Všeobecná mobilizace v září 1938

„Lid absolutně pevný, vláda pánem situace.“ Před 80 lety Praha mobilizovala kvůli Hitlerovi

Všeobecná mobilizace československé armády ukázala před 80 lety připravenost statisíců Čechů a Slováků postavit se hrozbě ze strany nacistického Německa se zbraní v ruce. Po týdenním vzedmutí vlasteneckého odhodlání, které nastalo po 23. září 1938, ale přišla mnichovská dohoda a s ní také konec nadějí. Konečné rozhodnutí pražské vlády podvolit se nátlaku velmocí a nebojovat vyvolává i po osmi dekádách smíšené pocity.

Vyhlášení všeobecné mobilizace předcházely napjaté týdny a měsíce, během kterých sudetští Němci v čele s Konrádem Henleinem používali taktiku stupňování požadavků. Žádný vstřícný krok pražské vlády, tlačené k ústupkům Velkou Británií a Francií, nebyl dost dobrý.

Nátlak, organizovaný z Berlína, vyvrcholil 12. září po fanatickém projevu Adolfa Hitlera na sjezdu NSDAP v Norimberku, kdy obvinil Prahu z toho, že útiskem sudetských soukmenovců vytváří nesnesitelnou atmosféru a přispívá k zostřování mezinárodní situace. 

Po Hitlerově vystoupení následoval v pohraničí henleinovský pokus o puč, který sice československé jednotky brzy potlačily, rozbití státu už ale vláda zabránit nedokázala.

Generální stávka a pád vlády

Na jednání s britským premiérem Nevillem Chamberleinem požadoval německý vůdce postoupení území s nadpolovičním zastoupením Němců a vláda Milana Hodži nakonec 21. září 1938 pod nátlakem Londýna a Paříže souhlasila. Tento akt rezignace ale vyvolal bouřlivý odpor, který v zemi vyvrcholil generální stávkou. Hodžova vláda tak nakonec padla.

Video Demonstrace na Václavském náměstí a vyhlášení mobilizace
video

Demonstrace na Václavském náměstí a vyhlášení mobilizace

Zdroj: Hledání ztraceného času/ Národní filmový archiv

Nový kabinet vedený legionářským hrdinou, generálem Janem Syrovým, se rozhodl německému nátlaku postavit. Západní spojenci tentokrát obrátili, Československo „může podniknout všechna opatření, jež uzná za nezbytná pro svou bezpečnost“, stálo ve vzkazu britského a francouzského velvyslance, který dostal nový kabinet.

O všeobecné mobilizaci pak rozhodla večerní porada, na které byli kromě Syrového i prezident Edvard Beneš, předáci koaličních stran a někteří ministři.

Video Mobilizace 1938 - dokument Vojenského historického ústavu
video

Mobilizace 1938 - dokument Vojenského historického ústavu

Zdroj: Vojenský historický ústav

Za den se přihlásilo přes milion mužů

Třiadvacátého září dvacet minut po desáté hodině večer rozhlas oznámil, že vláda nařídila všeobecnou mobilizaci. Depeše, kterou nechal prezident Beneš následujícího dne rozeslat na československá zastupitelství, popisuje víceméně hladký sled událostí.

„Průběh mobilizace bezvadný, lid absolutně pevný, vláda plným pánem situace…,“ stálo ve zprávě. Za pouhý den se u svých útvarů přihlásily tři čtvrtiny bojeschopných mužů, celkem jich ke svým útvarům narychlo dorazilo přes milion.

Video Vyhlášení mobilizace a projev generála Syrového
video

Vyhlášení mobilizace a projev generála Syrového

Vyhlášení mobilizace a projev generála Syrového

Vyhlášení mobilizace na titulních stranách tehdejších novin

Téměř tři čtvrtiny z nich se hlásily k československé a rusínské národnosti, šest procent bylo Maďarů. Němci měli tvořit asi pětinu branců (podle mobilizačních plánů se s nimi počítalo v posádkách na Slovensku a Podkarpatské Rusi), více než třetina z nich ale povolávací rozkaz odmítla uposlechnout. 

Velení armády bylo svěřeno zkušeným důstojníkům s legionářskou minulostí, v čele vojska stál armádní generál Ludvík Krejčí, který opakovaně deklaroval připravenost a odhodlanost vojáků bojovat.

Československá generalita, která měla od konce srpna zprávy o skryté částečné mobilizaci německé armády, měla k dispozici 40 divizí. A také 350 tanků, 5000 děl, na devět stovek letadel a 263 těžkých a přes 9500 lehkých objektů pohraničního opevnění.

Proti nim byl Adolf Hitler podle konečné verze „plánu Zelený“ (Fall Grün), chystanému k porobení ČSR, připraven nasadit pět armád o síle 39 divizí z celkového počtu 46 divizí, kterými německá armáda v roce 1938 disponovala.

Vláda mnichovský diktát 30. září přijala 

Českoslovenští spojenci, na které Praha v obranných plánech spoléhala, ale stáli o politické řešení, které by zabránilo válce. Paříž i Londýn ho viděly v mnichovské dohodě, v níž souhlasily s odstoupením československého pohraničí Německu. 

Video České století - Den po Mnichovu (1938)
video

České století: Den po Mnichovu (1938)

A vláda i s prezidentem Benešem – přes odpor armádních špiček a některých členů kabinetu – 30. září diktát přijala. Dohoda s Hitlerem, od které si Britové a Francouzi slibovali zachování míru, však válce v Evropě nezabránila. Jen ji odložila o rok. 

Video Historie.cs - Obrana národa
video

Historie.cs – Obrana národa (24. 9. 2009)