Pověst šaška je výhodou i nevýhodou, míní Matovič a mluví o „babišovském úspěchu“

Žil si pohodlný a úspěšný podnikatelský život, korupce ho ale přimněla vstoupit do politiky. Tak svou cestu popisuje Igor Matovič, jehož hnutí OĽaNO zvítězilo ve slovenských volbách a ukončilo dominanci Smeru. Pověst šaška je podle něj nevýhodou i výhodou – může totiž jen překvapit. Vítězství ve volbách Matovič popisuje jako „babišovský úspěch“ a mluví o poslední šanci na opravu základů slovenského státu.

Video Rozhovor s vítězem voleb Igorem Matovičem
video

Rozhovor s vítězem voleb Igorem Matovičem

Matovičovo hnutí OĽaNO nepatří na slovenské politické scéně mezi nová uskupení. Lídr vysvětluje, proč se před lety rozhodl vstoupit do politiky: „Žil jsem si pohodlný a dost úspěšný podnikatelský život. Dlouhé roky jsem platil nejvyšší daně ze všech živnostníků na Slovensku, ale zároveň mě velmi mrzelo, že peníze potom končí na nějakých kyperských účtech,“ popisuje Matovič s tím, že nastavuje zrcadlo zkorumpovaným politikům.

Vítězství ve volbách je pro něj obrovské zadostiučinění. „Byl to těžký boj a my jsme bojovali s vládní mafií ještě dřív, než to bylo populární. Byl jsem první, kdo se odvážil postavit Robertu Ficovi a Robertu Kaliňákovi, nazývat je pravým jménem, nazývat je zloději,“ podotýká vítěz voleb. Veřejnost podle něj cítila, že si OĽaNO v kampani na nic nehrálo.

Právě na to prý doplatily některé nové strany – měly spoustu vzletných slov, ale skutky žádné, míní Matovič. „U nás lidé viděli, že sice nejsme noví, ale naše činy byly upřímné a s korupcí jsme bojovali,“ usuzuje.

„Nakonec jsme první, co naděláme. Lidé nám dali důvěru a je třeba s ní nakládat odpovědně. Uvědomuji si, že je to velmi silný mandát,“ připouští lídr vítězného hnutí, pro nějž je boj s korupcí naprostou prioritou.

Babišovský úspěch

Matoviče dle jeho vyjádření mrzí, že se do Národní rady nedostala koalice Progresívne Slovensko a Spolu - občianska demokracie (PS/Spolu), které mandáty ve sněmovně utekly o pouhé čtyři setiny procenta, a také Kresťanskodemokratické hnutie. „Je to jedenáct procent hlasů lidí, kteří chtěli mít své zastoupení, byli na správné straně barikády, ale zastoupení nemají,“ konstatuje.

V případě svého hnutí Matovič mluví o „babišovském úspěchu“. Naráží tím na rychlý zisk důvěry voličů, kterého se mu podařilo dosáhnout během tří měsíců kampaně. Hnutí OĽaNO předvídaly průzkumy zkraje kampaně zisk jednotek procent hlasů, nakonec jim ale hlas odevzdala čtvrtina voličů.

Matovič zdůrazňuje také téměř půl milionu preferenčních hlasů, které osobně dostal. To ho dle jeho slov obrovsky zavazuje vůči veřejnosti a pomáhá zodpovědět otázku, jestli by měl být premiérem právě on.

Pověst šaška je prokletí i požehnání

Šéf vítězného hnutí má na Slovensku pověst svérázného politika, který budí pozornost osobitými akcemi a provokacemi. Aby například před deseti lety upozornil na imunitu poslanců, zaparkoval svůj vůz na frekventovaném přechodu v centru Bratislavy. „Moje největší nevýhoda je ta, že mě mnoho lidí považuje za šaška. Zároveň je to ale moje největší výhoda, protože můžu příjemně překvapit,“ shrnuje Matovič.

Za výhodu považuje také to, že jeho hnutí funguje pouze z veřejných peněz, například z příspěvků na volby, činnost či mandáty. „Dary, které dostáváme, vracíme každému na účet, protože nechceme být nikomu zavázaní,“ zdůrazňuje.

Při koaličních jednáních chce postupně oslovit Borise Kollára (Sme rodina), Richarda Sulíka (Sloboda a solidarita) a Andreje Kisku (Za ľudí). „Koalice se teoreticky dá sestavit ze tří stran, chtěl bych se ale pokusit o ústavní většinu,“ potvrzuje Matovič záměr prosadit kupříkladu justiční změny. Dále chce mimo jiné zavést hmotnou odpovědnost politiků.

Jde podle něj o možná vůbec poslední šanci opravit základy slovenského státu. Pokud prý koalice selže, mafie by se mohla vrátit. „Hydra, která rozkradla stát, udělá vše pro to, aby nás rozložila, aby nás zbavila moci, aby mohli vládnout znovu. Potom by se už pojistili tak, aby moc nikdy neztratili,“ obává se Matovič.

Podle svých slov touží po tom, aby Slováci v budoucnu chodili volit s radostí a proto, že se cítí být součástí státu, nikoliv proto, aby svým hlasem bojovali proti korupci.