Nynější koronavirus je nakažlivější než původní verze rozšířená v Číně, ukázal výzkum

Na celém světě v současné pandemii koronaviru dominuje jedna z variant viru SARS-CoV-2, která se odlišuje od té, jež se jako první objevila na sklonku loňského roku v Číně. Vědci zjistili, že tato obměna viru snáze proniká do lidských buněk, a je proto zřejmě nakažlivější než originální verze; tvrdí to aspoň nová studie ve vědeckém časopise Cell, podle níž je však ještě potřeba tyto výsledky důkladněji ověřit.

Koronavirus, stejně jako veškeré ostatní viry, neustále prochází mutacemi. Vědci zaznamenávají jejich genom a sdílejí je v databázi GISAID, jež nyní eviduje asi 58 tisíc různých genových sekvencí SARS-CoV-2.

Z tohoto sledování také vyšlo najevo, že poté, co se SARS-CoV-2 rozšířil z Číny do Evropy, se na starém kontinentně stala dominantní jedna z jeho variant, kterou vědci označili D614G. Ta má vůči originálu drobnou odlišnost právě v místě, které ovlivňuje schopnost viru pronikat do lidských buněk.

Výzkumníci z univerzit v Sheffieldu a Dukeovy univerzity společně s pracovníky z laboratoře v Los Alamos pak s jistým znepokojením odhalili, že tato varianta je zřejmě více přenositelná mezi lidmi. Svoje zjištění však museli ještě ověřit.

Novější virus nezhoršuje průběh nemoci

Experti proto analyzovali údaje od 999 pacientů hospitalizovaných kvůli covidu-19 ve Velké Británii a zjistili, že lidé nakažení zkoumanou variantou v sobě mají více virových částic. To se však nijak neodráželo na vážnosti jejich onemocnění, což bylo pro vědce povzbudivé. Experimenty v laboratořích pak ukázaly, že D614G proniká do lidských buněk s tři- až šestkrát větší účinnosti než původní varianta koronaviru nalezená v Číně.

Vědci však upozorňují, že nálezy z laboratoře ještě nemusí věrně replikovat chování viru v reálném světě a jeho šíření populací. Z přísně vědeckého hlediska tak lze nyní pouze říci, že je varianta D614G nakažlivější, ale to nutně neznamená, že se mezi lidmi skutečně více šíří. Roli při rozšíření této varianty totiž mohly hrát také další neznámé faktory či pouhá náhoda.

Nathan Grubaugh z Yaleovy univerzity se svými kolegy v jiném článku nicméně také poznamenal, že tato varianta viru v současnosti pandemii dominuje. „Je to zajímavý objev, který se možná dotýká milionů lidí, ale u nějž zatím neznáme jeho konečný dopad. Objevili jsme tento virus před půlrokem a spoustu dalších věcí o něm zase zjistíme v následujících šesti měsících,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 3 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 6 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 22 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
včera v 13:50

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Evropský pohled