„Lid absolutně pevný, vláda pánem situace.“ Před 80 lety Praha mobilizovala kvůli Hitlerovi

Všeobecná mobilizace československé armády ukázala před 80 lety připravenost statisíců Čechů a Slováků postavit se hrozbě ze strany nacistického Německa se zbraní v ruce. Po týdenním vzedmutí vlasteneckého odhodlání, které nastalo po 23. září 1938, ale přišla mnichovská dohoda a s ní také konec nadějí. Konečné rozhodnutí pražské vlády podvolit se nátlaku velmocí a nebojovat vyvolává i po osmi dekádách smíšené pocity.

Vyhlášení všeobecné mobilizace předcházely napjaté týdny a měsíce, během kterých sudetští Němci v čele s Konrádem Henleinem používali taktiku stupňování požadavků. Žádný vstřícný krok pražské vlády, tlačené k ústupkům Velkou Británií a Francií, nebyl dost dobrý.

Nátlak, organizovaný z Berlína, vyvrcholil 12. září po fanatickém projevu Adolfa Hitlera na sjezdu NSDAP v Norimberku, kdy obvinil Prahu z toho, že útiskem sudetských soukmenovců vytváří nesnesitelnou atmosféru a přispívá k zostřování mezinárodní situace. 

Po Hitlerově vystoupení následoval v pohraničí henleinovský pokus o puč, který sice československé jednotky brzy potlačily, rozbití státu už ale vláda zabránit nedokázala.

Generální stávka a pád vlády

Na jednání s britským premiérem Nevillem Chamberleinem požadoval německý vůdce postoupení území s nadpolovičním zastoupením Němců a vláda Milana Hodži nakonec 21. září 1938 pod nátlakem Londýna a Paříže souhlasila. Tento akt rezignace ale vyvolal bouřlivý odpor, který v zemi vyvrcholil generální stávkou. Hodžova vláda tak nakonec padla.

3 minuty
Demonstrace na Václavském náměstí a vyhlášení mobilizace
Zdroj: Hledání ztraceného času/ Národní filmový archiv

Nový kabinet vedený legionářským hrdinou, generálem Janem Syrovým, se rozhodl německému nátlaku postavit. Západní spojenci tentokrát obrátili, Československo „může podniknout všechna opatření, jež uzná za nezbytná pro svou bezpečnost“, stálo ve vzkazu britského a francouzského velvyslance, který dostal nový kabinet.

O všeobecné mobilizaci pak rozhodla večerní porada, na které byli kromě Syrového i prezident Edvard Beneš, předáci koaličních stran a někteří ministři.

19 minut
Mobilizace 1938 - dokument Vojenského historického ústavu
Zdroj: Vojenský historický ústav

Za den se přihlásilo přes milion mužů

Třiadvacátého září dvacet minut po desáté hodině večer rozhlas oznámil, že vláda nařídila všeobecnou mobilizaci. Depeše, kterou nechal prezident Beneš následujícího dne rozeslat na československá zastupitelství, popisuje víceméně hladký sled událostí.

„Průběh mobilizace bezvadný, lid absolutně pevný, vláda plným pánem situace…,“ stálo ve zprávě. Za pouhý den se u svých útvarů přihlásily tři čtvrtiny bojeschopných mužů, celkem jich ke svým útvarům narychlo dorazilo přes milion.

Téměř tři čtvrtiny z nich se hlásily k československé a rusínské národnosti, šest procent bylo Maďarů. Němci měli tvořit asi pětinu branců (podle mobilizačních plánů se s nimi počítalo v posádkách na Slovensku a Podkarpatské Rusi), více než třetina z nich ale povolávací rozkaz odmítla uposlechnout. 

Velení armády bylo svěřeno zkušeným důstojníkům s legionářskou minulostí, v čele vojska stál armádní generál Ludvík Krejčí, který opakovaně deklaroval připravenost a odhodlanost vojáků bojovat.

Československá generalita, která měla od konce srpna zprávy o skryté částečné mobilizaci německé armády, měla k dispozici 40 divizí. A také 350 tanků, 5000 děl, na devět stovek letadel a 263 těžkých a přes 9500 lehkých objektů pohraničního opevnění.

Proti nim byl Adolf Hitler podle konečné verze „plánu Zelený“ (Fall Grün), chystanému k porobení ČSR, připraven nasadit pět armád o síle 39 divizí z celkového počtu 46 divizí, kterými německá armáda v roce 1938 disponovala.

Vláda mnichovský diktát 30. září přijala

Českoslovenští spojenci, na které Praha v obranných plánech spoléhala, ale stáli o politické řešení, které by zabránilo válce. Paříž i Londýn ho viděly v mnichovské dohodě, v níž souhlasily s odstoupením československého pohraničí Německu. 

66 minut
České století: Den po Mnichovu (1938)
Zdroj: ČT24

A vláda i s prezidentem Benešem – přes odpor armádních špiček a některých členů kabinetu – 30. září diktát přijala. Dohoda s Hitlerem, od které si Britové a Francouzi slibovali zachování míru, však válce v Evropě nezabránila. Jen ji odložila o rok. 

52 minut
Historie.cs – Obrana národa (24. 9. 2009)
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 1 hhodinou

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 4 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 6 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
před 9 hhodinami

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
před 19 hhodinami

Humanitární podpora Ukrajiny ano, dodávky zbraní a munice už ne, ukazuje průzkum

Více než tři čtvrtiny Čechů souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněna také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu pro ČT od Data Collect. Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklání k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

K výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se v Česku uskuteční desítky akcí

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v Česku uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze.
včeraAktualizovánovčera v 13:53
Načítání...