Druhá republika

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Třicet let bojují příbuzní generála Jana Syrového a bývalého předsedy vlády Rudolfa Berana za očištění jejich jmen. Syrový a Beran byli vrcholnými představiteli země v období druhé republiky a po válce byli odsouzeni za kolaboraci s nacisty. Městský soud v Praze návrh státního zástupce na obnovu procesu z roku 1947 zamítl. Pro Reportéry ČT se případu věnoval Karel Vrána.

Na přelomu září a října 1938 muselo Československo po mnichovské konferenci odstoupit značnou část svého území nacistickému Německu. Po jednom z největších komplexů tuzemských dějin stanul v čele vlády nově jmenovaný premiér –⁠ generál Jan Syrový, přítel zesnulého prezidenta Tomáše G. Masaryka a někdejší legionář. Přestože z politiky odešel Syrový už po půl roce, dodnes si kvůli zpolitizovanému procesu v roce 1947 nese cejch kolaboranta s nacisty. Teď ale jeho žijícím příbuzným svitla naděje, že generálovo jméno bude očištěno. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Mnichovská dohoda znamenala pro Československo nejen ztrátu významné části území, ale také výrazné změny v politickém uspořádání. Česko-Slovensko však nevydrželo ani půl roku, a politické pořádky se měnily znovu. Prezident a předseda vlády už byli pouhými loutkami, skutečnou moc měl říšský protektor, jehož dohledu podléhala celá česká autonomní správa. Postupem času pak státní správa i samospráva přecházely do německých rukou.

Před rokem a půl oslavila dálnice D1 padesátiny, nyní by se dalo říct, že slaví osmdesátiny – 80 let od zahájení stavby. Tento paradox je vysvětlitelný tím, že byla stavba po desetiletí přerušena a pak bylo nutné zahájit ji znovu téměř od nuly. Prvním klíčovým datem je 24. leden 1939. Dálnice nazývaná česko-slovenská, případně jako dálnice západ-východ, přitom zdaleka nebyla jedinou velkou dopravní stavbou, která se začala připravovat za druhé republiky. Poté, co Německo obsadilo pohraničí, bylo bezpodmínečně nutné začít stavět nové silnice i železniční tratě – a své „pomníky“ v té době na českém území zanechali i němečtí inženýři.

Právě před 80 lety, na první svátek vánoční, v soumračné atmosféře druhé republiky zemřel spisovatel a novinář Karel Čapek. Ačkoliv dlouhodobě trpěl zdravotními neduhy, historici se shodují, že k jeho smrti v pouhých 48 letech fatálně přispělo nejen trauma z mnichovské dohody, ale také vlna nenávisti, které symbol české kultury čelil kvůli svým politickým názorům. Články, které ho označovaly za nepřítele národa, doprovázely anonymní výhružky nebo vytloukání oken.

Období druhé republiky zůstává pozapomenuto v sevření dvou historických milníků, mnichovské dohody a vyhlášení protektorátu. Necelých šest měsíců na přelomu let 1938 a 1939 si přitom zaslouží pozornost. Právě před 80 lety Národní shromáždění schválilo zmocňovací zákon, který fakticky ukončil parlamentní demokracii v Česko-Slovensku a posunul zemi k autoritářskému zřízení. Spolu s rozpadem politického systému mezi Čechy rostla nesnášenlivost a xenofobie.

Události po Mnichovu tvrdě dopadly na všechny, kdo se v té době stavěli proti Německu a jeho vůdci. Výjimkou nebylo ani oblíbené Osvobozené divadlo Jiřího Voskovce a Jana Wericha, které na nástup fašismu a nacismu ve svých hrách nevybíravě satiricky upozorňovalo. Přesně před 80 lety se stalo jednou z prvních obětí totalitarismu – 10. listopadu 1938 ho úřady nechaly zavřít a jeho protagonisty zachránil útěk do Spojených států.

Přesně před osmdesáti lety, 22. října 1938, odcestoval bývalý československý prezident Edvard Beneš do Velké Británie. Do exilu odešel poté, co se vzdal postu hlavy státu kvůli mnichovské dohodě. Politicky aktivní být ale zpočátku nesměl, Británie byla totiž odhodlaná územní požadavky Adolfa Hitlera respektovat.

„Mám plán pro všechny případy,“ tvrdil Edvard Beneš ještě před mnichovskou konferencí. Později lidé sarkasticky dodávali: „Plán – aeroplán.“ Po přijetí mnichovské dohody totiž Beneš 5. října 1938 jako prezident abdikoval a 22. října odletěl nejdříve do Velké Británie a později do Spojených států. Podle kritiků tím utekl od zodpovědnosti v nejhorší možné chvíli – sám Beneš si ale již v té době hledal pozici, ze které by mohl znovu bojovat o svobodné Československo.

Před 80 lety přišlo Československo téměř o třetinu svého území. Většinu ztracené rozlohy tvořilo pohraničí osídlené převážně Němci, které si vyžádal v mnichovské dohodě Adolf Hitler. Československo přijalo dohodu na konci září 1938 a následoval odchod části Čechů do vnitrozemí. Většina jich však na území Sudet zůstala, připomíná historik Matěj Spurný.

Před 80 lety skončila první republika. Okamžikem konce byl podpis mnichovské dohody nebo spíše její přijetí československou vládou 30. září 1938. Dalšího dne začalo Německo zabírat území, které mu podpisy Chamberlaina a Daladiera přiřkly, a Československo se začalo měnit. Z proklamované bašty demokracie ve střední Evropě se během pár měsíců, které byly druhé republice vyměřeny, stalo vlastně Německo v malém.