Uzavření mnichovské dohody a rozhodnutí, že Československo odevzdá Německu Sudety bez boje, byl počátek velké demoralizace českého národa, soudí někdejší ministr zahraničí a předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan (ČSSD). Podle poslance a bývalého šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga (TOP 09) se Češi naučili po Mnichovu kapitulovat a kolaborovat. Shodli se na tom ve speciálním vysílání ČT24 k 80. výročí od podepsání mnichovské dohody.
Mnichov zlomil Čechům páteř. Když se mocní vzdali, lidé mohli kolaborovat, shodli se exministři
Jan Kavan a Karel Schwarzenberg o dopadech mnichovské dohody (zdroj: ČT24)
Mnichovská dohoda zlomila národní charakter, domnívá se Schwarzenberg. Kapitulace českých politiků podle něj naučila českou společnost vzdávat se a nebojovat. A ukázala Čechům, že když selhávají „ti nahoře“, snažit se nemusí ani ostatní.
Demoralizace se podle Kavana projevila i na tom, jak se zachovali Češi ke zdejším Židům. Ti si u svých českých sousedů a přátel podle Kavana často uschovali před odjezdem do koncentračního tábora cennosti, po válce jim je ale Češi odmítli vrátit. I to považuje Kavan za důsledek mnichovské kapitulace.
Podle Schwarzenberga vedla stejná demoralizace Čechy také ke kolaboraci s nacisty a dalším selháním. „Jenom kolik lidí přišlo na Václavské náměstí na tryznu za (zastupujícího říšského protektora Reinharda) Heydricha. A pak to pokračovalo. Ta přehršel válečných kolaborantů se musela po roce 1945 ospravedlnit. Prováděli pak ty nejkrutější kousky a okamžitě přešli na stranu komunistů,“ míní někdejší ministr zahraničí a čestný předseda strany TOP 09.
Od mnichovské dohody do srpna 1968 se Češi nestihli vyléčit
Mnichovem zlomená páteř se nestihla podle někdejšího předsedy Valného shromáždění OSN Kavana do příchodu armád zemí Varšavské smlouvy v roce 1968 zhojit. „Pokud jsme přepadeni, okupováni a nebráníme se, a to častěji než za jednu, dvě generace, tak se demoralizace ještě znásobí,“ uvedl Kavan.
S tím souhlasí také Schwarzenberg: „Mnichov nás charakterně zničil. Pak jsme nebojovali ani v roce 1948, ani v roce 1968.“
Podle obou bývalých šéfů české diplomacie se mělo Československo před 80 lety zabrání Sudet vojensky bránit. „Bylo by mnoho mrtvých, Praha by byla rozflákána, ale zachovali bychom si národní hrdost a sebevědomí. To nám dodnes chybí, vlastenectví se musí teprve vybudovat,“ soudí Schwarzenberg.
Stejně mluví i Kavan, přestože podle něj „objektivní analýzy mohou napovědět, že Beneš měl pravdu“ a válka s Německem by dopadla pro Československo katastrofálně.
V zahraničních debatách se podle obou politiků odkazy na mnichovskou dohodu nebo na někdejší politiku appeasementu stále používají. „Ve vhodných i nevhodných souvislostech. Ale málokdo o tom dnes něco ví. Už se o tom nemluví jako o událostech, které měly svoje příčiny a následky,“ doplnil Schwarzenberg.
Speciál ČT24 k výročí mnichovské dohody (zdroj: ČT24)