Hermann Göring

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.

Tržní hodnota děl na jedné z aktuálních výstav v Galerii moderního umění v Hradci Králové by šplhala ke čtvrt miliardě korun. Pokud by ovšem všechna vystavená díla byla pravá. Jenže nejsou. Kurátoři totiž shromáždili do hradecké galerie padělky. Podle kurátorky Petry Příkazské je trh s výtvarným uměním v Česku zamořen falzy odhadem z více než třiceti procent, největší skeptici hovoří dokonce o sedmdesáti až osmdesáti procentech.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Přesně před 75 lety přepsala justice v Norimberku základy mezinárodního práva. Vůbec poprvé stanuli před tribunálem jako obžalovaní představitelé vlády poraženého státu – nacistické třetí říše. Zodpovídali se z toho nejhoršího – zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Bitva o Británii je považována za první velký neúspěch Německa ve druhé světové válce. Ze strategického hlediska nešlo pro Hitlera o kdovíjaký problém – celý západ pevninské Evropy zůstal pod jeho kontrolou a svobodný zůstal jen ostrov za kanálem. Politicky ale lze hovořit hned o několikanásobném neúspěchu, a navíc západní fronta přece jenom úplně nezanikla, i když vedla pod vodou. Až dodatečně byla stanovena doba, po kterou bitva o Británii probíhala, na 10. červenec až 31. říjen 1940. Vypukla tedy před rovnými 80 lety.

Nikdy nechtěl být prezidentem, přesto stanul v čele státu, o který vzápětí přišel. Před osmdesáti lety odcestoval Emil Hácha do Berlína, aby se pokusil zachránit samostatnou republiku. Adolf Hitler mu však oznámil, že dal rozkaz k okupaci. Hácha vzdoroval, dokonce v hádce s Hitlerem prodělal srdeční záchvat. Nakonec však v noci ze 14. na 15. března 1939 podepsal všechno, co nacisté potřebovali.