Stalo se v Mnichově: Paříž, Londýn a Řím umožnily Berlínu rozporcovat Československo

V noci z 29. na 30. září 1938 podepsali premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý nacistický vůdce Adolf Hitler mnichovskou dohodu. Před 80 lety tím v podstatě předznamenali počátek druhé světové války. Mnichovský diktát nejen zlikvidoval demokratické Československo, ale také výrazně usnadnil naplňování Hitlerových expanzivních plánů.

Nátlak Německa se v září 1938 výrazně stupňoval a Hitler si postupně začal diktovat požadavky. Na jednání s Chamberleinem trval na postoupení území Československa s nadpolovičním zastoupením Němců. Od Velké Británie a Francie 19. září skutečně přichází požadavek, aby Československo toto území Německu přenechalo.

Československá vláda, která byla z jednání vyloučena, to nejprve odmítla. Britský a francouzský vyslanec však 21. září předávají prezidentu Edvardu Benešovi nové ultimátum, ve kterém jasně oznamují, že Československo v případě jeho konfliktu s Hitlerovým Německem bránit nebudou.

Československo vzdorovalo jen několik dnů

Vláda Milana Hodži tak nakonec 21. září 1938 pod nátlakem Londýna a Paříže souhlasí. V zemi to ale vyvolalo bouřlivý odpor, který vyvrcholil generální stávkou a pádem Hodžova kabinetu. Nová vláda vedená legionářským hrdinou, generálem Janem Syrovým, se rozhodla německému nátlaku postavit a 23. září vyhlašuje všeobecnou mobilizaci.

Českoslovenští spojenci, na které Praha v obranných plánech spoléhala, však stáli o politické řešení, které by zabránilo válce. Viděli ho v mnichovské dohodě, v níž souhlasili s předáním československého pohraničí Německu. 

Vláda tak po opakovaném nátlaku a přes odpor armádních špiček už dopoledne 30. září dohodu přijímá. Bezprostředním následkem mnichovského diktátu bylo nucené postoupení Sudet Německu a dalších československých území Polsku a Maďarsku.

Němci překročili hranice už 1. října

Neněmečtí obyvatelé, kteří se nechtěli stát druhořadými občany německé říše, museli rychle opustit své domovy a přesídlit do vnitrozemí. Na rozhodování byla velice krátká doba – německá armáda překročila hranice už 1. října ve dvě hodiny odpoledne.

Přijetí dohody vládou a prezidentem vyvolalo šok mezi československým obyvatelstvem, které v roce 1938 bylo už dvakrát mobilizováno na obranu státu (v květnu a v září). Pro prezidenta Edvarda Beneše šlo o jedno z nejtěžších rozhodnutí ve funkci.

Bránit zemi bylo ještě šest dní před mnichovskou dohodou připraveno více než milion mužů ve zbrani, k dispozici byla bezmála tisícovka letadel a tři stovky tanků. I kdyby se však československá vláda rozhodla Německu vzdorovat, byla by podle historiků s největší pravděpodobností poražena. 

Kdybychom nepřijali, udělali bychom čestnou válku. Ale ztratili bychom samostatnost a národ by byl vyvražděn.
Edvard Beneš

Republika přišla o třicet procent území s téměř 34 procenty obyvatelstva. Pohraničí do konce roku 1938 opustilo více než 114 500 Čechů, 11 500 německých antifašistů, 7000 Židů a přibližně tisíc osob jiných národností.

Pod svrchovanost Německa, Maďarska a Polska se dostalo asi 1 161 600 osob české, slovenské, případně ukrajinské národnosti. Československo ztratilo rovněž obrovský ekonomický potenciál a Hitler navíc bez boje získal pásmo pohraničních pevností.

  • Projev Adolfa Hitlera z 10. listopadu 1938:

„Je to fantastický úspěch. Je tak obrovský, že jej přítomnost ani nemůže zhodnotit. Velikost a dosah tohoto úspěchu jsem si uvědomil, když jsem stál uprostřed českého opevňovacího systému betonových bunkrů. Teprve tam jsem poznal, co to znamená dobýt téměř 2000 kilometrů opevnění bez jediného výstřelu.“

Chamberlain věřil v dohodu s Hitlerem

Dohoda z Mnichova byla zpočátku vydávána za akt, který Evropě zajistí mír. Klíčovou roli v tom sehrála Velká Británie, kterou, na rozdíl od Francie, nevázala s Československem spojenecká smlouva.

Britský premiér Chamberlain – hlavní představitel tzv. politiky appeasementu (usmiřování) – nepovažoval za nutné, aby se Británie vojensky angažovala v „nějakém sporu ve vzdálené zemi mezi lidmi, o nichž nic nevíme“ a věřil v dohodu s Hitlerem.

Blízký Hitlerův spolupracovník Hermann Göring později popsal mnichovské jednání následovně: „Ve skutečnosti to byla úplně jednoduchá záležitost… Daladier a Chamberlain neměli nejmenší zájem obětovat nebo riskovat cokoliv na záchranu Československa. To mi bylo nad slunce jasnější.“

Německé jednotky vstoupily 1. října 1938 do Sudet a 5. října abdikoval prezident Beneš. Polsku bylo dovoleno okupovat celou spornou oblast Těšínska a takzvaná první vídeňská arbitráž v listopadu 1938 předala Maďarsku jižní Slovensko a část Podkarpatské Rusi. V březnu 1939 se zbytek Slovenska stal satelitem třetí říše, Maďaři anektovali zbytek podkarpatské oblasti a Němci začali okupovat Čechy a Moravu.

Rok po Mnichovu Německo napadlo Polsko

Naděje evropských mocností, že po podepsání mnichovské dohody se Hitlerovy expanzní choutky obrátí spíše na východ, směrem k bolševickému Sovětskému svazu, se ale ukázaly jako naivní. Rok po Mnichovu Německo obrátilo zbraně proti Polsku a útoky na Francii a Británii pak na sebe nenechaly dlouho čekat. Tragédii druhé světové války už nikdo nedokázal zabránit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 2 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 5 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 7 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
před 10 hhodinami

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
před 19 hhodinami

Humanitární podpora Ukrajiny ano, dodávky zbraní a munice už ne, ukazuje průzkum

Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

K výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se v Česku uskuteční desítky akcí

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.
včeraAktualizovánovčera v 13:53
Načítání...