Přes sto tisíc lidí v Itálii demonstrovalo na podporu civilistů v Gaze

Přes 100 tisíc lidí v pondělí v sedmi desítkách měst v Itálii demonstrovalo za příměří v Pásmu Gazy, informovala veřejnoprávní televize Rai. Blokádami několika silnic i dálnic a přístavů a celodenní stávkou zaměstnanců, zejména v dopravě, vyjadřovali Italové podporu palestinským civilistům trpícím izraelským bombardováním. Na většině míst byly demonstrace klidné, někde se ale skupinky střetly s policií.

Nejhorší byla situace v Miláně, kde bylo při násilnostech zraněno šedesát policistů, část z nich skončila v nemocnici, napsala agentura ANSA.

„To nemá nic společného s pomocí palestinskému lidu a právem na stávku,“ komentoval násilnosti u nádraží v Miláně ministr zahraničí Antonio Tajani. Také premiérka Giorgia Meloniová násilnosti odsoudila. „Násilí a ničení nemají nic společného se solidaritou a ani trochu nezmění životy lidí v Gaze,“ uvedla Meloniová ke střetům v Miláně.

I opoziční politik Giuseppe Conte důrazně odsoudil násilnosti v Miláně, ale vyzval vládu k tvrdšímu postoji vůči Izraeli. „V pondělí vyšly do ulic tisíce a tisíce občanů, aby požadovaly zastavení genocidy. Samozřejmě důrazně odsuzujeme násilnosti a vyjadřujeme také solidaritu zraněným policistům. Ale vláda by se měla zaměřit na to, co je všeobecně rozšířeným voláním po zastavení genocidy,“ uvedl Conte.

V Miláně stávka omezila provoz metra a některé vlaky tam nabíraly až dvouhodinové zpoždění. Tisíce lidí, podle organizátorů asi 50 tisíc, se v tomto městě účastnily také pochodu s výzvami k příměří v Gaze. Když se pochod v Miláně blížil k americkému konzulátu, někteří začali křičet „zabijáci“ a spálili americkou vlajku, popsala agentura AFP.

Odpoledne se v Miláně střetly skupinky demonstrantů s policií u hlavního nádraží. Někteří házeli na policisty lahve a světlice, rozbili též skleněné dveře nádražní budovy. Policie odpověděla slzným plynem a vodními děly.

V Římě podle televize Rai vyšlo do ulic vyjádřit podporu palestinským civilistům v Pásmu Gazy než 50 tisíc lidí, podle organizátorů jich bylo na 100 tisíc. Mnozí přinesli různě veliké transparenty s nápisem Zastavte genocidu v Gaze. Z genocidy viní izraelskou vládu i některé země a minulý týden také nezávislá vyšetřovací komise OSN zveřejnila zprávu, v níž uvedla, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Už v srpnu panel OSN uvedl, že v Gaze panuje hladomor. Izraelská vláda odmítá obviňování z genocidy i tvrzení, že je v Gaze hladomor.

V italském hlavním městě bylo zrušeno několik regionálních vlakových spojů, omezena je i autobusová a tramvajová doprava. Metro ale v metropoli funguje normálně, napsala odpoledne ANSA.

Problémům čelily i přístavy

Stávkovali též dělníci v některých přístavech, mimo jiné v Janově či Livornu, kde ráno zablokovali přístupové cesty do přístavu. Protestují tak i proti dodávkám zbraní do Izraele, který podle nich operací v Pásmu Gazy působí utrpení nevinným civilistům. „Palestinci nám dávají stále nové lekce svou důstojností a odporem,“ uvedl člen stávkující organizace Kolektiv autonomních přístavních dělníků, který se představil jako Ricky. V Janově demonstrovalo na 20 tisíc lidí. 

Stávkující dělníci se snaží zamezit tomu, aby se přes italské přístavy do Izraele přepravovaly zbraně. Italský přístav Ravenna minulý týden v této souvislosti odmítl vpustit dva kamiony, které podle úřadů převážely zbraně pro Izrael. Server Il Post uvedl, že šlo o výbušniny, které pravděpodobně pocházely z Česka. Tuzemské ministerstvo zahraničí v neděli sdělilo, že o případu nemá další informace a nikdo se na něj zatím neobrátil.

Demonstrace se v pondělí konaly také v Turíně, Florencii, Neapoli, Bari či Palermu. V Turíně protestující přišli i do prodejny občerstvení McDonald's, kde potom jeho zaměstnanci vyvěsili palestinskou vlajku, kterou jim dali demonstranti. Další účastníci manifestace v Turíně pochodovali po kolejích s transparenty Stávka za Gazu či Zablokujeme všechno.

Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael, při němž ozbrojenci na dvanáct set lidí zabili a dalších 251 unesli. Většinu z nich propustili při dvou příměřích zprostředkovaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy. Izraelská armáda podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, od října 2023 zabila v Pásmu Gazy přes 65 tisíc Palestinců. OSN tyto údaje, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé.

Deník The Guardian minulý měsíc napsal, že přibližně 83 procent obětí izraelských útoků v Pásmu Gazy byli civilisté. Vycházel při tom ze statistik izraelské armády a ministerstva zdravotnictví v Gaze.

Také italská premiérka Giorgia Meloniová v srpnu kritizovala vojenskou operaci Izraele v Pásmu Gazy jako nepřiměřenou, její pravicová vláda se ale na rozdíl od některých dalších evropských zemí nechystá uznat Stát Palestina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 4 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 5 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 9 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 11 hhodinami
Načítání...