Z Oděsy vyplula první loď s ukrajinským obilím. Zřejmě směřuje do Libanonu

Nahrávám video

Z Oděsy v pondělí ráno vyplula první loď s ukrajinským obilím v rámci dohody, kterou 22. července uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Uvedla to turecká mutace stanice CNN. Zprávu později potvrdilo i turecké ministerstvo obrany. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon.

Vyplutí první lodi s obilím v rámci istanbulské dohody potvrdil také ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. „První loď s obilím od ruské agrese vyplula z přístavu. Díky podpoře všech našich partnerských zemí a OSN jsme byli schopni plně implementovat dohodu podepsanou v Istanbulu,“ napsal na Twitteru.

Vývoz obilí, dosud zablokovaného v přístavech, přinese ukrajinské ekonomice přinejmenším miliardu dolarů a umožní zemědělcům naplánovat setí na příští rok, uvedl Kubrakov. Na vyplutí podle něj čeká dalších 16 lodí, které v ukrajinských přístavech uvízly po ruském útoku z 24. února. Tato plavidla by podle Reuters mohla přepravit na 580 tisíc tun ukrajinského obilí.

Kvůli ruské agresi je v ukrajinských přístavech podle Kyjeva zablokováno na 20 až 25 milionů tun obilí. Některé přístavy zaminovaly ukrajinské jednotky kvůli obavám z vylodění ruských jednotek, přepravní trasu ohrožují i operace ruského námořnictva.

Podle tureckého ministerstva obrany nákladní loď Razoni směřuje do přístavu Tripolis v Libanonu, který patří mezi země nejvíce závislé na dodávkách obilí z východní Evropy a postižené potravinovou krizí. Turecký ministr obrany Hulusi Akar uvedl, že loď připluje v úterý odpoledne do tureckých vod. Následovat bude inspekce plavidla v Istanbulu. Pokud bude vše v pořádku a loď dodrží všechny podmínky, bude smět pokračovat přes Bospor do Středozemního moře.

Nahrávám video

Kuleba mluví o dni úlevy

Loď Razoni, plující pod vlajkou Sierry Leone, podle Kubrakova pluje koridorem označeným OSN a Tureckem za bezpečný, s nákladem 26 tisíc tun kukuřice.

Plavidlo pluje pod dohledem ukrajinského námořnictva. Bez něj by kolos o délce téměř sto devadesát metrů mohl narazit na miny. „Doufáme, že se nic nestane a neuděláme žádnou chybu,“ říká člen posádky Abdullah Jendi, který v Oděse kvůli ruské válce uvázl pět měsíců.

„Je to den úlevy pro svět, zejména pro naše přátele na Blízkém východě, v Asii a Africe, protože po měsících ruské blokády opouští Oděsu první ukrajinské obilí,“ komentoval událost ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Vyplutí lodě přivítal generální tajemník OSN António Guterres, který doufá, že obnova přepravy přes Černé moře posílí zajištění dodávek potravin ve světě, a to hlavně chudším zemím. Moskva označila vyplutí za pozitivní krok, který prověří dohody podepsané v Istanbulu. Za roli zprostředkovatele poděkoval Turecku generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Na konci července se strany dohodly na podmínkách obnovy přepravní trasy přes Černé moře. V Istanbulu bylo vytvořeno monitorovací centrum, které má dohlížet na plnění těchto podmínek. Ukrajina patří mezi hlavní světové exportéry obilí, na dodávkách jsou závislé některé chudší země v Africe a na Blízkém východě.

Dosud nákladní lodě blokovalo ruské námořnictvo. Tomu slíbil ruský vůdce Putin nové hypersonické střely, které mají Moskvě zajistit nadvládu nejen v Černém a sousedním Azovském moři, ale ve všech oblastech kolem ruského pobřeží.

Miliony tun obilí čekají v ukrajinských přístavech už několik měsíců. Nyní je šance na jejich export. Jenže přístavní města i dál zůstávají cílem ruského ostřelování. V neděli a v noci na pondělí dopadalo na Oděsu i Mykolajiv.

„Ruský úder připravil o život Oleksije Vadaturského a jeho manželku Raisu, zakladatele jedné z největších ukrajinských zemědělských společností Nibulon a hrdinu Ukrajiny. Upřímnou soustrast příbuzným a přátelům. Lidé jako oni, společnosti, a jih naší země zaručovaly světovou potravinovou bezpečnost,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Drony zasáhly u pobřeží Bulharska dvě lodě, jedna se potopila, oznámil premiér Radev

Drony zasáhly dvě lodě u bulharského pobřeží Černého moře, informoval v úterý ráno premiér země Rumen Radev s tím, že jedno z plavidel se potopilo. K podobnému incidentu došlo minulé úterý, kdy bezpilotní letouny zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska.
07:51Aktualizovánopřed 5 mminutami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pomoc pro přeživší popravy Pikeovou se značně zpozdila, píše AP

Lékařská pomoc pro americkou vražedkyni Christu Pikeovou odsouzenou k smrti, která nedávno přežila popravu dvěma smrticími injekcemi, se kvůli zmatkům mezi představiteli věznice a záchranáři značně zpozdila, informovala v úterý agentura AP.
před 2 hhodinami

Vyšetřování či impeachment. Demokraté chtějí po volbách využít síly Kongresu

Kongres Spojených států může provádět vyšetřování, odvolat vysoké americké představitele a drží moc nad rozpočtem. Republikáni v Senátu i Sněmovně reprezentantů během posledních necelých dvou let nevyužívali plný potenciál těchto pravomocí. Demokraté slibují, že pokud v listopadových volbách vyhrají, tak to změní. Zaměřit by se mohli na již navržený impeachment ministra obrany Petea Hegsetha nebo vyšetřování kauz administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
před 4 hhodinami

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 10 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 12 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.