Spojené státy pošlou Ukrajině raketové systémy dlouhého dostřelu. Informoval o tom list The New York Times. Administrativa Joea Bidena vyslání systémů povolila, oficiálně jej pravděpodobně oznámí příští týden. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Zdroje newyorského deníku neposkytly detaily, o jaké konkrétní raketové systémy půjde. Nejpoužívanějším americkým systémem je samohybný obrněný salvový raketomet M270 ve variantě M31, který má dostřel stovky kilometrů, tedy výrazně více než jakékoliv jiné raketomety, které momentálně Ukrajina používá.
Právě kvůli tomu se někteří členové Bidenovy administrativy obávali reakce Moskvy, která by mohla dodávku těchto zbraní vnímat jako provokaci, píší The New York Times. V Bílém domě ale převládl názor, že Spojené státy mohou Moskvu přesvědčit o tom, že systémy nemají sloužit k úderům hluboko na ruském území.
Kyjev o raketomety už dlouhodobě žádá, zbraně by se totiž nejspíš prokázaly jako vysoce účinné proti ruskému dělostřelectvu – zároveň by ale zvýšily riziko ostřelování ruského území, ať už omylem, nebo úmyslně, napsal Bloomberg.
Houfnice z USA už proudí
V pátek k další vojenské podpoře Kyjevu vyzval britský premiér Boris Johnson, včetně poskytnutí právě salvových raketometů. Ty by „pomohly bránit se proti velmi brutálnímu ruskému dělostřelectvu, takže tím směrem by se měl svět ubírat,“ zdůraznil Johnson.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v sobotu potvrdil, že Ukrajina začala dostávat americké samohybné houfnice, Washington jich poslal osmdesát. Kyjev už obdržel rovněž dánské protilodní střely Harpoon. Reznikov poznamenal, že dodávka střel je výsledkem spolupráce několika zemí, jmenovitě ocenil „pomoc britských přátel“.
Biden už také navíc podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině v objemu téměř 40 miliard dolarů (933 miliard korun). Na vojenskou pomoc půjde více než polovina z této částky.
Moskva je připravená jednat o míru, řekl Putin
Proti dodávkám těžkých zbraní ze Západu na Ukrajinu varoval Vladimir Putin během telefonátu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem. Lídři Francie a Německa při něm požadovali okamžité příměří a stažení ruských vojsk, uvedl mluvčí německé vlády. Žádali i propuštění obránců Azovstalu.
Ruský lídr řekl, že je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech s Kyjevem. Podle agentury TASS to uvedla kremelská tisková služba. Zamrzlá jsou ovšem mírová jednání podle Putina kvůli Ukrajině.
„Jakákoli dohoda s Ruskem nemá cenu ani zlámané grešle,“ napsal v reakci poradce ukrajinského prezidenta a vyjednavač Mychajlo Podoljak v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram. „Je možné vyjednávat se zemí, která vždy cynicky a propagandisticky lže?“ dodal.
Ruský prezident také řekl, že Rusko je ochotno diskutovat o způsobech, jak umožnit Ukrajině vyvážet obilí. „Rusko je připraveno pomoci najít možnosti pro neomezený vývoz obilí, včetně vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů,“ uvedl Putin podle Kremlu.
Ukrajina a západní země obvinily Rusko z vyvolání potravinové krize způsobené jeho invazí na Ukrajinu, která prudce zvýšila ceny obilí, kuchyňských olejů, paliv a hnojiv. Rusko ze situace viní západní sankce proti němu a zaminování ukrajinských přístavů ze strany Kyjeva.
V ukrajinských přístavech podle Kyjeva čeká 22 milionů tun obilí na vývoz do zahraničí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové ukrajinské obilí kradou.
