Ruské útoky zabily dva lidi v oděském přístavu a šest v Chersonské oblasti

Rusko zaútočilo na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny, uvedla agentura Unian. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila všechny drony a většinu střel, škody ale i tak utrpěla přístavní infrastruktura včetně obilných sil a v areálu zahynuli dva lidé. Zničen byl i nepoužívaný hotel v přístavu. Šest lidí zabily ruské útoky v Chersonské oblasti. Zbraně létaly i opačným směrem. Guvernér ruské Kurské oblasti prohlásil, že při dronovém útoku na Kursk došlo k poškození střechy administrativní budovy a několika obytných domů.

„Námořní přístav v Oděse utrpěl značné škody, vypukl požár v hotelu u terminálu pro osobní dopravu, který se už několik let nepoužíval,“ informovalo jižní velitelství ukrajinských sil. Ukrajinská média připomínají, že hotel byl jednou z nejznámějších staveb přímořské části města, od roku 2011 však nebyl využívaný a už v něm nefungoval vodovod ani elektrická síť.

Předseda oblastní správy Oleh Kiper později uvedl, že v areálu obilných skladišť byli v době útoku dva zaměstnanci, kteří se od zásahu nikomu neozvali. Těla obou podle něj ze sutin vytáhli záchranáři.

V Oděse kromě toho úlomky zranily jednu ženu, která skončila v nemocnici, informoval také Kiper. Ministerstvo energetiky uvedlo, že po nočních útocích bylo bez dodávek elektrického proudu asi tisíc obyvatel Oděské oblasti.

Úřady: V zasažených silech bylo tisíc tun obilí

Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala zneškodnit všech devatenáct dronů íránské výroby, kterými Rusko v noci na Ukrajinu zaútočilo, a jedenáct z dvanácti řízených střel Kalibr, uvedlo jižní velitelství ukrajinských sil. 

Ruské síly na Ukrajinu podle jižního velitelství vypálily dvě nadzvukové rakety Oniks, které zničily sila na obilí. Podle Kipera v nich bylo uskladněných skoro tisíc tun obilí.

Agentura Reuters podotýká, že situaci v Oděse a jejích přístavech bedlivě sledují obchodníci na trhu s obilím poté, co Ukrajiny ohlásila „humanitární koridor“ v Černém moři pro lodě vyvážející obilí do zemí v Africe a Asii. Rusko v červenci odstoupilo od dohod, které zajišťovaly bezpečnou přepravu ukrajinských zemědělských produktů.

Reuters s odvoláním na statistiky ukrajinského ministerstva zemědělství píše, že Ukrajina od 1. do 24. září vyvezla 1,57 milionu tun obilí. Před rokem, kdy byly v platnosti takzvané obilné dohody, to v tom samém období bylo 3,21 milionu tun. 

Ministerstvo zemědělství tento pokles nijak nevysvětlilo, ale zástupci branže ho dávají do souvislosti s faktickou blokádou ukrajinských černomořských přístavů a s ruským ostřelováním přístavů na Dunaji.

Šest mrtvých v Chersonské oblasti

Tři lidé ve věku 55 až 73 let zemřeli, když ruské letectvo bombardovalo město Beryslav v Chersonské oblasti, uvedl předseda oblastní správy Oleksandr Prokudin. Jedna žena byla kvůli zraněním hospitalizována. Rusové na město shodili čtyři bomby a zasáhli soukromý dům a sídlo komunálního podniku. Beryslav leží na pravém břehu Dněpru, několik kilometrů nad hrází zničené Kachovské přehrady.

V pondělí večer zaútočili Rusové i na oblastní správní centrum Cherson. Zasáhli obytnou čtvrť, kde zabili tři civilisty a další tři zranili, informoval Prokudin. 

Předseda vojenské správy města Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Vilkul informoval, že úlomky sestřeleného ruského dronu způsobily požár v tamním průmyslovém podniku. Oheň se podařilo uhasit. 

Drony sestřelené nad Ruskem

Ruské ministerstvo tvrdí, že jeho protiletecká obrana v noci na pondělí sestřelila osm ukrajinských dronů nad severozápadní částí Černého moře, Krymem a nad Kurskou a Brjanskou oblastí. O případných škodách však neinformovalo.

Roman Starovojt, gubernátor Kurské oblasti sousedící s Ukrajinou, napsal na Telegramu, že při dronovém útoku bylo v Kursku poškozeno několik soukromých domů a střecha administrativní budovy, zničena byla okna v panelovém domě. Nikomu se nic nestalo. Další dron se zřítil v okolí města. Tyto zprávy nelze nezávisle ověřit a Ukrajina je nekomentovala.

Kursk se stal terčem útoku ukrajinského dronu už v neděli. Zpravodajský server Ukrajinska pravda napsal, že bylo zasaženo sídlo místního oddělení tajné služby FSB. Web informoval také o útoku dalšího bezpilotního letounu na ropnou rafinerii ve městě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 47 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...