Přes sto tisíc lidí v Itálii demonstrovalo na podporu civilistů v Gaze

Přes 100 tisíc lidí v pondělí v sedmi desítkách měst v Itálii demonstrovalo za příměří v Pásmu Gazy, informovala veřejnoprávní televize Rai. Blokádami několika silnic i dálnic a přístavů a celodenní stávkou zaměstnanců, zejména v dopravě, vyjadřovali Italové podporu palestinským civilistům trpícím izraelským bombardováním. Na většině míst byly demonstrace klidné, někde se ale skupinky střetly s policií.

Nejhorší byla situace v Miláně, kde bylo při násilnostech zraněno šedesát policistů, část z nich skončila v nemocnici, napsala agentura ANSA.

„To nemá nic společného s pomocí palestinskému lidu a právem na stávku,“ komentoval násilnosti u nádraží v Miláně ministr zahraničí Antonio Tajani. Také premiérka Giorgia Meloniová násilnosti odsoudila. „Násilí a ničení nemají nic společného se solidaritou a ani trochu nezmění životy lidí v Gaze,“ uvedla Meloniová ke střetům v Miláně.

I opoziční politik Giuseppe Conte důrazně odsoudil násilnosti v Miláně, ale vyzval vládu k tvrdšímu postoji vůči Izraeli. „V pondělí vyšly do ulic tisíce a tisíce občanů, aby požadovaly zastavení genocidy. Samozřejmě důrazně odsuzujeme násilnosti a vyjadřujeme také solidaritu zraněným policistům. Ale vláda by se měla zaměřit na to, co je všeobecně rozšířeným voláním po zastavení genocidy,“ uvedl Conte.

V Miláně stávka omezila provoz metra a některé vlaky tam nabíraly až dvouhodinové zpoždění. Tisíce lidí, podle organizátorů asi 50 tisíc, se v tomto městě účastnily také pochodu s výzvami k příměří v Gaze. Když se pochod v Miláně blížil k americkému konzulátu, někteří začali křičet „zabijáci“ a spálili americkou vlajku, popsala agentura AFP.

Odpoledne se v Miláně střetly skupinky demonstrantů s policií u hlavního nádraží. Někteří házeli na policisty lahve a světlice, rozbili též skleněné dveře nádražní budovy. Policie odpověděla slzným plynem a vodními děly.

V Římě podle televize Rai vyšlo do ulic vyjádřit podporu palestinským civilistům v Pásmu Gazy než 50 tisíc lidí, podle organizátorů jich bylo na 100 tisíc. Mnozí přinesli různě veliké transparenty s nápisem Zastavte genocidu v Gaze. Z genocidy viní izraelskou vládu i některé země a minulý týden také nezávislá vyšetřovací komise OSN zveřejnila zprávu, v níž uvedla, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Už v srpnu panel OSN uvedl, že v Gaze panuje hladomor. Izraelská vláda odmítá obviňování z genocidy i tvrzení, že je v Gaze hladomor.

V italském hlavním městě bylo zrušeno několik regionálních vlakových spojů, omezena je i autobusová a tramvajová doprava. Metro ale v metropoli funguje normálně, napsala odpoledne ANSA.

Problémům čelily i přístavy

Stávkovali též dělníci v některých přístavech, mimo jiné v Janově či Livornu, kde ráno zablokovali přístupové cesty do přístavu. Protestují tak i proti dodávkám zbraní do Izraele, který podle nich operací v Pásmu Gazy působí utrpení nevinným civilistům. „Palestinci nám dávají stále nové lekce svou důstojností a odporem,“ uvedl člen stávkující organizace Kolektiv autonomních přístavních dělníků, který se představil jako Ricky. V Janově demonstrovalo na 20 tisíc lidí. 

Stávkující dělníci se snaží zamezit tomu, aby se přes italské přístavy do Izraele přepravovaly zbraně. Italský přístav Ravenna minulý týden v této souvislosti odmítl vpustit dva kamiony, které podle úřadů převážely zbraně pro Izrael. Server Il Post uvedl, že šlo o výbušniny, které pravděpodobně pocházely z Česka. Tuzemské ministerstvo zahraničí v neděli sdělilo, že o případu nemá další informace a nikdo se na něj zatím neobrátil.

Demonstrace se v pondělí konaly také v Turíně, Florencii, Neapoli, Bari či Palermu. V Turíně protestující přišli i do prodejny občerstvení McDonald's, kde potom jeho zaměstnanci vyvěsili palestinskou vlajku, kterou jim dali demonstranti. Další účastníci manifestace v Turíně pochodovali po kolejích s transparenty Stávka za Gazu či Zablokujeme všechno.

Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael, při němž ozbrojenci na dvanáct set lidí zabili a dalších 251 unesli. Většinu z nich propustili při dvou příměřích zprostředkovaných Katarem, Egyptem a Spojenými státy. Izraelská armáda podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, od října 2023 zabila v Pásmu Gazy přes 65 tisíc Palestinců. OSN tyto údaje, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé.

Deník The Guardian minulý měsíc napsal, že přibližně 83 procent obětí izraelských útoků v Pásmu Gazy byli civilisté. Vycházel při tom ze statistik izraelské armády a ministerstva zdravotnictví v Gaze.

Také italská premiérka Giorgia Meloniová v srpnu kritizovala vojenskou operaci Izraele v Pásmu Gazy jako nepřiměřenou, její pravicová vláda se ale na rozdíl od některých dalších evropských zemí nechystá uznat Stát Palestina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 4 mminutami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 5 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 8 hhodinami

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému Lukoilu

Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O čtvrtečním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP.
před 9 hhodinami
Načítání...