Slovenský premiér Matovič chce kvůli antigenním testům demisi ministra hospodářství

Slovenský premiér Igor Matovič vyzval k demisi ministra hospodářství a předsedu menší koaliční strany Sloboda a solidarita Richarda Sulíka a nazval ho idiotem. Podle Sulíka má Slovensko větší problémy než řešit citové rozpoložení předsedy vlády. Konflikt, který následuje po sporech kvůli postupu při řešení koronavirové krize, je dosud největší v slovenské vládní koalici.

Nejnovější střet premiéra a Sulíka nastal kvůli nákupu antigenních testů, který ministr hospodářství podle Matoviče nedokázal zajistit včas.

„Jemu jsou ty životy a zdraví ukradené. Nemohu se na to dívat. Může změnit zákon, aby nakoupil testy za dva dny. (…) Je to na jeho demisi, byl bych rád, aby ji podal ještě do Vánoc,“ prohlásil Matovič v rozhovoru v Rádiu Expres. Podivil se nad tím, že Sulíkův resort testy nakupuje už sedm týdnů.

Sulík si dle svých slov nebere premiérova vyjádření osobně. „Post předsedy vlády je extrémně náročný i bez výjimečné situace, jakou v posledních týdnech máme,“ napsal na Facebook s tím, že Matovič čelí složité situaci a zodpovědnosti. „Mrzí mě, že právě v tomto období, kdy rozhodují činy a ne slzy, ztrácíme drahocenný čas,“ dodal.

Už dříve slovenský ministr hospodářství vysvětloval, že správné podklady k objednání testů mu ministerstvo zdravotnictví poskytlo až na popáté.

Podle ústavy návrh na odvolání ministra může podat i premiér a hlava státu je povinna předsedovi vlády v této věci vyhovět.

Kvůli covidu-19 se Matovič se Sulíkem nepřou poprvé

Sulík už dříve tvrdil, že konkrétní zadání na nákup testů dostal od ministerstva zdravotnictví až na pátý pokus a že i z důvodu dodržení zákona testy mohou být dodány až v lednu. Odmítl také požadavek premiéra připravit ze dne na den novelu příslušného zákona, která by proces obstarání testů zrychlila.

Matovič a Sulík se dostali do střetu již dříve v tomto roce kvůli karanténním omezením. Šéf liberální strany SaS například na jaře na rozdíl od premiéra prosazoval rychlejší uvolňování uzávěry. Během druhé vlny koronaviru zase vyjádřil podivení nad tím, že v méně rizikových regionech z hlediska koronaviru musejí být zavřeny restaurace, zatímco v nejvíce postižených oblastech zůstávají otevřeny kostely.

Matovič stál za plošným otestováním obyvatel Slovenska, které země uskutečnila na přelomu října a listopadu, a takovéto testování označil za způsob, jak se vyhnout celostátní karanténě. Podle odborníků po hromadném otestování obyvatel, které odhalilo tisíce nakažených, neučinily slovenské úřady potřebné kroky k potlačení pandemie. V poslední době počty nakažených začaly v zemi rychleji stoupat, země proto od nadcházející soboty omezí volný pohyb lidí.

Pokles popularity

Slovenská média opakovaně upozorňovala, že Matovič v souvislosti s koronavirovou krizí kritizoval nejen Sulíka, ale i prezidentku a nejpopulárnější političku v zemi Zuzanu Čaputovou. Hlava slovenského státu před podzimním testováním obyvatel na koronavirus upozornila na nedostatky při jeho přípravě a na začátku prosince vybídla Matoviče, aby zvážil, zda se nevzdá řízení koronavirové krize. Upozornila, že stát potřebuje lidi motivovat, uklidňovat, a ne je strašit a vyhrožovat.

V uplynulých měsících klesla nejen popularita Matoviče, ale i jeho hnutí OĽaNO, které se ziskem 25 procent hlasů vyhrálo parlamentní volby. Podle posledního průzkumu veřejného mínění preference hnutí klesly na 11 procent a hnutí v popularitě předběhla i Sulíkova SaS. Matovič se do vysoké politiky dostal v roce 2010, kdy byl zvolen poslancem parlamentu právě na kandidátní listině SaS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...