Turecko přistoupilo na platby v rublech za ruský plyn, uvedla Moskva

Turecko bude za ruský plyn částečně platit v rublech. Podle agentury TASS o tom po pátečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči informoval místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko začalo požadovat platby v rublech po odběratelích plynu po rozpoutání války na Ukrajině a ostré západní reakci, která ohrozila stabilitu ruské měny.

 „Prezidenti se při jednání dohodli, že začínáme s částečnými platbami v rublech za dodávky plynu,“ sdělil Novak. Upřesnil, že Rusko dodává do Turecka ročně 26 miliard metrů krychlových plynu.

Putin s Erdoganem se kromě toho za čtyři hodiny rozhovorů v letovisku na černomořském pobřeží dohodli na rozšíření spolupráce v dopravě, zemědělství nebo stavebnictví. Podle Novaka znamená dohoda „novou úroveň“ vzájemných vztahů.

Erdogan na úvod setkání uvedl, že schůze „může otevřít úplně odlišnou kapitolu“ v turecko-ruských vztazích a označil také za značně produktivní předchozí politická a ekonomická jednání delegací z Moskvy a Ankary. Putin před samotným jednáním Erdoganovi poděkoval za jeho podíl na vzniku dohody o obnově vývozu potravin z ukrajinských přístavů.

„Díky vašemu přímému zapojení a záštitě OSN se problémy ohledně dodávek ukrajinského obilí vyřešily. Vývoz už začal, za což vám děkuji,“ řekl Putin. První loď z ukrajinského přístavu vyplula v pondělí, další tři ji následovaly v pátek.

Poděkování se Erdoganovi od jeho ruského protějšku dostalo i za dodávky ruského plynu do jižní a jihovýchodní Evropy skrze plynovod Turkstream. „Evropští partneři by měli být Turecku vděční za zajištění nepřerušovaných dodávek ruského plynu,“ řekl Putin.

Tématem nynější schůze byl kromě ekonomických vztahů také konflikt v Sýrii. Obě strany potvrdily odhodlání spolupracovat v boji proti tamním teroristickým organizacím, stojí podle Reuters ve společném prohlášení.

Oba státníci už v červenci diskutovali o možném mírovém řešení situace v Sýrii společně s íránskými představiteli v Teheránu. Zatímco Moskva a Teherán podporují syrský režim prezidenta Bašára Asada, Turecko poskytlo pomoc povstaleckým skupinám, které bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Erdogan zároveň podle agentury AFP už delší dobu hrozí zahájením nové ofenzivy na severu Sýrie proti kurdským bojovníkům.

Na opačných stranách stojí Turecko a Rusko i v konfliktu na Ukrajině, který Moskva vyvolala letos 24. února. Turecko je členskou zemí Severoatlantické aliance, jejíž země proti ruské agresi politicky, vojensky i hospodářsky podporují Kyjev.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 1 hhodinou

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 5 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...