Přístavy

Desítky tisíc odborářů z amerických přístavů ukončí stávku, která ohrožovala námořní přepravu a obchod. Zástupci odborové organizace se dohodli se zaměstnavateli na tom, že se vrátí do práce a nechají si do ledna čas na vyjednání nové pracovní dohody. Předběžně se domluvili na zvýšení mezd, informují světové agentury s odvoláním na své zdroje.

Rusko zaútočilo na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny, uvedla agentura Unian. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila všechny drony a většinu střel, škody ale i tak utrpěla přístavní infrastruktura včetně obilných sil a v areálu zahynuli dva lidé. Zničen byl i nepoužívaný hotel v přístavu. Šest lidí zabily ruské útoky v Chersonské oblasti. Zbraně létaly i opačným směrem. Guvernér ruské Kurské oblasti prohlásil, že při dronovém útoku na Kursk došlo k poškození střechy administrativní budovy a několika obytných domů.

Velká města na pobřeží moří nemají kam přirozeně expandovat, a tak jejich obyvatelé vytvářejí novou umělou pevninu. Nová studie popsala, jak mohutně se tento trend rozvíjí, ale i to, jaká rizika přináší.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.

Z Oděsy v pondělí ráno vyplula první loď s ukrajinským obilím v rámci dohody, kterou 22. července uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Uvedla to turecká mutace stanice CNN. Zprávu později potvrdilo i turecké ministerstvo obrany. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon.

Evropské země nadále pomáhají Ukrajině dodávkami zbraní. Slovensko oznámilo, že zemi prodá osm samohybných houfnic Zuzana 2. Švédsko pošle na Ukrajinu protitankové a protilodní zbraně a navýší finanční pomoc vládě v Kyjevě o 578 milionů švédských korun. Británie chce do země poslat samohybné salvové raketomety M270. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek ve videoprojevu k účastníkům konference Globsec v Bratislavě požádal evropské země, aby ve zbraňových dodávkách pokračovaly.

Spojené státy pošlou Ukrajině raketové systémy dlouhého dostřelu. Informoval o tom list The New York Times. Administrativa Joea Bidena vyslání systémů povolila, oficiálně jej pravděpodobně oznámí příští týden. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil ruský návrh na zrušení blokády přístavů výměnou za omezení sankcí za vydírání světového společenství. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko navrhl takový scénář s tím, že by poté mohly z ukrajinských černomořských přístavů odplout lodě s dodávkami obilí. Ve čtvrtek ruský úřad oznámil, že z přístavu v okupovaném Mariupolu už odplulo pět zahraničních lodí.

Francouzská automobilka Renault převedla veškerá aktiva své ruské pobočky na město Moskva, svůj podíl 67,69 procenta v AvtoVAZu, výrobci automobilů Lada, na ruský výzkumný automobilový institut NAMI. Skupina Renault si vyhradila právo v následujících šesti letech odkoupit svůj podíl v AvtoVAZ zpět, uvedla v pondělí firma. Ruský trh opustí také americká firma McDonald's. Země Evropské unie se nicméně stále neshodly na nových sankcích proti Rusku.

Válka dopadla i na ukrajinský vývoz. Těžké časy prožívají například pěstitelé slunečnic. Země patří mezi vůbec největší exportéry oleje, který se z nich lisuje. Kvůli zavřeným přístavům ho ale prakticky není možné dostat za hranice a některé evropské státy už pociťují nedostatek. Například v Nizozemsku se proto dostává na černý trh.

Válka na Ukrajině nekončí, naopak nové problémy se znovu a znovu dostávají na povrch. Po ropné a plynové otázce konfliktu se čím dál více projevuje také pomyslný „boj o zrno“, který dostává v jedné z nejúrodnějších oblastí světa zcela nový význam. Také proto, že Rusko uvedlo, že bude své potraviny a plodiny vyvážet jen do přátelských zemí.

Skoro 100 tisíc lidí bylo na Filipínách preventivně evakuováno kvůli tajfunu Rai, který ve čtvrtek udeřil na filipínskou pevninu. Živel s sebou přinesl přívalové deště a s nimi spojenou hrozbu rozsáhlých záplav. Informovala o tom agentura Reuters.

V Norsku představili první plně elektrickou nákladní loď na světě, která by navíc měla být plně autonomní –⁠ nebude tedy potřebovat lidského kapitána. Podle jejích konstruktérů jde o malý, ale slibný krok ke snížení klimatické stopy námořního průmyslu.

Nákupní slevová akce Black Friday přilákala do kamenných obchodů i na výdejní místa e-shopů a dopravců tisíce zákazníků. Slevové kampaně jsou letos výjimečně dlouhé. Někteří obchodníci je vztáhli i na celý měsíc. Kvůli výpadkům u dodavatelů je ale některé zboží hůř dostupné, hlavně elektronika. Lidé využívají slevové akce především k nákupu vánočních dárků. Pospíchají i kvůli zhoršující se epidemické situaci.

Velká Británie znovu odloží zavedení kontrol zboží směřujícího do Severního Irska. Již podruhé tak reaguje na komplikace v zásobování, které na ostrovech způsobuje brexit. Na další problémy s ním spojené se chystají také přístavy na kontinentě. Vývozci totiž v následujících měsících čekají další vlny administrativních omezení.

Britský ministerský předseda Boris Johnson chce dohodu s Evropskou unií do poloviny října, kdy se koná summit unijních lídrů. Nebude-li dokument o budoucích vztazích Velké Británie s EU hotový, měly by se podle Johnsona obě strany smířit s krachem jednání a „jít dál“. Média mezitím přinesla informace o údajném britském plánu na změnu pravidel dohodnutých ohledně Severního Irska, což vyvolalo znepokojení v Belfastu. „Zákeřná zrada,“ označila britský plán tamní vicepremiérka.