Kolumbijská univerzita zaplatí 200 milionů dolarů, vláda jí obnoví financování

Kolumbijská univerzita v New Yorku uzavřela dohodu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, v rámci níž vládě zaplatí přes 200 milionů dolarů (asi 4,2 miliardy korun). Vláda škole podle dohody obnoví většinu federálního financování, píší agentury s odvoláním na prohlášení univerzity. Bílý dům v březnu zrušil granty a kontrakty s prestižní školou v hodnotě 400 milionů dolarů (asi 8,4 miliardy korun), zdůvodnil to propalestinskými protesty v jejím kampusu.

Vláda tvrdila, že Kolumbijská univerzita adekvátně nereagovala na údajný antisemitismus a obtěžování židovských a izraelských členů akademické obce.

„Kolumbijská univerzita uzavřela dohodu s vládou Spojených států amerických o vyřešení vyšetřování ze strany federálních úřadů, které se týkalo údajného porušení federálních antidiskriminačních zákonů,“ stojí v prohlášení školy. Vzdělávací instituce podle něj vládě dvě stě milionů dolarů vyplatí během tří let.

Univerzita také vydá 21 milionů dolarů na urovnání vyšetřování, které zahájila Federální komise pro rovné příležitosti v zaměstnání (EEOC). Trump na sociální síti Truth Social uvedl, že tato částka bude vyplacena židovským zaměstnancům univerzity, „kteří se neprávem stali terčem a čelili obtěžování“.

Škola se podle šéfa Bílého domu rovněž zavázala, že ukončí opatření na podporu rozmanitosti, rovnosti a začleňování (DEI).

„V rámci dohody bude velká většina federálních grantů, které byly zrušeny nebo pozastaveny v březnu 2025, obnovena a Kolumbijská univerzita opět získá přístup k miliardám dolarů v současných a budoucích grantech,“ uvedla škola.

Dohoda je vítězstvím pro Trumpa, píše AFP

Agentura AFP napsala, že dohoda je vítězstvím pro Trumpa, který opakovaně tvrdí, že elitní univerzity „vymývají mozky“ studentů levicovou zaujatostí proti jeho nacionalistickým myšlenkám.

Poté, co vláda zrušila instituci financování, Kolumbijská univerzita už v březnu přistoupila na řadu požadavků včetně přezkoumání kateder nabízejících kurzy o Blízkém východě. Američtí akademici ústupky široce odsoudili, píše agentura Reuters. Instituce minulý týden přijala kontroverzní definici antisemitismu, která jej ztotožňuje s opozicí vůči sionismu.

Rozsáhlé protesty proti izraelskému bombardování Pásma Gazy a vazeb amerických univerzit na Izrael vypukly v kampusech ve Spojených státech už minulý rok a hnutí od té doby neustalo. Trumpova administrativa propalestinské studenty obvinila z antisemitismu a některým prestižním univerzitám včetně Kolumbijské a Harvardovy kvůli protestům odebrala federální financování. Na druhé straně se naopak objevovala obvinění z islamofobie.

Izrael zahájil v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v říjnu 2023 v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví v Gaze spravovaného Hamásem zabito nejméně 59 106 Palestinců, napsala agentura AFP s tím, že OSN tyto údaje považuje za spolehlivé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 13 hhodinami
Načítání...