Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil ruský návrh na zrušení blokády přístavů výměnou za omezení sankcí za vydírání světového společenství. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko navrhl takový scénář s tím, že by poté mohly z ukrajinských černomořských přístavů odplout lodě s dodávkami obilí. Ve čtvrtek ruský úřad oznámil, že z přístavu v okupovaném Mariupolu už odplulo pět zahraničních lodí.
Ruský návrh na zrušení blokády přístavů je vydírání, řekl Kuleba
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Lepší příklad mezinárodního vydírání nelze najít,“ prohlásil Kuleba na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu k návrhu náměstka ruského ministra zahraničí. Kuleba naopak vyzval k dalšímu zpřísnění hospodářských sankcí proti Rusku a také k úplnému zablokování ruského vývozu.
Rusko poté, co na konci února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, zablokovalo ukrajinské černomořské přístavy a zemi tak export její pšenice znemožnilo. OSN v této souvislosti varuje před hladomorem v některých chudých zemích, Ukrajina totiž byla až do války jedním z největších vývozců obilí, kukuřice a slunečnicového oleje na světě. Ruská invaze tyto dodávky zastavila a například v přístavních skladech v Oděse se nahromadily statisíce tun pšenice.
Rusko obvinění odmítá. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naopak viní západní země, že „podnikly řadu nezákonných kroků, které vyústily v tuto blokádu.“„Je potřeba, aby zrušili ta nezákonná rozhodnutí, která brání lodní přepravě, vývozu obilí a tak dále,“ odpověděl také Peskov na otázku, zda by Západ měl zrušit protiruské sankce, které přijal v několika fázích po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Podle ruského ministerstva zahraničí odplulo z přístavu v Mariupolu pět zahraničních lodí. „Ruští ženisté v úterý odminovali mariupolský přístav a odborníci ruské Černomořské flotily odstranili z plavební dráhy ukrajinskou pohraniční hlídkovou loď, kterou potopili členové pluku Azov. Díky tomu mohlo pět zahraničních lodí vyplout na moře,“ tvrdí mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Její slova nelze nezávisle ověřit.
Nově vyvážíme pšenici, pochlubil se Putin
Ruské ministerstvo obrany ve středu večer kromě toho avizovalo, že otevře námořní koridory pro proplutí lodí. Fungovat mají denně od osmi do devatenácti moskevského času (07:00 až 18:00 SELČ) po trase z Mariupolu a přístavů Cherson, Mykolajiv, Černomorsk, Očakiv, Oděsa a Južne, uvedlo ministerstvo podle agentury Interfax.
Ruský vůdce Vladimir Putin ve čtvrtek při vystoupení před postsovětskými spojenci z Euroasijské hospodářské unie prohlásil, že západní sankce Rusko jen posílily. Jako příklad uvedl, že se Rusko, které v minulosti obilí dováželo, stalo prvořadým vývozcem pšenice. Kyjev přitom Moskvu obviňuje z krádeže ukrajinské pšenice, přičemž satelitní snímky dokládají, že v Sevastopolu Rusové nakládají obilí do svých lodí.
Šéf Kremlu rovněž zmínil, že odchod některých západních společností z Ruska po rozpoutání války proti Ukrajině byl možná tím nejlepším, co mohlo zemi potkat. Zdůraznil, že pokračuje program nahrazování dovozu ruskou výrobou.
Scholz: Z Ruska diktovaný mír nepřijme Kyjev ani my
Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že ruský vůdce Vladimir Putin válku na Ukrajině nevyhraje, protože se mu nepodařilo dosáhnout všech jeho strategických cílů. „Zabrání celé Ukrajiny Ruskem se dnes zdá být vzdálenější než na začátku války. Ukrajina více než kdy jindy zdůrazňuje svou evropskou budoucnost,“ řekl kancléř.
„Putin bude vážně jednat o míru pouze tehdy, pokud si uvědomí, že nemůže prolomit obranu Ukrajiny,“ zdůraznil Scholz. Dodal, že je nepřípustné, aby ruský vládce nastavoval podmínky příměří. „Žádný diktovaný mír nebude. Ukrajina to nepřijme a my také ne,“ zdůraznil kancléř.
„Brutalita ruské války“ navíc podle Scholze stmelila ukrajinský národ více než kdykoli předtím a přiměla dva státy, aby se přiblížily k NATO. „Se Švédskem a Finskem chtějí do Severoatlantické aliance vstoupit dva blízcí přátelé a partneři. Jsou vítáni,“ avizoval kancléř. Putin podle něj podcenil jednotu a sílu, s níž na jeho agresi reagovala skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, NATO a Evropská unie.
Putin se chce vrátit ke světovému řádu, v němž nejsilnější diktují, co je správné, řekl Scholz. „Je to pokus o návrat do doby, kdy válka byla běžným politickým prostředkem,“ dodal.
Návrat na českou ambasádu v Kyjevě
Na českou ambasádu v Kyjevě se ve středu vrátil velvyslanec Radek Matula s dalším diplomatem politicko-ekonomického oddělení. Celkově na velvyslanectví aktuálně působí pět diplomatů, uvedlo ministerstvo zahraničí. První se do Kyjeva vrátili v polovině dubna.
„Naším cílem je v maximálně možné míře obnovit činnost zastupitelského úřadu ve všech hlavních agendách před začátkem českého předsednictví v Radě EU, aby se naši diplomaté v Kyjevě mohli plnohodnotně zapojit do naplňování priorit českého předsednictví ve vztahu k Ukrajině,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Velvyslanectví v ukrajinském hlavním městě bylo uzavřeno od počátku ruské invaze, stejně tak generální konzulát ve Lvově, který byl v omezeném režimu znovu otevřen na začátku května. Ministerstvo vzhledem k návratu diplomatů na Ukrajinu od 15. dubna uzavřelo zastupitelské úřady v Užhorodě, Košicích a polském Přemyšlu.
S vyšetřováním zločinů pomůže speciální skupina
Skupina tvořená EU, USA a Británií bude ukrajinské prokuratuře pomáhat se zaznamenáváním podezření na spáchání válečných zločinů ruskými vojáky na Ukrajině a s přechováváním a analýzou důkazů o těchto činech. Informoval o tom web amerického ministerstva zahraničí. Většina kriminálních expertů skupiny bude přitom z bezpečnostních důvodů působit převážně z Polska.
„Je velice důležité zajistit, že všichni, kdo jsou zodpovědní za hrozná zvěrstva spáchaná během ničím nevyprovokované ruské agrese na Ukrajinu, budou pohnáni před soud,“ řekl k iniciativě šéf diplomacie EU Josep Borrell.
Jako první byl za spáchání válečného zločinu na Ukrajině souzen jednadvacetiletý ruský seržant Vadim Šišimarin, který dostal v pondělí u kyjevského soudu trest doživotí. Šišimarin byl shledán vinným, že 28. února na rozkaz jiného ruského vojáka zastřelil z okna auta dvaašedesátiletého Ukrajince ve vsi Čupachivka na severovýchodě Ukrajiny.
Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu
Ruská centrální banka ve čtvrtek na mimořádném zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 11 procent. Inflační tlaky se podle ní díky posílení rublu zmírňují a podobně klesají inflační očekávání domácností a podniků. Ekonomiku navíc čeká pokles, který bude z velké části výsledkem válečného tažení ruských vojsk na Ukrajinu.
Banka také připustila možnost dalšího snižování úroků na nadcházejících zasedáních. Na konci února, jen několik dní po začátku invaze, centrální banka svůj základní úrok více než zdvojnásobila na 20 procent. V dubnu ale dvakrát úroky snížila, vždy o tři procentní body.
Vnější podmínky pro ruskou ekonomiku jsou stále obtížné, rizika pro finanční stabilitu se ale mírně snížila. To podle banky otevírá prostor pro zmírnění některých opatření k omezení pohybu kapitálu.
Vysoká inflace snižuje životní úroveň a už několik let je jednou z hlavních obav lidí v Rusku. Podle ministerstva hospodářství inflace k 20. květnu zpomalila na 17,51 procenta ze 17,69 procenta o týden dříve. Stále však zůstává blízko nejvyšší hodnoty od začátku roku 2002.
Prezident Světové banky: Válka může vyvolat globální recesi
Podle prezidenta Světové banky (SB) Davida Malpasse by mohla invaze na Ukrajinu a její dopady na ceny potravin a energií vyvolat globální recesi. „Když se podíváme na globální hrubý domácí produkt (HDP), je těžké si nyní představit, jak se vyhneme recesi,“ prohlásil na schůzce s podnikateli pořádané Americkou obchodní komorou. Konkrétní prognózu však neposkytl a nenaznačil ani, kdy by recese mohla začít.
Ekonomiky Ukrajiny a Ruska by letos měly výrazně klesnout, zatímco růst v Evropě, Číně a ve Spojených státech zpomalí, dodal Malpass. Rozvojové země by měly být zasaženy mnohem více kvůli nedostatku zásob hnojiv a potravin a rovněž kvůli slabším dodávkám energií.
Malpass upozornil, že mnoho evropských zemí je v dodávkách ropy a plynu stále příliš závislých na Rusku. A to přesto, že západní země prosazují plány na snížení své závislosti na ruských energiích.
Světová banka minulý měsíc kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu snížila odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok téměř o celý procentní bod na 3,2 procenta, upozornila agentura Reuters.
