První světová válka strana 2 z 5

Britský král Karel III. ve čtvrtečním projevu před poslanci Spolkového sněmu označil vztahy Německa a Británie jako výjimečné a zdůraznil, že přátelství obou zemí velmi leželo na srdci jeho zesnulé matce Alžbětě II. Němcům poděkoval za projevy soustrasti po jejím skonu. Ocenil také jednotu v pomoci napadené Ukrajině a o válce prohlásil, že je hrozbou nejen pro bezpečnost Evropy, ale také pro evropské demokratické hodnoty.

Vodní elektrárna, jakou není možné vidět nikde jinde v Česku – i tak by se dala popsat ta v Háji u Mohelnice. Unikátní stavba, která je spolu s nedalekou vilou rodiny Plhákových národní kulturní památkou, nedávno oslavila sto let. Obě stavby navrhli architekti Josef Štěpánek a Bohuslav Fuchs, ovšem v době, kdy teprve začínali. Elektrárnu, vilu i těžký osud rodiny Plhákových nově představuje výstava „Pohnutá historie. Elektrárna a vila v Háji u Mohelnice“ v Muzeu moderního umění v Olomouci. Výstava potrvá do 4. června.

Korunovační klenoty jsou k vidění jednou za pět let, rukopis Švejka jednou za život, zní motto jednodenní výstavy, kterou v úterý pořádá pražské Muzeum literatury. Od smrti Jaroslava Haška letos uplynulo sto let, rukopis jeho nejznámějšího díla uvidí veřejnost vůbec poprvé.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal premiéra Denyse Šmyhala, aby se komplexně zabýval návrhem přejmenovat Rusko na „Moskovii“. Autorka petice odkazuje na původ Ukrajinců a Rusů i dějinný význam Kyjevské Rusi. Podle historiků se jedná o další krok ve vzájemném souboji Ruska a Ukrajiny o společné kulturní dědictví.

Ve čtvrtek uplynulo osmdesát let od vraždy generála Bedřicha Homoly v berlínské věznici Plötzensee. Byl legionářem a vrchním velitelem skupiny Obrana národa v období nacistické okupace. Komunistický režim jeho jméno nechal zapomenout a o zásluhách dlouho nevěděli ani jeho vnuci. Nyní se to ale snaží historici napravit.

Bachmut sice odolává ruským útokům, z východoukrajinského města se ale stalo jedno z hlavních dějišť listopadových bojů. Postup vojsk v Doněcké oblasti se v podstatě zastavil, dělostřelectvo na obou stranách zintenzivňuje ostřelování a ztráty jsou obrovské. Město, ve kterém před válkou žilo kolem sedmdesáti tisíc lidí, je nyní v troskách. Šance, že by vyčerpané ruské jednotky město dobyly, je podle expertů velmi malá.

Svět potřebuje připomenout hrůzy války, nechal se slyšet režisér Edward Berger při světové premiéře filmu Na západní frontě klid. V pořadí třetí filmová adaptace protiválečného románu Ericha Marii Remarqua je téměř století od vydání této výpovědi „ztracené generace“ vůbec první natočenou přímo Němci. Román Na západní frontě klid zbavil čtenáře případných iluzí o válečných hrdinstvích, když nijak nezamlčoval krvavost válečné mašinérie. Brutalitou nešetří ani nejnovější snímek. Jen se názory recenzentů neshodují, jestli je násilí v tomto filmu spíše působivě zneklidňujícím sdělením, nebo nijak zvlášť vypovídajícím spektáklem.

Před sto lety se třicet tisíc fašistů vydalo pochodovat do Říma. Požadovali konec italské vlády a předání moci do rukou jediného člověka – Benita Mussoliniho. Duce (neboli vůdce), jak se Mussolini tituloval, přitom začínal jako radikální socialista. Obdivoval českého reformátora Jana Husa, o kterém dokonce i napsal knihu. Na konci první světové války také zaníceně podporoval vznik samostatného Československa. Mussolini se však během svého života nebál převlékat kabát. A tak stejně jednoduše, jako se z extrémního socialisty stal pravicový diktátor, připojil držitel Řádu bílého lva svůj podpis pod mnichovskou dohodu.

Významný podíl na pražském převratu a vyhlášení samostatného státu v roce 1918 měla pětice mužů – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár. Všichni muži 28. října, jak se jim přezdívá, pak v republikové vládě zastávali ministerské posty. Jejich další osudy se od sebe však velmi lišily. Zatímco Švehla s Rašínem se nedožili konce první republiky, Soukup, Stříbrný a Šrobár se museli vypořádat s nacistickou a případně i komunistickou totalitou. Čelili jí s rozdílnými úspěchy.

Za účasti válečných veteránů, prezidenta Miloše Zemana a dalších politiků se v Praze otevřelo zrekonstruované Armádní muzeum Žižkov. Po čtvrteční ceremonii za účasti Miloše Zemana se pro veřejnost otevře až 28. října. Návštěvníkům nabídne novou expozici zachycující vojenské dějiny českého území od osídlení Slovany až po současnost. Výstavní plocha se oproti minulosti ztrojnásobila.

Letošními laureáty Nobelovy ceny za fyziku se stali Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger. Odborná komise rozhodla, že si ji zaslouží za lepší pochopení toho, co se děje v kvantových stavech.

Ve středu uběhlo 85 let od smrti prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Vzpomínalo se na něj na zámku v Lánech, na Pražském hradě, ale i v jeho rodném Hodoníně. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že je potřeba připomínat si i Masarykovy myšlenky, jako například „nebát se a nekrást“. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zase připomněl Masarykovu odvahu hovořit i o věcech, které nejsou populární, a stát si za svými názory.

Francouzský spisovatel David Diop se loni stal vůbec prvním autorem afrického původu, který obdržel Mezinárodní Bookerovu cenu. Ocenění získal spolu s překladatelkou Annou Moschovakisovou za román V noci je každá krev černá, ve kterém nabídl pohled na první světovou válku očima vojáka ze Senegalu. Teď kniha vyšla i v češtině.

Na začátku května napsala Rossijskaja gazeta, která je oficiálním kremelským mediálním kanálem, že západní odborníci nazvali Kaliningradskou oblast „nepotopitelnou letadlovou lodí“, která podrývá síly NATO. Příměr je to daleko starší, na jeho aktuálnosti to však nic nemění. Především jako domov Baltské flotily a základna pro rakety Iskander je oblast strategicky významná hlavně tím, že rozšiřuje dosah ruských zbraní. Status exklávy jí však přináší i řadu problémů.

V České Vsi na Jesenicku vzniklo Válečné muzeum, které se věnuje padlým československým vojákům z první světové války, válečným zajatcům z druhé světové války, ale i osudům vojáků z novodobých misí. Zázemí našlo v bývalé zbrojnici, jejíž prostory prošly v uplynulých měsících rozsáhlou rekonstrukcí za 7,5 milionu korun.

V souvislosti s útokem ruských sil na Ukrajinu se objevují hlasy volající po obnovení povinné vojenské služby. Ta však v Česku nemá příliš dobrou pověst, narozdíl od zemí severní Evropy nebo Pobaltí, kde zejména kvůli blízkosti Ruska bývá vojenský výcvik vnímán do jisté míry jako samozřejmost. V tuzemsku si s sebou nese „lampasáckou“ pachuť táhnoucí se z dob před sametovou revolucí. Tradici má přitom povinná vojenská služba v českých zemích značně bohatší. I tak došlo v roce 2004 k jejímu zrušení, a to po 136 letech od jejího zavedení rakousko-uherským císařem.

Rusko podle ukrajinských zdrojů nasadilo ve válce bílý fosfor. Informace zatím není ověřena nezávislými zdroji. Použití této chemikálie odporuje ženevským konvencím, ale pouze pokud je nasazena v zastavěných oblastech.

Ruské jednotky zaměřují svoje útoky stále více na ukrajinská města. Zatím je především ostřelují dělostřelectvem zdálky, ale pokud je chtějí opravdu ovládnout, budou do nich muset proniknout. Zkušenosti z minulých konfliktů ukazují, že k tomu budou zapotřebí tanky –⁠ ale mohou to mít velmi složité.

V Havlíčkově Brodě znovu vede cesta k tyfovému hřbitovu, na kterém byli za první světové války pohřbíváni židovští váleční uprchlíci. O obnovení přístupu k tomuto zalesněnému ostrůvku v polích s osmi desítkami náhrobních kamenů se postarala radnice. Podnět ke zviditelnění památky vyšel od tamních skautů a členů výboru zastupitelstva města pro cestovní ruch.

Zlín si připomíná 700 let od první písemné zmínky o městě. Poprvé byl zmíněn 28. února 1322 v kupní smlouvě, kdy královna vdova Eliška Rejčka kupuje část panství, které zahrnovalo městečko Zlín. V hlavním sále zlínského zámku město vystavilo věrnou kopii uvedené listiny. Na pondělní večer připravilo i besedu s historiky a ve zlínském kostele svatého Filipa a Jakuba mši.

Hrůzy prvního světového konfliktu přibližuje současnému čtenáři kniha To byla zákopová válka. Francouzský autor komiksů Jacques Tardi v ní nahlíží na západní frontu pohledem obyčejných vojáků. Ve Francii titul vydal před třiceti lety, v českém překladu vychází poprvé.

Zdražení kovů komplikuje sbírku na nové zvony pro Bystřici nad Pernštejnem. Když ji tamní věřící zakládali, potřebovali v ní získat zhruba jeden a čtvrt milionu korun. Jenže cín a měď, ze kterých se zvonovina slévá, podražily – během několika měsíců o desítky procent. Celková částka, která bude na tři nové zvony potřeba, se tak zvýšila o stovky tisíc.

Okresní soud v Břeclavi se začal zabývat žalobou Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace  žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Jde například o Lednicko-valtický areál, ale i lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalované strany označily žalobu jako nedůvodnou.

Z Jihoafrické republiky o víkendu na palubě ledoborce vyplul k Antarktidě tým odborníků, který bude ve Weddellově moři pátrat po vraku lodi Endurance ze známé expedice Ernesta Shackletona. Výprava nazvaná Endurance22 se pokusí dosáhnout toho, co se zatím při žádném z předchozích pokusů nepodařilo – překonat nepříznivé podmínky a pomocí dvou dálkově ovládaných miniponorek nasnímat jeden z nejslavnějších vraků světa, který se potopil v roce 1915.