charakterně zničil. Pak jsme nebojovali ani v roce 1948, ani v roce 1968.“

Podle obou bývalých šéfů české diplomacie se mělo Československo před 80 lety zabrání Sudet vojensky bránit. „Bylo by mnoho mrtvých, Praha by byla rozflákána, ale zachovali bychom si národní hrdost a sebevědomí. To nám dodnes chybí, vlastenectví se musí teprve vybudovat,“ soudí Schwarzenberg.

Stejně mluví i Kavan, přestože podle něj „objektivní analýzy mohou napovědět, že Beneš měl pravdu“ a válka s Německem by dopadla pro Československo katastrofálně.

V zahraničních debatách se podle obou politiků odkazy na mnichovskou dohodu nebo na někdejší politiku appeasementu stále používají. „Ve vhodných i nevhodných souvislostech. Ale málokdo o tom dnes něco ví. Už se o tom nemluví jako o událostech, které měly svoje příčiny a následky,“ doplnil Schwarzenberg.

Nahrávám video
Speciál ČT24 k výročí mnichovské dohody
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Topná sezona byla intenzivnější než v předchozích letech, uvedli energetici

Letošní topná sezona byla mírně intenzivnější než v předchozích letech. Oproti loňsku byla chladnější o 4,9 procenta, ve srovnání s dlouhodobým průměrem posledních patnáct let pak o 3,2 procenta. Počasí přitom kopírovala i spotřeba domácností, podle energetiků ale byly dodávky tepla i plynu bez komplikací. Hlavní podíl na výrobě tepla má v Česku nadále uhlí, postupně ale klesá, uvedli v pondělí na tiskové konferenci zástupci energetických svazů. Teplárny budou pokračovat ve vytápění do května.
před 50 mminutami

Nehoda dvou kamionů zablokovala Pražský okruh, jezdí se v jednom pruhu

Nehoda dvou kamionů uzavřela v pondělí ráno zhruba na padesát minut Pražský okruh u sjezdu na Jesenici, jeden z řidičů byl v kabině zaklíněný. Na místo zamířil záchranářský vrtulník, ale nakonec lehce zraněného řidiče odvezla sanitka do motolské nemocnice. Vyplývá to z informací policie a záchranné služby. Provoz jedním pruhem byl obnoven v 10:05, vyplývá z informací Národního dopravního informačního centra (NDIC).
10:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko není připraveno na efektivní výstavbu vysokorychlostních železnic, zjistil NKÚ

Česko zatím není připraveno na efektivní výstavbu sítě vysokorychlostních železničních spojení, kterou plánuje dokončit přibližně do roku 2050. Stát zatím nevytvořil věcné podmínky pro výstavbu sítě, neurčil zdroje financování, neukončil jednání se sousedními státy o jejich propojení ani neprokázal plně očekávané přínosy. Předpokládané úspory nákladů mohou být výrazně nižší nebo se vůbec nepotvrdí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva dopravy jsou ale závěry NKÚ překonané, protože projekt rychlých spojení je už aktualizovaný.
před 1 hhodinou

Přichází slunečný týden bez srážek

Týden bude v Česku slunečný, srážky meteorologové nečekají. Ráno může při zemi mrznout, teploty přes den budou stoupat ke 20 stupňům Celsia. Mírně chladněji bude v polovině týdne. Na víkend se naopak oteplí a teploměr může ukázat i 25 stupňů Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali veřejnoprávní média či Turkovy výroky

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali financování veřejnoprávních médií, výroky vládního zmocněnce Filipa Turka (za Motoristy), zprovoznění ropovodu Družba a doživotní zákaz prodeje cigaret mladým Britům. Pozvání přijali hudebník a bývalý politik Michael Kocáb, matematik Karel Janeček, diplomat a bývalý ministr Karel Kühnl, komentátor Lidových novin Petr Kamberský a šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová. Diskusi moderovala Jana Fabianová.
před 3 hhodinami

Češi schraňují mince doma, v oběhu jsou jich dvě a půl miliardy

V oběhu jsou zhruba dvě a půl miliardy kovových mincí českých korun. Za deset let jich podle centrální banky přibylo asi o třetinu. Z velké části je lidé hromadí doma. Míst, kde lze vyměnit mince za bankovky, je ale stále méně. Utratit vyšší obnos v mincích může být také problém.
před 4 hhodinami

VideoPřed 35 lety se do Československa vrátili volyňští Češi

Před pětatřiceti lety se do tehdejšího Československa vrátili krajani z Volyně. Nabídku bývalé vlasti jich využilo 1800. Na Ukrajině žili v blízkosti Černobylu a chtěli uniknout následkům jaderné havárie. Volyňští Češi se do Československa v dubnu 1991 vraceli hlavně z Malé Zubovštiny na tehdy ještě stále sovětské Ukrajině. Krajané požádali o návrat prezidenta Václava Havla při jeho návštěvě Moskvy v únoru 1990. Na Ukrajinu nejdřív mířila humanitární pomoc. Pětiletou lhůtu pro získání občanství pro ně zákon zrušil až v roce 1995.
před 4 hhodinami

V Česku přibývá případů horečky dengue

Přibylo případů horečky dengue, kterou si Češi dovezli ze zahraničí. Letos jich zdravotníci evidují o 40 procent více než před rokem. Nemoc už epidemiologové zaznamenali i ve Francii, Itálii nebo Chorvatsku. Nejvyšší riziko nákazy zůstává v Asii, Latinské Americe a Africe.
před 5 hhodinami
Načítání...