Přes sto tisíc lidí v Itálii demonstrovalo na podporu civilistů v Gaze

Přes 100 tisíc lidí v pondělí v sedmi desítkách měst v Itálii demonstrovalo za příměří v Pásmu Gazy, informovala veřejnoprávní televize Rai. Blokádami několika silnic i dálnic a přístavů a celodenní stávkou zaměstnanců, zejména v dopravě, vyjadřovali Italové podporu palestinským civilistům trpícím izraelským bombardováním. Na většině míst byly demonstrace klidné, někde se ale skupinky střetly s policií.

Nejhorší byla situace v Miláně, kde bylo při násilnostech zraněno šedesát policistů, část z nich skončila v nemocnici, napsala agentura ANSA.

„To nemá nic společného s pomocí palestinskému lidu a právem na stávku,“ komentoval násilnosti u nádraží v Miláně ministr zahraničí Antonio Tajani. Také premiérka Giorgia Meloniová násilnosti odsoudila. „Násilí a ničení nemají nic společného se solidaritou a ani trochu nezmění životy lidí v Gaze,“ uvedla Meloniová ke střetům v Miláně.

I opoziční politik Giuseppe Conte důrazně odsoudil násilnosti v Miláně, ale vyzval vládu k tvrdšímu postoji vůči Izraeli. „V pondělí vyšly do ulic tisíce a tisíce občanů, aby požadovaly zastavení genocidy. Samozřejmě důrazně odsuzujeme násilnosti a vyjadřujeme také solidaritu zraněným policistům. Ale vláda by se měla zaměřit na to, co je všeobecně rozšířeným voláním po zastavení genocidy,“ uvedl Conte.

V Miláně stávka omezila provoz metra a některé vlaky tam nabíraly až dvouhodinové zpoždění. Tisíce lidí, podle organizátorů asi 50 tisíc, se v tomto městě účastnily také pochodu s výzvami k příměří v Gaze. Když se pochod v Miláně blížil k americkému konzulátu, někteří začali křičet „zabijáci“ a spálili americkou vlajku, popsala agentura AFP.

Odpoledne se v Miláně střetly skupinky demonstrantů s policií u hlavního nádraží. Někteří házeli na policisty lahve a světlice, rozbili též skleněné dveře nádražní budovy. Policie odpověděla slzným plynem a vodními děly.

V Římě podle televize Rai vyšlo do ulic vyjádřit podporu palestinským civilistům v Pásmu Gazy než 50 tisíc lidí, podle organizátorů jich bylo na 100 tisíc. Mnozí přinesli různě veliké transparenty s nápisem Zastavte genocidu v Gaze. Z genocidy viní izraelskou vládu i některé země a minulý týden také nezávislá vyšetřovací komise OSN zveřejnila zprávu, v níž uvedla, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Už v srpnu panel OSN uvedl, že v Gaze panuje hladomor. Izraelská vláda odmítá obviňování z genocidy i tvrzení, že je v Gaze hladomor.

V italském hlavním městě bylo zrušeno několik regionálních vlakových spojů, omezena je i autobusová a tramvajová doprava. Metro ale v metropoli funguje normálně, napsala odpoledne ANSA.

Problémům čelily i přístavy

Stávkovali též dělníci v některých přístavech, mimo jiné v Janově či Livornu, kde ráno zablokovali přístupové cesty do přístavu. Protestují tak i proti dodávkám zbraní do Izraele, který podle nich operací v Pásmu Gazy působí utrpení nevinným civilistům. „Palestinci nám dávají stále nové lekce svou důstojností a odporem,“ uvedl člen stávkující organizace Kolektiv autonomních přístavních dělníků, který se představil jako Ricky. V Janově demonstrovalo na 20 tisíc lidí. 

Stávkující dělníci se snaží zamezit tomu, aby se přes italské přístavy do Izraele přepravovaly zbraně. Italský přístav Ravenna minulý týden v této souvislosti odmítl vpustit dva kamiony, které podle úřadů převážely zbraně pro Izrael. Server Il Post uvedl, že šlo o výbušniny, které pravděpodobně pocházely z Česka. Tuzemské ministerstvo zahraničí v neděli sdělilo, že o případu nemá další informace a nikdo se na něj zatím neobrátil.

Demonstrace se v pondělí konaly také v Turíně, Florencii, Neapoli, Bari či Palermu. V Turíně protestující přišli i do prodejny občerstvení McDonald's, kde potom jeho zaměstnanci vyvěsili palestinskou vlajku, kterou jim dali demonstranti. Další účastníci manifestace v Turíně pochodovali po kolejích s transparenty Stávka za Gazu či Zablokujeme všechno.

Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael, při němž ozbrojenci na dvanáct set lidí zabili a dalších 251 unesli. Většinu z nich propustili při dvou příměřích zprostředkovaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy. Izraelská armáda podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, od října 2023 zabila v Pásmu Gazy přes 65 tisíc Palestinců. OSN tyto údaje, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé.

Deník The Guardian minulý měsíc napsal, že přibližně 83 procent obětí izraelských útoků v Pásmu Gazy byli civilisté. Vycházel při tom ze statistik izraelské armády a ministerstva zdravotnictví v Gaze.

Také italská premiérka Giorgia Meloniová v srpnu kritizovala vojenskou operaci Izraele v Pásmu Gazy jako nepřiměřenou, její pravicová vláda se ale na rozdíl od některých dalších evropských zemí nechystá uznat Stát Palestina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin je připraven jednat s Macronem, tvrdí mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit. Elysejský palác toto oznámení přivítal, informuje agentura AFP.
05:53Aktualizovánopřed 4 mminutami

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 31 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 50 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...