Nynější koronavirus je nakažlivější než původní verze rozšířená v Číně, ukázal výzkum

Na celém světě v současné pandemii koronaviru dominuje jedna z variant viru SARS-CoV-2, která se odlišuje od té, jež se jako první objevila na sklonku loňského roku v Číně. Vědci zjistili, že tato obměna viru snáze proniká do lidských buněk, a je proto zřejmě nakažlivější než originální verze; tvrdí to aspoň nová studie ve vědeckém časopise Cell, podle níž je však ještě potřeba tyto výsledky důkladněji ověřit.

Koronavirus, stejně jako veškeré ostatní viry, neustále prochází mutacemi. Vědci zaznamenávají jejich genom a sdílejí je v databázi GISAID, jež nyní eviduje asi 58 tisíc různých genových sekvencí SARS-CoV-2.

Z tohoto sledování také vyšlo najevo, že poté, co se SARS-CoV-2 rozšířil z Číny do Evropy, se na starém kontinentně stala dominantní jedna z jeho variant, kterou vědci označili D614G. Ta má vůči originálu drobnou odlišnost právě v místě, které ovlivňuje schopnost viru pronikat do lidských buněk.

Výzkumníci z univerzit v Sheffieldu a Dukeovy univerzity společně s pracovníky z laboratoře v Los Alamos pak s jistým znepokojením odhalili, že tato varianta je zřejmě více přenositelná mezi lidmi. Svoje zjištění však museli ještě ověřit.

Novější virus nezhoršuje průběh nemoci

Experti proto analyzovali údaje od 999 pacientů hospitalizovaných kvůli covidu-19 ve Velké Británii a zjistili, že lidé nakažení zkoumanou variantou v sobě mají více virových částic. To se však nijak neodráželo na vážnosti jejich onemocnění, což bylo pro vědce povzbudivé. Experimenty v laboratořích pak ukázaly, že D614G proniká do lidských buněk s tři- až šestkrát větší účinnosti než původní varianta koronaviru nalezená v Číně.

Vědci však upozorňují, že nálezy z laboratoře ještě nemusí věrně replikovat chování viru v reálném světě a jeho šíření populací. Z přísně vědeckého hlediska tak lze nyní pouze říci, že je varianta D614G nakažlivější, ale to nutně neznamená, že se mezi lidmi skutečně více šíří. Roli při rozšíření této varianty totiž mohly hrát také další neznámé faktory či pouhá náhoda.

Nathan Grubaugh z Yaleovy univerzity se svými kolegy v jiném článku nicméně také poznamenal, že tato varianta viru v současnosti pandemii dominuje. „Je to zajímavý objev, který se možná dotýká milionů lidí, ale u nějž zatím neznáme jeho konečný dopad. Objevili jsme tento virus před půlrokem a spoustu dalších věcí o něm zase zjistíme v následujících šesti měsících,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 9 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 9 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 11 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
včera v 12:23
Načítání...