Strach a nejistota, popisuje pamětnice začátek nacistické okupace

Nahrávám video

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Plnohodnotnou okupací skončilo ani ne půlroční období druhé republiky. Potom, co podpisem Mnichovské dohody získal německý vůdce Adolf Hitler československé pohraničí a s ním asi třetinu obyvatel země, zabralo Polsko Těšínsko, Maďarsko zase jižní Slovensko. Prezidenta Edvarda Beneše vystřídal Emil Hácha, ale nedokázal zabránit dalším ústupkům dobyvačné říši, podle které byli její občané v Československu utlačováni.

V Bratislavě vyhlásil 14. března slovenský parlament samostatnost a o několik hodin později přijel do Berlína Hácha, aby podepsal dokument, kterým vložil osud českého národa do rukou Hitlera.

„Byl přijat s poctou hlavy státu, to znamená nastoupená vojenská jednotka, vlajky, hymna. Čili zatím ten příjezd vlastně ničím nenasvědčoval tomu dramatu, které mělo následovat,“ uvedl historik Jan B. Uhlíř.

Hácha se ubytoval asi 600 metrů daleko od nádraží v hotelu Adlon. Dnes stojí v Berlíně kopie, původní stavba shořela na konci druhé světové války. Hitler si Háchu povolal po půlnoci do svého úřadu, Nového říšského kancléřství. Od hotelu to měl přímou ulicí asi 400 metrů.

„Hitler konstatoval, že v šest hodin překročí německé jednotky hranice Čech a Moravy a že je to jeho nezměnitelné rozhodnutí. To znamená, Hácha byl postaven před hotovou věc,“ prohlásil Uhlíř. Československému prezidentovi se prý přitížilo, omdlel. Hermann Göring mu vyhrožoval, že německá letadla budou bombardovat Prahu. Zlomený Hácha se nad ránem podrobil.

Plány na obsazení

Okupace nového území byla pečlivě plánovaná a pomohla Německu sebrat síly na to, rozpoutat druhou světovou válku. Mimořádný zájem měli nacisté o Ostravsko – už v podvečer 14. března začali obsazovat úřady i průmyslové podniky, včetně tehdy klíčových Vítkovických železáren. Právě tento areál pro ně měl zásadní strategický význam. Až do konce války ho využívali k výrobě zbraní.

Do Československa ze všech směrů vstoupilo celkem 350 tisíc vojáků. Během několika hodin obsadili všechna velká města včetně Prahy. Zatýkání podle předem připravených seznamů bylo v plném proudu.

Pamětníci si z této doby nejčastěji vybavují strach a nejistotu. „Vím, že to byl takový typický ponurý březnový den, déšť a sníh, prostě to úplně odpovídalo té situaci,“ vzpomíná čtyřiadevadesátiletá Jaroslava Vernerová, které tehdy bylo devět let a bydlela s rodiči v Olomouci.

Strach měla hlavně z vojáků. „Oni měli nějakou takovou šedo-zelenou, už to byla taková ponurá barva, prostě všechno nám to připadalo strašidelné,“ shrnula. „To zatýkání a popravování nebylo tajné, to naopak bylo velice veřejné, aby to zastrašilo,“ doplnila.

Výročí a oběti německé okupace si na Hradčanském náměstí v Praze připomněli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a další politici, vojáci i velvyslanci Německa a Slovenska. V den výročí okupace navštívil prezident Petr Pavel Drážďany, kde se setkal se saským premiérem Michaelem Kretschmerem. Ten označil návštěvu za důkaz důvěry v česko-německých vztazích. Oba se také shodli, že Západ musí nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí a že agresorovi nelze ustupovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš se nezúčastní oslav 17. listopadu, s částí vlády bude v Izraeli

Premiér Andrej Babiš (ANO) se příští týden nezúčastní oslav 17. listopadu v Praze. Od 16. do 18. listopadu navštíví Izrael na pozvání předsedy tamní vlády Benjamina Netanjahua. Jednání se zaměří zejména na spolupráci v obraně, včetně antibalistické ochrany, zdravotnictví a ochrany dětí. Babiš uvedl, že ho neúčast na oslavách v Česku mrzí, ale může podle něj přispět k uklidnění vyhrocené situace. V posledních týdnech vláda čelí kritice v souvislosti se záměrem vlády změnit financování České televize a Českého rozhlasu.
09:49Aktualizovánopřed 16 mminutami

Korecký doufá v moudrost Nejvyššího soudu v kauze SPD. Mikulášová dovolání vítá

Případ předvolebních plakátů hnutí SPD nekončí. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová podala dovolání k Nejvyššímu soudu, který by dle ní měl vymezit hranice politického projevu v kampani. „Pevně doufám, že Nejvyšší soud bude mít stejnou moudrost, jako měl soud městský,“ uvedl v Událostech, komentářích šéfkomentátor MF DNES Miroslav Korecký. Zakladatelka a šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová naopak podání dovolání uvítala. „Myslím, že diskuse není jenom o té konkrétní kampani, ale o komplexním posouvání norem,“ prohlásila. Prvostupňový soud hnutí uznal vinným z podněcování k nenávisti a uložil mu třímilionovou pokutu, odvolací soud však SPD osvobodil. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

VideoDrama ve škole, při požáru i krátce před porodem. Prezident ocenil zachránce

Zlaté záchranářské kříže na Pražském hradě převzali z rukou prezidenta Petra Pavla laici i profesionálové, kteří v loňském roce riskovali životy pro druhé. Mezi oceněnými byla například učitelka, která v Rudolfově chránila žáky před třináctiletým chlapcem, který přinesl do školy pistoli. Vyznamenáni byli i policista a hasič, kteří při požáru zachránili imobilní ženu. Výcvik zúročil Ondřej Mrňávek s kolegy z hradecké záchranky. V momentě, kdy oživovali ženu, které se dva týdny před porodem zastavilo srdce, na něj tíha toho, že bojuje o dva životy, ještě nedoléhala. To přišlo až později. Lucie se narodila zdravá. Bez následků je i dívčina matka.
před 15 hhodinami

Zůna odvolal generála Haratka z velení kybernetických sil

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odvolal brigádního generála Radka Haratka z velení kybernetických a informačních sil. Od prosince bude poradcem náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče, oznámil šéf armády na síti X. Na personální změnu upozornil server Seznam Zprávy, jeho odvolání potvrdil i Zůna v rozhovoru pro XTV.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců

Vláda v pondělí schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to v pondělí odpoledne uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nejde zatím o automatické zavedení regulace, novela má dle Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

„Je potřeba vytyčit hranice“. Nejvyšší státní zastupitelství se dovolalo v kauze předvolebních plakátů SPD

Kauza předvolebních plakátů SPD půjde před Nejvyšší soud. Proti verdiktu, dle kterého vládní hnutí SPD nespáchalo kontroverzními předvolebními plakáty podněcování k nenávisti ani jiný trestný čin, se dovolala nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. ČT to sdělil mluvčí NSZ Petr Malý. Obžalovaný je v kauze také šéf hnutí a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Jeho stíhání je ale přerušené, poslanci ho odmítli vydat. Hnutí SPD i Okamura vinu od počátku odmítají. SPD v prohlášení pro ČTK uvedla, že dovolání respektuje, je ale přesvědčená o správnosti zprošťujícího rozsudku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Macinka čelil kritice kvůli výrokům o ruských hokejistkách. Později se omluvil

České hokejistky a asistent trenéra Ivo Mocek odsoudili nedělní slova ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Ten v debatě na CNN Prima News označil hokej za mužský sport a v souvislosti s jednáním o startu ruských hráček na mistrovství světa kategorie do 18 let uvedl, že „naše skvělé feministky“ budou muset přežít akci „bez ruských mužatek“. Kritice ho podrobili rovněž někteří mužští profesionální hokejisté nebo vládní i opoziční představitelé. Ministr se v pondělí omluvil a vyjádření označil za nevhodné.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda podpořila návrh ústavního zákona o celostátním referendu

Na pondělním zasedání kabinet projednal a podpořil návrh ústavního zákona o zavedení celostátního referenda. Předpis výslovně vylučuje hlasování o změnách ústavního pořádku, členství Česka v Evropské unii či Severoatlantické alianci (NATO) nebo o otázkách obrany a bezpečnosti státu. Ministři probrali a schválili také návrh, který má upřesnit a rozšířit pravomoci policie při zásazích proti dronům a umožnit takové zásahy i provozovatelům kritické infrastruktury. Zabývali se rovněž opatřeními kvůli možnému zdražování energií, která rovněž podpořili.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.