Stalo se v Mnichově: Paříž, Londýn a Řím umožnily Berlínu rozporcovat Československo

V noci z 29. na 30. září 1938 podepsali premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý nacistický vůdce Adolf Hitler mnichovskou dohodu. Před 80 lety tím v podstatě předznamenali počátek druhé světové války. Mnichovský diktát nejen zlikvidoval demokratické Československo, ale také výrazně usnadnil naplňování Hitlerových expanzivních plánů.

Chamberlain si podává ruku s Hitlerem na mnichovské konferenci
Zdroj: ČTK/AP

Nátlak Německa se v září 1938 výrazně stupňoval a Hitler si postupně začal diktovat požadavky. Na jednání s Chamberleinem trval na postoupení území Československa s nadpolovičním zastoupením Němců. Od Velké Británie a Francie 19. září skutečně přichází požadavek, aby Československo toto území Německu přenechalo.

Československá vláda, která byla z jednání vyloučena, to nejprve odmítla. Britský a francouzský vyslanec však 21. září předávají prezidentu Edvardu Benešovi nové ultimátum, ve kterém jasně oznamují, že Československo v případě jeho konfliktu s Hitlerovým Německem bránit nebudou.

Československo vzdorovalo jen několik dnů

Vláda Milana Hodži tak nakonec 21. září 1938 pod nátlakem Londýna a Paříže souhlasí. V zemi to ale vyvolalo bouřlivý odpor, který vyvrcholil generální stávkou a pádem Hodžova kabinetu. Nová vláda vedená legionářským hrdinou, generálem Janem Syrovým, se rozhodla německému nátlaku postavit a 23. září vyhlašuje všeobecnou mobilizaci.

Českoslovenští spojenci, na které Praha v obranných plánech spoléhala, však stáli o politické řešení, které by zabránilo válce. Viděli ho v mnichovské dohodě, v níž souhlasili s předáním československého pohraničí Německu. 

Vláda tak po opakovaném nátlaku a přes odpor armádních špiček už dopoledne 30. září dohodu přijímá. Bezprostředním následkem mnichovského diktátu bylo nucené postoupení Sudet Německu a dalších československých území Polsku a Maďarsku.

Němci překročili hranice už 1. října

Neněmečtí obyvatelé, kteří se nechtěli stát druhořadými občany německé říše, museli rychle opustit své domovy a přesídlit do vnitrozemí. Na rozhodování byla velice krátká doba – německá armáda překročila hranice už 1. října ve dvě hodiny odpoledne.

Přijetí dohody vládou a prezidentem vyvolalo šok mezi československým obyvatelstvem, které v roce 1938 bylo už dvakrát mobilizováno na obranu státu (v květnu a v září). Pro prezidenta Edvarda Beneše šlo o jedno z nejtěžších rozhodnutí ve funkci.

Bránit zemi bylo ještě šest dní před mnichovskou dohodou připraveno více než milion mužů ve zbrani, k dispozici byla bezmála tisícovka letadel a tři stovky tanků. I kdyby se však československá vláda rozhodla Německu vzdorovat, byla by podle historiků s největší pravděpodobností poražena. 

Edvard Beneš

Edvard Beneš

„Kdybychom nepřijali, udělali bychom čestnou válku. Ale ztratili bychom samostatnost a národ by byl vyvražděn.“

Edvard Beneš

Republika přišla o třicet procent území s téměř 34 procenty obyvatelstva. Pohraničí do konce roku 1938 opustilo více než 114 500 Čechů, 11 500 německých antifašistů, 7000 Židů a přibližně tisíc osob jiných národností.

Pod svrchovanost Německa, Maďarska a Polska se dostalo asi 1 161 600 osob české, slovenské, případně ukrajinské národnosti. Československo ztratilo rovněž obrovský ekonomický potenciál a Hitler navíc bez boje získal pásmo pohraničních pevností.

  • Projev Adolfa Hitlera z 10. listopadu 1938:

„Je to fantastický úspěch. Je tak obrovský, že jej přítomnost ani nemůže zhodnotit. Velikost a dosah tohoto úspěchu jsem si uvědomil, když jsem stál uprostřed českého opevňovacího systému betonových bunkrů. Teprve tam jsem poznal, co to znamená dobýt téměř 2000 kilometrů opevnění bez jediného výstřelu.“

Chamberlain věřil v dohodu s Hitlerem

Dohoda z Mnichova byla zpočátku vydávána za akt, který Evropě zajistí mír. Klíčovou roli v tom sehrála Velká Británie, kterou, na rozdíl od Francie, nevázala s Československem spojenecká smlouva.

Britský premiér Chamberlain – hlavní představitel tzv. politiky appeasementu (usmiřování) – nepovažoval za nutné, aby se Británie vojensky angažovala v „nějakém sporu ve vzdálené zemi mezi lidmi, o nichž nic nevíme“ a věřil v dohodu s Hitlerem.

Blízký Hitlerův spolupracovník Hermann Göring později popsal mnichovské jednání následovně: „Ve skutečnosti to byla úplně jednoduchá záležitost… Daladier a Chamberlain neměli nejmenší zájem obětovat nebo riskovat cokoliv na záchranu Československa. To mi bylo nad slunce jasnější.“

Video Archiv ČT24
video

Archiv ČT24: Mnichovská dohoda v proměnách času a režimů

Archiv ČT24: Mnichovská dohoda v proměnách času a režimů

Archiv ČT24: Osudové momenty Československa

Německé jednotky vstoupily 1. října 1938 do Sudet a 5. října abdikoval prezident Beneš. Polsku bylo dovoleno okupovat celou spornou oblast Těšínska a takzvaná první vídeňská arbitráž v listopadu 1938 předala Maďarsku jižní Slovensko a část Podkarpatské Rusi. V březnu 1939 se zbytek Slovenska stal satelitem třetí říše, Maďaři anektovali zbytek podkarpatské oblasti a Němci začali okupovat Čechy a Moravu.

Rok po Mnichovu Německo napadlo Polsko

Naděje evropských mocností, že po podepsání mnichovské dohody se Hitlerovy expanzní choutky obrátí spíše na východ, směrem k bolševickému Sovětskému svazu, se ale ukázaly jako naivní. Rok po Mnichovu Německo obrátilo zbraně proti Polsku a útoky na Francii a Británii pak na sebe nenechaly dlouho čekat. Tragédii druhé světové války už nikdo nedokázal zabránit.