USA dodají Ukrajině raketomety dlouhého dostřelu, píší The New York Times

Spojené státy pošlou Ukrajině raketové systémy dlouhého dostřelu. Informoval o tom list The New York Times. Administrativa Joea Bidena vyslání systémů povolila, oficiálně jej pravděpodobně oznámí příští týden. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech.

On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (květen 2022)
6:47

Ukrajinské město Apostolove, které leží sedmatřicet kilometrů od města Kryvyj Rih, zasáhly ruské rakety. Starosta města Andrej Osa oznámil, že o život přišli čtyři lidé a jeden byl zraněn, píše ukrajinský server The Kyiv Independent.

5:54

Ukrajinský voják v zákopech na donbaské frontě.

Ukrajinský voják v zákopech na donbaské frontě, Autor: Gleb Garanich, Zdroj: Reuters
Zdroj: ČT24
5:49

Výkonný ředitel Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví Patrik Ky prohlásil, že se velmi obává o bezpečí na Západě vyrobených letounů, pokud budou v Rusku létat bez přístupu k náhradním dílům a řádné údržbě. Rusko nemá kvůli sankcím za invazi na Ukrajinu k servisu a náhradním dílům přístup.

Zdroje newyorského deníku neposkytly detaily, o jaké konkrétní raketové systémy půjde. Nejpoužívanějším americkým systémem je samohybný obrněný salvový raketomet M270 ve variantě M31, který má dostřel stovky kilometrů, tedy výrazně více než jakékoliv jiné raketomety, které momentálně Ukrajina používá.

Právě kvůli tomu se někteří členové Bidenovy administrativy obávali reakce Moskvy, která by mohla dodávku těchto zbraní vnímat jako provokaci, píší The New York Times. V Bílém domě ale převládl názor, že Spojené státy mohou Moskvu přesvědčit o tom, že systémy nemají sloužit k úderům hluboko na ruském území.

Kyjev o raketomety už dlouhodobě žádá, zbraně by se totiž nejspíš prokázaly jako vysoce účinné proti ruskému dělostřelectvu – zároveň by ale zvýšily riziko ostřelování ruského území, ať už omylem, nebo úmyslně, napsal Bloomberg.

Houfnice z USA už proudí

V pátek k další vojenské podpoře Kyjevu vyzval britský premiér Boris Johnson, včetně poskytnutí právě salvových raketometů. Ty by „pomohly bránit se proti velmi brutálnímu ruskému dělostřelectvu, takže tím směrem by se měl svět ubírat,“ zdůraznil Johnson.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v sobotu potvrdil, že Ukrajina začala dostávat americké samohybné houfnice, Washington jich poslal osmdesát. Kyjev už obdržel rovněž dánské protilodní střely Harpoon. Reznikov poznamenal, že dodávka střel je výsledkem spolupráce několika zemí, jmenovitě ocenil „pomoc britských přátel“.

Biden už také navíc podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině v objemu téměř 40 miliard dolarů (933 miliard korun). Na vojenskou pomoc půjde více než polovina z této částky.

Moskva je připravená jednat o míru, řekl Putin

Proti dodávkám těžkých zbraní ze Západu na Ukrajinu varoval Vladimir Putin během telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem. Lídři Francie a Německa při něm požadovali okamžité příměří a stažení ruských vojsk, uvedl mluvčí německé vlády. Žádali i propuštění obránců Azovstalu.

Ruský lídr řekl, že je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech s Kyjevem. Podle agentury TASS to uvedla kremelská tisková služba. Zamrzlá jsou ovšem mírová jednání podle Putina kvůli Ukrajině.

„Jakákoli dohoda s Ruskem nemá cenu ani zlámané grešle,“ napsal v reakci poradce ukrajinského prezidenta a vyjednavač Mychajlo Podoljak v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram. „Je možné vyjednávat se zemí, která vždy cynicky a propagandisticky lže?“ dodal.

Ruský prezident také řekl, že Rusko je ochotno diskutovat o způsobech, jak umožnit Ukrajině vyvážet obilí. „Rusko je připraveno pomoci najít možnosti pro neomezený vývoz obilí, včetně vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů,“ uvedl Putin podle Kremlu.

Ukrajina a západní země obvinily Rusko z vyvolání potravinové krize způsobené jeho invazí na Ukrajinu, která prudce zvýšila ceny obilí, kuchyňských olejů, paliv a hnojiv. Rusko ze situace viní západní sankce proti němu a zaminování ukrajinských přístavů ze strany Kyjeva.

V ukrajinských přístavech podle Kyjeva čeká 22 milionů tun obilí na vývoz do zahraničí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové ukrajinské obilí kradou.