Kolumbijská univerzita zaplatí 200 milionů dolarů, vláda jí obnoví financování

Kolumbijská univerzita v New Yorku uzavřela dohodu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, v rámci níž vládě zaplatí přes 200 milionů dolarů (asi 4,2 miliardy korun). Vláda škole podle dohody obnoví většinu federálního financování, píší agentury s odvoláním na prohlášení univerzity. Bílý dům v březnu zrušil granty a kontrakty s prestižní školou v hodnotě 400 milionů dolarů (asi 8,4 miliardy korun), zdůvodnil to propalestinskými protesty v jejím kampusu.

Vláda tvrdila, že Kolumbijská univerzita adekvátně nereagovala na údajný antisemitismus a obtěžování židovských a izraelských členů akademické obce.

„Kolumbijská univerzita uzavřela dohodu s vládou Spojených států amerických o vyřešení vyšetřování ze strany federálních úřadů, které se týkalo údajného porušení federálních antidiskriminačních zákonů,“ stojí v prohlášení školy. Vzdělávací instituce podle něj vládě dvě stě milionů dolarů vyplatí během tří let.

Univerzita také vydá 21 milionů dolarů na urovnání vyšetřování, které zahájila Federální komise pro rovné příležitosti v zaměstnání (EEOC). Trump na sociální síti Truth Social uvedl, že tato částka bude vyplacena židovským zaměstnancům univerzity, „kteří se neprávem stali terčem a čelili obtěžování“.

Škola se podle šéfa Bílého domu rovněž zavázala, že ukončí opatření na podporu rozmanitosti, rovnosti a začleňování (DEI).

„V rámci dohody bude velká většina federálních grantů, které byly zrušeny nebo pozastaveny v březnu 2025, obnovena a Kolumbijská univerzita opět získá přístup k miliardám dolarů v současných a budoucích grantech,“ uvedla škola.

Dohoda je vítězstvím pro Trumpa, píše AFP

Agentura AFP napsala, že dohoda je vítězstvím pro Trumpa, který opakovaně tvrdí, že elitní univerzity „vymývají mozky“ studentů levicovou zaujatostí proti jeho nacionalistickým myšlenkám.

Poté, co vláda zrušila instituci financování, Kolumbijská univerzita už v březnu přistoupila na řadu požadavků včetně přezkoumání kateder nabízejících kurzy o Blízkém východě. Američtí akademici ústupky široce odsoudili, píše agentura Reuters. Instituce minulý týden přijala kontroverzní definici antisemitismu, která jej ztotožňuje s opozicí vůči sionismu.

Rozsáhlé protesty proti izraelskému bombardování Pásma Gazy a vazeb amerických univerzit na Izrael vypukly v kampusech ve Spojených státech už minulý rok a hnutí od té doby neustalo. Trumpova administrativa propalestinské studenty obvinila z antisemitismu a některým prestižním univerzitám včetně Kolumbijské a Harvardovy kvůli protestům odebrala federální financování. Na druhé straně se naopak objevovala obvinění z islamofobie.

Izrael zahájil v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v říjnu 2023 v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví v Gaze spravovaného Hamásem zabito nejméně 59 106 Palestinců, napsala agentura AFP s tím, že OSN tyto údaje považuje za spolehlivé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 36 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů nejméně dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 2 hhodinami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 8 hhodinami

Evropský pohled