Před 80 lety odešel Beneš do londýnského exilu. Britové chtěli ujištění, že nebude politicky aktivní

Nahrávám video

Přesně před osmdesáti lety, 22. října 1938, odcestoval bývalý československý prezident Edvard Beneš do Velké Británie. Do exilu odešel poté, co se vzdal postu hlavy státu kvůli mnichovské dohodě. Politicky aktivní být ale zpočátku nesměl, Británie byla totiž odhodlaná územní požadavky Adolfa Hitlera respektovat.

Podzim roku 1938 strávil Edvard Beneš v domě na jihozápadě Londýna. Uchýlil se tam poté, co Československo následkem mnichovské dohody přišlo přibližně o třetinu svého tehdejšího území. 

Když Beneš odešel do Británie, dostalo tamní ministerstvo zahraničí od československé diplomacie ujištění, že bývalý prezident nebude ve svém anglickém exilu politicky aktivní. To samé přitom požadovala i britská vláda. 

Spojené království bylo totiž totiž před 80 lety odhodlané dodržovat dohodu s Hitlerem, což pro řadu tamních politiků dodnes slouží jako historická lekce. 

„Pořád tu byli Britové, kteří říkali, podívejte, vždyť v Sudetech žijí jen Němci. Takže ano, Adolfe Hitlere, je v pořádku, abyste si je vzal. Pak jsme samozřejmě pochopili, že Adolf Hitler chtěl celé Československo,“ řekl britský labouristický poslanec Chris Bryant. 

Po třech měsících v Londýně odcestoval Beneš do Spojených států. „Byl jsem velmi rád, že jsem u vás mohl žít tři klidné měsíce. Doufám, že do Anglie budu moct opět brzy přijet,“ řekl tehdy bývalý československý prezident britským novinářům, kteří před jeho odjezdem obklopili dům, v němž pobýval. 

Hitlerovy požadavky ale Beneš před reportéry komentovat nechtěl. „Část britské a taky americké žurnalistiky mu slibovaly velmi lákavé honoráře za žurnalistické vylíčení mnichovské tragédie, ale Beneš na nic takového nepřistoupil,“ uvedl autor biografie o Benešovi Jindřich Dejmek z Historického ústavu AV ČR.

Po vypuknutí druhé světové války se ale Benešova role změnila. Britský král ho zval do Buckinghamského paláce a s válečným premiérem Winstonem Churchillem zase provedli přehlídku československé zahraniční armády v Anglii.

Podle historiků se Edvard Beneš svým působením v Británii zasloužil o poválečnou obnovu Československa: „Beneš hrál v Londýně roli v tom, že se postupně změnilo veřejné mínění, ale taky názor vlády. Pak jsme uznali, že je třeba obnovit Československo,“ poukázal Thomas Lorman ze Školy slovanských a východoevropských studií z Londýnské univerzity.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 11 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 12 hhodinami

Evropský pohled