Korunovační klenoty jsou k vidění jednou za pět let, rukopis Švejka jednou za život, zní motto jednodenní výstavy, kterou v úterý pořádá pražské Muzeum literatury. Od smrti Jaroslava Haška letos uplynulo sto let, rukopis jeho nejznámějšího díla uvidí veřejnost vůbec poprvé.
Po boku děl Karla Havlíčka Borovského a Václava Havla čeká rukopis Haškova Švejka na své první vystavení. A nejspíš taky jediné. Jeho první věta zní: „Velká doba žádá velké lidi.“
Hašek škrtal v rukopisu minimálně. Občas doplnil slovo, jen zřídka nahradil celou větu. „On je ještě z generace, která psala dobře ručně. Sazeči okamžitě sázeli v redakcích z písmenek do rotačky,“ přiblížil archivář Památníku národního písemnictví Petr Kotyk. Honoráře v novinách ale nebyly vysoké, Hašek proto psal na papíry, které mu přišly pod ruku. „Nebyl tak bohatý, aby si je mohl koupit,“ dodal Kotyk.
Dnes je Hašek nejpřekládanějším českým autorem. Ve své době ale budil rozporuplné reakce. „Nejenže parodoval stávající řád, on ho vlastně i aktivně rozvracel. Takže část společnosti Švejka přijala s nadšením, hlavně levice. Část společnosti, hlavně ta konzervativnější a legie, se k tomu stavěla velmi odmítavě,“ uvedl archivář.
Přesto jsou Švejkovy popisy první světové války stále živé, zejména v posledním roce. „Válka na Ukrajině způsobuje mimo jiné to, že Švejk je aktraktivní i dnes. Bojuje se i na podobných místech, tam se umírá stejně jako za první světové války,“ řekl.
V nedávné době vznikly nové vietnamské, francouzské anebo německé překlady Švejka. Jeho původní rukopis je dostupný také v elektronické podobě.
