Je nutné se scházet u památných míst, protože lhostejnost je podhoubí, z kterého se rodí totalitní režimy, zdůraznil přeseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) při terezínské tryzně. Na Národním hřbitově v Terezíně se v neděli konala tradiční vzpomínka na oběti nacistické perzekuce. Setkání se každý rok účastní stovky lidí, kromě pamětníků událostí také politici i diplomaté.
Lhostejnost je podhoubí totality, varoval Kubera při tryzně v Terezíně
Záznam: Tryzna v Terezíně připomněla oběti nacistické hrůzovlády (zdroj: ČT24)
Kubera zdůranil nutnost neustále připomínat minulost. Holocaust, nacismus, totalita a nacismus podle něho „nejsou mrtvé“, lidé proto prý nesmí zapomenout, jak snadno lze překročit práh nesvobody. Tomu, míní Kubera, napomáhá nezájem a apatie.
„Historie nám dává tisíce důkazů, že lhostejnost, pasivita, mávnutí rukou a nezájem o věci veřejné tvoří podhoubí, ze kterých se rodí zprvu autoritativní, později poznenáhlu a nenápadně totalitní režimy,“ uvedl ve své řeči.
Předseda Senátu přiznal, že ho mrzí jak nezájem k historii a památce obětí, které se zasloužily o současný svobodný a demokratický život, tak přezírání opětovného nárůstu totalitního uvažování. Totalita a nesnášenlivost má podle jeho slov dnes jinou podobu. „Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus,“ upřesnil, v čem ji spatřuje.
Účastníci tryzny apelovali na mládež
Bývalý vězeň terezínského ghetta Toman Brod apeloval na mládež. „Nikdy, za žádných okolností nepodlehněte svodům té hrůzné teorie a praxe kolektivního odsudku, kolektivního despektu, kolektivního zavržení,“ řekl v projevu.
Mladou generaci by rád oslovil i Ladislav Kulhánek. Jeho otec, který nesl stejné jméno, byl jako člen odbojové organizace mezi posledními popravenými v Terezíně na sklonku války. „Nikdy jsem si nemyslel, že jsme byli zbabělí, kolabující. Měli jsme lidi, kteří bojovali. Proto by mladí měli být hrdí, ne ohnutí, měli by si připomínat, že byli lidé, kteří se postavili zlu,“ uvedl Kulhánek mladší u příležitoti vzpomínkové akce na bývalém popravišti v Malé pevnosti, která tryzně předcházela.
Na úvod tryzny ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek vyzval k uctění památky svého předchůdce Jana Munka minutou ticha. Dvaasedmdesátiletý předseda pražské židovské obce a někdejší dlouholetý ředitel Památníku Terezín zemřel před týdnem po dlouhé nemoci.
Po projevech následovala křesťanská modlitba, kterou pronesl biskupský vikář Jan Balík, a židovská modlitba zazněla z úst vrchního zemského rabína Karola Sidona.
Památník utrpení
Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.
Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vznikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů.
V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.