Dánská vláda omezila pohyb obyvatel regionu Severní Jutsko kvůli výskytu zjevně zvlášť odolné mutace koronaviru mezi norky i mezi lidmi. Světová zdravotnická organizace (WHO) ocenila středeční rozhodnutí Dánska vybít celou tamní mnohamilionovou populaci norků, kteří jsou chováni pro kožešinu, jako odvážné.
Z obavy z šíření zmutovaného koronaviru mezi norky vyhlásila dánská vláda dalekosáhlá omezení v regionu Severního Jutska. V sedmi obcích bude zastavena místní doprava a na přibližně 280 tisíc obyvatel oblasti vláda naléhá, aby neopouštěli svou obec.
Žáci pátých až osmých tříd a studenti učilišť mají od pondělí přejít na dálkovou výuku, oznámila premiérka Mette Frederiksenová.
Restrikce se podle agentury DPA týkají obcí Hjörring, Frederikshavn, Brönderslev, Jammerbugt, Thisted, Vesthimmerland a Läsö. Místní restaurace, hospody a další lokály tu musí zůstat od soboty zavřené, ale mohou nabízet jídlo s sebou. Sportovní haly, plovárny a posilovny budou muset zavřít od pondělí.
Lze hovořit o skutečném lockdownu, připustila Frederiksenová. Podle ní je to důležité, protože zmutovaný koronavirus přináší riziko, že ovlivní účinek budoucí vakcíny. Všechny obyvatele uzavřených obcí vláda vyzvala, aby podstoupili test na koronavirus.
Dánská premiérka už ve středu oznámila, že virus u dánských norků zmutoval a přeskočil na lidi. Proto mají být všichni norci v zemi, tedy 15 až 17 milionů jedinců, utraceni. Dánsko je největším producentem norkových kožichů na světě. V zemi je nyní 1139 chovných farem s těmito zvířaty. Nejvíce norků je právě v Severním Jutsku.
Zmutovaný virus byl dosud v Dánsku odhalen u 12 lidí, z toho u 11 v Severním Jutsku. Odborný ředitel dánského zdravotního institutu SSI Käre Mölbak zdůraznil, že tento virus není nebezpečnější než jiné koronaviry. Riziko ale spočívá v tom, že je odolnější vůči protilátkám.
Zástupkyně evropské pobočky WHO v Kodani Catherine Smallwoodová řekla, že norci se jeví jako dobří nositelé pro virus SARS-CoV-2. „Takže je tu samozřejmě nebezpečí, že tato populace norků by mohla nějakým způsobem přispět k přenosu viru z norků na lidi a pak dále z lidí na lidi,“ varovala Smallwoodová.
Regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge řekl, že Dánsko prokázalo „odhodlání a odvahu“, když se rozhodlo vybít všechny své norky, což bude mít „obrovský dopad na ekonomiku“.
Jak velká je to hrozba?
Odborný server STAT News, který se specializuje na novinky z medicíny, oslovil několik expertů zabývajících se koronaviry a obecně viry přenosnými ze zvířat na lidi. Podle většiny nejde o takovou hrozbu, jak by se mohlo zdát.
„Vypadá to velmi hrozivě,“ uvedl evoluční biolog Carl Bergstrom z Washingtonské univerzity. Podle něj je důležité tamní situaci pečlivě sledovat, ale zřejmě to nepovede k nejhoršímu scénáři – tedy vzniku mutace, která je nakažlivější nebo více smrtící než ty současné.
„Nemyslím si, že kmen, který se adaptoval na norky, představuje vyšší riziko pro lidi,“ souhlasí i Francois Balloux z londýnské University College. Vědci přiznávají, že největší problém s vyhodnocením dánské situace je nedostatek informací. Dánsko poskytlo o mutaci jen část informací, ale podle nizozemské viroložky Marion Koopmansové jich není dost k tomu, aby prokázaly tak odvážné prohlášení. Právě v její laboratoři se genom této mutace nyní zkoumá.
„Je to velmi zásadní tvrzení. Od jedné mutace bych nečekala, že bude mít takový dopad,“ uvedla. Dánští vědci sdíleli ve středu prvních 500 genetických sekvencí viru do mezinárodních databází, další stovky budou následovat. V nich budou experti hledat náznaky toho, jak by se tyto změny mohly projevit na vlastnostech viru a jeho schopnostech napadat člověka i odolávat očkování.
Emma Hodcroftová, švýcarská molekulární epidemioložka, zatím souhlasí s Koopmansovou: „Téměř nikdy se nestane, že by stačila jediná prostá mutace a všechny vaše vakcíny přestanou fungovat.“
Mezidruhové přeskoky
Obecně platí, že pokud se virus naučí přecházet mezi druhy, vyvolává to mezi vědci znepokojení. Viry, které normálně napadají jen jeden druh zvířete, mohou u jiného druhu, na který přeskočí, vyvolávat vážné zdravotní problémy – přesto, že u původního druhu nic takového nedělaly.
Tento proces se odehrál už mockrát – zřejmě u čtyř příbuzných viru SARS-CoV-2, které dnes způsobují jen běžné rýmy. Totéž se stalo u virů chřipky, které se na člověka přenesly od prasat nebo drůbeže. Například chřipková pandemie roku 2009 byla způsobena chřipkovým virem, který byl běžný mezi prasaty a jenž se naučil infikovat lidi. To stejné se stalo u eboly, která se na člověka přenesla z netopýrů.
Situace u norků je ale podle epidemiologů odlišná. Nejde o nový neznámý virus, který by se náhle přenesl ze zvířete na člověka – jedná se o virus, který už mezi lidmi koluje, je na člověka adaptovaný a jen teď přeskočil na dalšího hostitele a zase zpět.
Podle Bergstroma je rozhodnutí dánské vlády odvážné, ale nemyslí si, že změny viru kvůli přenosu přes norky ho učiní horším pro lidi. Naopak – pokud by se virus začal přizpůsobovat norkům, mohlo by ho to u lidí oslabit.
