Führerbau – budova, kterou si v roce 1933 nechal Adolf Hitler postavit v centru svého oblíbeného Mnichova – sloužila nacistickému vůdci jako prostor pro přijímání zahraničních návštěv. A právě zde 29. září 1938 hostil britského ministerského předsedu Nevilla Chamberlaina, francouzského premiéra Édouarda Daladiera a italského diktárora Benita Mussoliniho – signatáře mnichovské dohody.
Když objekt, architektonicky odkazující na imperátorské slohy empíru i antiky, trojice zahraničních delegací před osmdesáti lety opouštěla, velká část Evropy je oslavovala jako mírotvůrce. Stačilo ale pár dalších měsíců, aby se ukázalo, že Hitlerův nárok na Sudety nebyl posledním územním požadavkem. Po anšlusu Rakouska a záboru československého pohraničí přišel rok po mnichovském jednání útok na Polsko.
Konferenci, která měla před osmdesáti lety starému kontinentu zajistit mír (a ve skutečnosti vedla k akceleraci nacistického apetitu), na stávající vysoké škole hudby a divadla připomíná nenápadná cedule ve třech jazycích – stručná věta o podpisu dokumentu, který vedl k rozbití Československa.
„Před osmdesáti lety Němci československou delegaci na jednání ani nepustili. Rovnou z letiště je gestapo v policejním voze přivezlo do hotelu Regina,“ popsal potom přímo z Mnichova dobová jednání šéf zahraničního zpravodajství ČT Michal Kubal.
Už čtyřicet let tu hotel nefunguje, dnes je tu sídlo životní pojišťovny; gestapo zde drželo dva české diplomaty v malém přístěnku. Ven je pustili až po podpisu dohody, tady poprvé Francouzi a Britové oznámili Čechoslovákům ultimátum.
