Z Oděsy vyplula první loď s ukrajinským obilím. Zřejmě směřuje do Libanonu

3 minuty
Události: První loď s obilím vyplula z oděského přístavu
Zdroj: ČT24

Z Oděsy v pondělí ráno vyplula první loď s ukrajinským obilím v rámci dohody, kterou 22. července uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Uvedla to turecká mutace stanice CNN. Zprávu později potvrdilo i turecké ministerstvo obrany. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon.

Vyplutí první lodi s obilím v rámci istanbulské dohody potvrdil také ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. „První loď s obilím od ruské agrese vyplula z přístavu. Díky podpoře všech našich partnerských zemí a OSN jsme byli schopni plně implementovat dohodu podepsanou v Istanbulu,“ napsal na Twitteru.

Vývoz obilí, dosud zablokovaného v přístavech, přinese ukrajinské ekonomice přinejmenším miliardu dolarů a umožní zemědělcům naplánovat setí na příští rok, uvedl Kubrakov. Na vyplutí podle něj čeká dalších 16 lodí, které v ukrajinských přístavech uvízly po ruském útoku z 24. února. Tato plavidla by podle Reuters mohla přepravit na 580 tisíc tun ukrajinského obilí.

Kvůli ruské agresi je v ukrajinských přístavech podle Kyjeva zablokováno na 20 až 25 milionů tun obilí. Některé přístavy zaminovaly ukrajinské jednotky kvůli obavám z vylodění ruských jednotek, přepravní trasu ohrožují i operace ruského námořnictva.

Podle tureckého ministerstva obrany nákladní loď Razoni směřuje do přístavu Tripolis v Libanonu, který patří mezi země nejvíce závislé na dodávkách obilí z východní Evropy a postižené potravinovou krizí. Turecký ministr obrany Hulusi Akar uvedl, že loď připluje v úterý odpoledne do tureckých vod. Následovat bude inspekce plavidla v Istanbulu. Pokud bude vše v pořádku a loď dodrží všechny podmínky, bude smět pokračovat přes Bospor do Středozemního moře.

3 minuty
Konec blokády ukrajinských přístavů
Zdroj: ČT24

Kuleba mluví o dni úlevy

Loď Razoni, plující pod vlajkou Sierry Leone, podle Kubrakova pluje koridorem označeným OSN a Tureckem za bezpečný, s nákladem 26 tisíc tun kukuřice.

Plavidlo pluje pod dohledem ukrajinského námořnictva. Bez něj by kolos o délce téměř sto devadesát metrů mohl narazit na miny. „Doufáme, že se nic nestane a neuděláme žádnou chybu,“ říká člen posádky Abdullah Jendi, který v Oděse kvůli ruské válce uvázl pět měsíců.

„Je to den úlevy pro svět, zejména pro naše přátele na Blízkém východě, v Asii a Africe, protože po měsících ruské blokády opouští Oděsu první ukrajinské obilí,“ komentoval událost ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Vyplutí lodě přivítal generální tajemník OSN António Guterres, který doufá, že obnova přepravy přes Černé moře posílí zajištění dodávek potravin ve světě, a to hlavně chudším zemím. Moskva označila vyplutí za pozitivní krok, který prověří dohody podepsané v Istanbulu. Za roli zprostředkovatele poděkoval Turecku generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Na konci července se strany dohodly na podmínkách obnovy přepravní trasy přes Černé moře. V Istanbulu bylo vytvořeno monitorovací centrum, které má dohlížet na plnění těchto podmínek. Ukrajina patří mezi hlavní světové exportéry obilí, na dodávkách jsou závislé některé chudší země v Africe a na Blízkém východě.

Dosud nákladní lodě blokovalo ruské námořnictvo. Tomu slíbil ruský vůdce Putin nové hypersonické střely, které mají Moskvě zajistit nadvládu nejen v Černém a sousedním Azovském moři, ale ve všech oblastech kolem ruského pobřeží.

Miliony tun obilí čekají v ukrajinských přístavech už několik měsíců. Nyní je šance na jejich export. Jenže přístavní města i dál zůstávají cílem ruského ostřelování. V neděli a v noci na pondělí dopadalo na Oděsu i Mykolajiv.

„Ruský úder připravil o život Oleksije Vadaturského a jeho manželku Raisu, zakladatele jedné z největších ukrajinských zemědělských společností Nibulon a hrdinu Ukrajiny. Upřímnou soustrast příbuzným a přátelům. Lidé jako oni, společnosti, a jih naší země zaručovaly světovou potravinovou bezpečnost,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 5 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 27 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 36 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...