Americké přístavy opět pojedou naplno, odboráři ukončí stávku

Desítky tisíc odborářů z amerických přístavů ukončí stávku, která ohrožovala námořní přepravu a obchod. Zástupci odborové organizace se dohodli se zaměstnavateli na tom, že se vrátí do práce a nechají si do ledna čas na vyjednání nové pracovní dohody. Předběžně se domluvili na zvýšení mezd, informují světové agentury s odvoláním na své zdroje.

Na čtyřicet pět tisíc členů Mezinárodní asociace lodních dopravců (ILA) na východním pobřeží a na pobřeží Mexického zálivu začalo stávkovat v úterý, což zastavilo kontejnerovou dopravu od státu Maine v severovýchodním cípu USA až po Texas na jihozápadě. Média hovořila o prvním takto výrazném narušení námořní dopravy za poslední půlstoletí, které ohrozilo chod americké ekonomiky před listopadovými prezidentskými volbami a vánoční nákupní sezonou.

Zaměstnanci třiceti šesti přístavů usilovali o zvýšení mezd a zastavení probíhající automatizace práce.

Podle zdroje agentury Reuters se po dvou dnech protestu se zaměstnavateli dohodli na tom, že v následujících šesti letech vzrostou mzdy průměrně o šedesát dva procent. Konkrétní podmínky nové smlouvy však budou teprve vyjednány. Odboráři na ně hodlají bez dalšího stávkování počkat do poloviny ledna. Do práce by se měli vrátit okamžitě po oficiálním stvrzení této zatím nepodepsané dohody, uvedla agentura AP.

Stávka mohla výrazně poškodit ekonomiku

Přes přístavy na východním pobřeží USA prochází asi polovina kontejnerové přepravy amerického zahraničního obchodu. Stávka desítek tisíc členů odborů ILA by se proto mohla projevit poměrně rychle a stát několik set milionů dolarů denně.

Členové ILA nakládají a vykládají lodě a jsou zodpovědní za údržbu přístavní techniky. Jejich odborový svaz poukazuje na miliardové zisky v kontejnerové dopravě. Podle webu deníku The Wall Street Journal požadoval při jednáních zvýšení příjmů o 77 procent během čtyř let. Zaměstnanci také chtěli zavedení ochranných opatření proti automatizaci, která by mohla vést ke ztrátě pracovních míst.

Stávkující podpořil Biden

Stávkující v jejich snahách o zlepšení podmínek podpořil také americký prezident Joe Biden, který zároveň odborům pogratuloval po oznámení dohody. Podle Bidena si zaměstnanci přístavů zaslouží co nejlepší dohodu zejména poté, co během pandemie covidu-19 museli obětovat tolik pro to, aby udrželi americké přístavy v provozu. Přístavy jsou podle něj nyní zapotřebí mimo jiné k „zajištění kritických dodávek“ pro Američany zasažené hurikánem Helene, jehož řádění si na jihovýchodě USA vyžádalo více než dvě stě lidských životů.

Konec stávky vítají zejména podnikatelé. „Rozhodnutí ukončit stávku je dobrou zprávou pro národní ekonomiku,“ uvedl šéf národního svazu maloobchodu NRF Matthew Shay. 

Stávka podle serveru BBC znepokojovala kromě podniků také mnoho spotřebitelů, kteří si kvůli obavám z nedostatku zboží vytvářeli zásoby různých produktů, například dětské výživy a toaletního papíru.

Pokud by se stávka rozšířila, znamenalo by to pro administrativu prezidenta Spojených států značné komplikace. Ještě větší potíže mohla před blížícími se volbami způsobit viceprezidentce a současně prezidentské kandidátce Kamale Harrisové. Stávka by totiž pravděpodobně vedla k růstu inflace, přičemž právě vysoká inflace během prvních let, kdy byl Biden v úřadu, výrazně poškodila reputaci jeho administrativy. Harrisová se ji v posledních týdnech snaží co nejvíce napravit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 5 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...