Stávka v amerických přístavech může výrazně narušit obchod

Ve Spojených státech vstoupily do časově neomezené stávky desítky tisíc zaměstnanců 36 přístavů. Hrozí výrazné narušení obchodu a ekonomiky před prezidentskými volbami a rušnou sezonou vánočních nákupů. Informuje o tom zpravodajský server BBC. Je to podle něj první takové zastavení provozu za posledních téměř 50 let.

Stávkují členové Mezinárodní asociace lodních dopravců (ILA) na východním pobřeží a pobřeží Mexického zálivu. Zastavili kontejnerovou dopravu od amerického státu Maine až po Texas. Od stávky je neodradila ani nová nabídka zaměstnavatelů, kteří jim navrhli zvýšení mezd o téměř 50 procent, ani naléhání Bílého domu.

Prezident Joe Biden má pravomoc přerušit stávku na 80 dní kvůli dalšímu vyjednávání. Bílý dům ale uvedl, že se k tomuto kroku nechystá. Podle agentury Reuters předpokládá, že dopad stávek na spotřebitele bude omezený. Šéf Bílého domu i viceprezidentka Kamala Harrisová sdělili, že situaci bedlivě sledují.

„Prezident pověřil svůj tým, aby oběma stranám napřímo sdělil, že je potřeba, aby zasedly k jednacímu stolu a jednaly v dobré víře – férově a rychle,“ sdělil Bílý dům. Prezident Biden podle něj také nařídil své pracovní skupině určené k problematice narušených dodavatelských řetězců, aby se scházela každý den a připravovala se na řešení možných potíží.

Možné dopady na mezinárodní obchod

Přes přístavy na východním pobřeží prochází přibližně polovina kontejnerové přepravy zahraničního obchodu USA. Stávka desítek tisíc členů odborů ILA by se proto mohla projevit poměrně rychle a stát několik set milionů dolarů denně, píše agentura DPA.

Členové ILA nakládají a vykládají lodě a jsou zodpovědní za údržbu přístavní techniky. Jejich odborový svaz poukazuje na miliardové zisky v kontejnerové dopravě. Podle webu deníku The Wall Street Journal požadoval při vyjednávání zvýšení příjmů o 77 procent během čtyř let. Zaměstnanci také chtějí zavedení ochranných opatření proti automatizaci, která by mohla vést ke ztrátě pracovních míst.

Přepravní společnosti vydělaly za pandemie covidu-19 díky růstu cen miliardy, řekl agentuře AP vedoucí asociace ILA ve filadelfském přístavu Boise Butler. „Teď chceme, aby nám to vrátily. A ony to vrátí,“ uvedl. Odbory budou podle něj stávkovat tak dlouho, jak bude potřeba. Cílem je dosáhnout spravedlivé dohody. Podle Butlera mají odbory na přepravní firmy páky, jak jí docílit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 6 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...