Ministerský předseda Andrej Babiš (ANO) označil mnichovský diktát za „nejtragičtější událost“ v české historii, podle pověřeného ministra zahraničí Jana Hamáčka (ČSSD) představuje trauma, které nelze zapomenout. K podpisu dohody, ve které čtvero velmocí rozhodlo o územním okleštění Československa ve prospěch třetí říše, došlo přesně před osmdesáti lety.
Podpisem dohody odsouhlasil britský ministerský předseda Neville Chamberlain, jeho francouzský kolega Édouard Daladier, německý vůdce Adolf Hitler a italský diktátor Benito Mussolini postoupení zhruba třetiny československého území třetí říši. Naplnily se tak požadavky zfanatizované části českých Němců i nacistického Berlína, jenž si německojazyčná území československých Sudet nárokoval.
„Co bylo tehdy v některých částech Evropy zprvu oslavováno jako úspěch (na cestě) k zajištění míru, byl jen začátek k rozpoutání Německem založeného plošného požáru, který uvrhl kontinent a svět do katastrofy,“ komentoval osmdesáté výročí podpisu mnichovské dohody současný šéf německé diplomacie, sociální demokrat Heik Maas.
O katastrofě potom promluvil i český premiér Andrej Babiš (ANO), který výsledek mnichovské konference označil za „obrovskou zradu“ a „nejtragičtější události naší historie“, která „měla strašně negativní vliv na celý náš stát a národ“. Souběžně upozornil na odlišnou mezinárodněpolitickou situaci, ve které se Česko nachází dnes: „Důležité je, že máme v Evropě mír od druhé světové války. Musíme budovat vztahy, spojenectví.“
Hamáček: V Unii rozhodujeme kompromisem, ne diktátem
Význam českého členství v Evropské unii, jež vznikla právě proto, aby se v Evropě válečný konflikt už neopakoval, potom explicitně vyzdvihl pověřený šéf tuzemské diplomacie a vicepremiér Jan Hamáček: „Trauma mnichovské dohody nelze zapomenout. Je dobré, že se z něj můžeme poučit a máme dnes oporu v evropské spolupráci. EU někteří rádi kritizují, ne vždy a ne na všem se v ní shodneme, ale sedíme všichni u společného jednacího stolu, kde jsou jasně dána pravidla. Rozhodujeme kompromisem a ne diktátem.“
Prezident republiky osobně ani ústy svého mluvčího v den výročí mnichovskou dohodu nijak nehodnotil – už s předstihem se k ní ale vyjádřil v rozhovoru pro Parlamentní listy. V něm poznamenal, že připomínání jakékoliv události pouze v době jejího kulatého výročí znamená, že jinak na ni Češi zapomínají.
„A to se týká jak sovětské okupace, tak listopadových událostí v roce 1989. A samozřejmě se to týká i Mnichova nebo 15. března 1939. To, co mě neustále štve, je, že redukce na jedno jediné datum u nás zdomácněla,“ dodal Miloš Zeman.
Sněmovní pravice: Měli jsme se bránit
Mnichov pak krátce komentovali i jiní aktéři tuzemské politické scény. Šéf nejsilnější parlamentní opoziční strany, předseda občanských demokratů Petr Fiala akcentoval především vojenský rozměr osmdesát let starých událostí, ke kterým došlo krátce po československé mobilizaci.
„Spekulovat o minulosti a zabývat se ‚kdyby‘ v dějinách nemá žádný smysl. Historii nelze změnit. Obecně platí, že bránit svoji zemi je správné. Měli bychom na to být dnes připraveni a měli bychom být odhodláni to udělat,“ napsal na Twitteru.
O obraně – a selhání tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše, který se rozhodl mnichovskému diktátu podvolit – potom mluví i předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek: „Souhlasím, že jsme se neměli potupně vzdát. Ale jak měl národ bojovat, když první to vzdal vrchní velitel a utekl ze země? Hovoříme-li dnes o zradě, neměli bychom mluvit jenom o spojencích, ale měli bychom si to pojmenovat i doma.“
