Jan B. Uhlíř

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Česká obec sokolská si v únoru připomíná narození i úmrtí gymnasty a olympionika Františka Pecháčka. Za protektorátu byl zapojen do pomoci parašutistům, kteří měli provést atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Nacisté ho zatkli a zemřel v koncentračním táboře. Sokol, s nímž byl Pecháček spojen jako cvičitel i odbojář, nechal kamery České televize nahlédnout do Pecháčkova soukromého fotoalba.

Trvalo skoro 80 let, než se k rodině odbojáře Vladislava Bobáka dostal jeho dopis na rozloučenou napsaný v den popravy. Nacistická cenzura ho nedovolila poslat. Loni ho v archivech našel historik Jan B. Uhlíř. Dopis na rozloučenou si jeho sestra, které byl určen, přečíst nemohla, nyní se ale dostal do rukou její dcery. Bobák byl popraven 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee.

V berlínské věznici Plötzensee našlo za druhé světové války smrt přes šest stovek československých odbojářů. Na centrálním popravišti nacistického režimu byli Čechoslováci druhou nejtrestanější skupinou. Ohledně jejich přesného počtu dosud panovaly nejasnosti. Teprve teď vzniká kompletní databáze, která má hrdiny protinacistického odboje představit veřejnosti.

Nejvyšší soud se musí znovu zabývat kauzou knižního vydání projevů nacistického diktátora Adolfa Hitlera a projednat dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Trojice obviněných mužů z nakladatelství Guidemedia uspěla s ústavními stížnostmi. Rozhodnutí o jejich zproštění obžaloby znovu platí.