Michel věří v brzkou dohodu o ropných sankcích. Komise chce usnadnit zabavování majetku

Předseda Evropské rady Charles Michel vyjádřil přesvědčení, že se zemím EU podaří dosáhnout dohody o ropných sankcích vůči Rusku ještě před mimořádným summitem plánovaným na pondělí a úterý. Přijetí sankcí blokuje Maďarsko. Evropská komise chce usnadnit zabavování ruského majetku. Moskva tvrdí, že za určitých podmínek může otevřít koridory pro ukrajinské lodě s potravinami. Litva dodá Kyjevu dvacet obrněných transportérů. Putinův dekret usnadní podání žádosti o ruské občanství.

On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (květen 2022)
6:47

Ukrajinské město Apostolove, které leží sedmatřicet kilometrů od města Kryvyj Rih, zasáhly ruské rakety. Starosta města Andrej Osa oznámil, že o život přišli čtyři lidé a jeden byl zraněn, píše ukrajinský server The Kyiv Independent.

5:54

Ukrajinský voják v zákopech na donbaské frontě.

Ukrajinský voják v zákopech na donbaské frontě, Autor: Gleb Garanich, Zdroj: Reuters
Zdroj: ČT24
5:49

Výkonný ředitel Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví Patrik Ky prohlásil, že se velmi obává o bezpečí na Západě vyrobených letounů, pokud budou v Rusku létat bez přístupu k náhradním dílům a řádné údržbě. Rusko nemá kvůli sankcím za invazi na Ukrajinu k servisu a náhradním dílům přístup.

„Jsem stále přesvědčen, že jsme schopni tuto otázku vyřešit před dalším zasedáním Evropské rady, které je plánováno na pondělí a úterý v Bruselu,“ prohlásil Michel při své návštěvě ve švédské metropoli Stockholmu.

Evropská komise v rámci šestého balíku sankcí za pokračující ruskou válku na Ukrajině navrhla do konce roku zcela ukončit dovoz ropy z Ruska. To ale s odvoláním na ekonomické dopady takového embarga blokuje Maďarsko.

Premiér Viktor Orbán ve čtvrtek podle agentury Reuters uvedl, že otázku ropy by neměl řešit unijní summit začínající příští pondělí, neboť do té doby patrně nebudou vyslyšeny všechny maďarské požadavky týkající se zejména investic do ropné infrastruktury.

EK zjednoduší zabavování ruského majetku

Brzy by mohlo být snazší v Evropské unii zabavovat majetek ruských oligarchů či firem podporujících ruské válečné tažení na Ukrajině. Evropská komise předložila návrh pravidel, která rozšiřují celounijní seznam trestných činů mimo jiné o porušování sankcí vyhlášených EU.

Za tři měsíce od začátku ruské invaze na Ukrajinu se postupně rozrostl seznam ruských činitelů, oligarchů, firem a institucí, kterým sedmadvacítka zemí zmrazila majetek na území EU. V současnosti čítá přes tisícovku jmen. Členské země však dosud přistupují k vymáhání sankcí různě a méně důsledná pravidla některých států umožňují potrestaným, aby se sankcím vyhýbali.

„Sankce musí dodržovat všichni. Pokud je někdo nedodržuje nebo obchází, musí být potrestán, a to podle stejných pravidel ve všech členských zemích EU,“ prohlásila místopředsedkyně Komise Věra Jourová (ANO). Například porušování zbrojního embarga nebo zákazu některých dovozů z Ruska podle ní nepovažují za trestné činy všechny státy bloku, řada z nich je bere pouze jako správní delikt.

Brusel se zároveň snaží vyjít vstříc státům požadujícím, aby se ze zabaveného majetku částečně financovala poválečná obnova Ukrajiny. K využívání konfiskací pro pomoc Ukrajině tento týden vyzvaly pobaltské země či Slovensko, podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tento plán podporuje i Česko.

Přijít o majetek budou moci i lidé zapojení do organizovaného zločinu, například do praní špinavých peněz či korupce. Unijní exekutiva navrhuje rovněž posílení pravomocí orgánů rozhodujících o zmrazení majetku pocházejícího z trestné činnosti, což má celou věc urychlit a ztížit jeho převedení do jiné země.

„Pokud dojde soudní cestou k zabavení, budou moci členské státy převést všechny takto získané peníze do fondu na pomoc ukrajinským obětem a možná se podílet na prvních krocích při obnově Ukrajiny,“ konstatoval eurokomisař Didier Reynders. Doplnil přitom, že sumy získané z konfiskací nemusí být tak vysoké, aby pokryly významnou část nákladů na nápravu válečných škod.

Členské státy zatím v souvislosti s ruskou invazí zmrazily majetek za deset miliard eur (247 miliard korun), z nějž bude moci podle nových pravidel být zabavena pouze část. Odhad nákladů na obnovu válkou zničené země se pohybuje až okolo bilionu eur.

Reynders podotkl, že zabavení majetku se teoreticky může dotknout i některých evropských firem, pokud například poruší unijní sankce spojené s nákupem ruského plynu za rubly. Komise nedávno upozornila, že pokud si firmy kvůli platbám otevřou účet u banky Gazprombank, sankce neporuší, avšak pokud přistoupí na Putinův požadavek platby v rublech, pak již ano.

Zelenskyj promluví k českému parlamentu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím pokračuje v diplomatické ofenzivě. K českému parlamentu by měl promluvit 15. června, oznámili předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Poslanci a senátoři vyslechnou on-line projev každý v sídle své parlamentní komory.

„Domlouváme průběh, jaký to vystoupení pana prezidenta bude mít, kdo jiný by případně ještě promluvil a jakým způsobem bychom na to jako jednotlivé komory reagovali,“ uvedl Vystrčil.

Zelenskyj od napadení Ukrajiny ruskými vojenskými silami promluvil prostřednictvím videokonference v mnoha parlamentech včetně amerického, britského, italského, německého či izraelského. Předminulý týden hovořil k poslancům na Slovensku. V projevech obvykle děkuje příslušným zemím za podporu a žádá, aby ji zintenzivnily. Hovoří také o konkrétních ukrajinských potřebách či sankcích vůči Rusku.

Litva dá Ukrajině transportéry

Litva dodá Ukrajině dvě desítky obrněných transportérů americké výroby M113, deset vojenských kamionů a deset terénních vozidel určených pro odminování. 

Deník Ukrajinska pravda k tomuto oznámení dodal, že americký ministr obrany Lloyd Austin v pondělí informoval, že nové balíky vojenské pomoci Ukrajině ohlásily dvě desítky zemí. Jako příklad dodal, že Dánsko poskytne Ukrajině protilodní střely Harpoon a odpalovací zařízení k nim a že Česko předalo bojové vrtulníky, tanky a raketomety, aby se Ukrajina mohla bránit ruskému vpádu. Kanada zase nakoupila pro Ukrajinu 20 tisíc dělostřeleckých nábojů.

Moskva umožní odplout lodím s potravinami, pokud Západ uvolní sankce

Rusko je připraveno utvořit koridory pro ukrajinské lodě s potravinami, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Podmínkou je podle něj ale odminování ukrajinských přístavů a uvolnění protiruských sankcí, napsal ruskojazyčný server BBC.

„Řešení problémů s potravinami si žádá komplexní přístup, včetně toho spojeného s ukončením sankčních omezení vůči ruskému exportu a ruským finančním transakcím. Také vyžaduje, aby Ukrajina odminovala veškeré přístavy, kde kotví lodě,“ uvedl Ruděnko, podle kterého je pak Moskva ochotná zprovoznit „humanitární koridor“, tedy zajistit bezpečnou plavbu obchodním lodím.

Náměstek zároveň odmítl zprávy serveru CNN, že Rusko krade ukrajinské obilí. CNN o patrně ukradených potravinách informovala tento měsíc dvakrát, a to mimo jiné s odkazem na satelitní snímky. O ruské blokádě ukrajinských přístavů hovoří podle CNN nově odtajněné informace amerických zpravodajských služeb.

Ukrajinské přístavy v Černém moři jsou pod blokádou od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, píše agentura Reuters. V napadené zemi je okolo 20 milionů tun obilí, které Kyjev nemůže kvůli blokádě vyvézt. Dodávky pšenice z Ruska a Ukrajiny před válkou představovaly téměř třicet procent světového obchodu. Ukrajina je zároveň čtvrtý největší exportér kukuřice a pátý největší vývozce pšenice na světě a nemožnost tyto produkty vyvážet přispívá k narůstající globální potravinové krizi.

Další problémy mohou nastat v následujících několika týdnech, kdy se do přístavů dostanou nové dodávky za situace, kdy se ty předchozí nepodařilo vyvézt, řekl stanici BBC ukrajinský podnikatel a majitel přístaviště Andrij Stavnicer. Část obilí a dalších potravin Ukrajina nyní exportuje po Dunaji, který tvoří její jihozápadní hranici s Rumunskem a další po železnici. Jedná se ale jen o zlomek vývozu před vpádem ruských vojsk, uvádí BBC.

Loutkové vedení Chersonu nabídne ruské občanství

Ruské síly od zahájení války obsadily významnou část Chersonské oblasti včetně oblastní metropole Chersonu, a do jejího čela Moskva dosadila loutkovou správu.

Nové vedení v pondělí zavedlo jako měnu vedle ukrajinské hřivny i ruský rubl a dříve uvedlo, že ruského vůdce Vladimira Putina požádá o připojení oblasti k ruské federaci. Územní zisky mají ruské jednotky i v sousední Záporožské oblasti, a to od Azovského moře na jihu až po řeku Dněpr na severu. Město Záporoží je stále v držení Ukrajinců.

Zjednodušený postup při žádání o ruské občanství měli už dříve povolený obyvatelé samozvaných Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Kvazistáty pod ruskou kontrolou se nachází na východě Ukrajiny.