Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

Korunovační klenoty jsou k vidění jednou za pět let, rukopis Švejka jednou za život, zní motto jednodenní výstavy, kterou v úterý pořádá pražské Muzeum literatury. Od smrti Jaroslava Haška letos uplynulo sto let, rukopis jeho nejznámějšího díla uvidí veřejnost vůbec poprvé.

Jestli Josef Švejk při svém putování k českobudějovickému regimentu „zakufroval“ v jižních Čechách úmyslně, nebo nikoliv, se čtenáři Haškova humoristického románu mohou jen domýšlet. Složitá cesta, která vedla vojáka přes pole, řeky, vísky i městečka, si ale svou poetiku uchovává i sto let od prvního vydání švejkovských příběhů. Tuto „českou krásu“ se snaží přiblížit obrazová procházka jihočeskými obcemi – společně se Švejkem, jen o století později.

Česko má tisíce národních hrdinů, proti kterým stojí jeden Švejk. A zatímco o něm vědí všichni, o tisících statečných neví nikdo nic. V rozhovoru pro ČT24 ke stému výročí od vydání Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka to prohlásil vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.

Před sto lety vydal spisovatel Jaroslav Hašek první díl svých Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války a českou kulturu obohatil o figuru, kterou mnozí dodnes považují za inkarnaci národní povahy. Je Švejk skutečně obrazem češství? ČT24 tuto otázku položila spisovateli a nakladateli Jiřímu Padevětovi.

Od vydání první části románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války uplynulo sto let. Jaroslavek Hašek hlavního hrdinu představuje jako milovníka piva i jitrnic a veselého patrona, který je v pražských pivnicích jako doma. Mnoho pohostinství, kterými Švejk prošel, již zaniklo, některá ale v Praze zůstávají v provozu dodnes. Galerie fotografií ze současnosti ukazuje místa, která byla Jaroslavu Haškovi i jeho slavnému dobrému vojákovi blízká.

Před sto lety vydal spisovatel Jaroslav Hašek první díl svých Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války a českou kulturu obohatil o figuru, kterou mnozí dodnes považují za inkarnaci národní povahy. Je Švejk skutečně obrazem češství? ČT24 tuto otázku položila spisovatelce Pavle Horákové.

Osudy dobrého vojáka Švejka slaví sto let od prvního vydání. Kanonickou výtvarnou podobu jim dal kreslíř Josef Lada, tvář Švejka ale v Haškově románu není tématem a většina Ladových ilustrací navíc vznikla až po autorově smrti. Jak může Švejk vypadat, když odhlédneme od Lady? Web ČT24 s touto otázkou oslovil současné české ilustrátory:

Je to válečný i protiválečný román, satirická kritika rozkládající se státní moci, vojenské mašinerie i vychýlené moderní společnosti, a jeho hlavní postavou je šibal, kterého kvůli aktivní službě za habsburskou korunu kdekdo označí za idiota. Od vydání Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války uplynulo rovných sto let.

Před sto lety vyšla první část Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války, díla spisovatele Jaroslava Haška. Svůj čtyřdílný román Hašek dopisoval na sklonku života, dokončit ho však nestihl. I přesto se ale nakonec Švejk stal světoznámým hrdinou. Pravnuk spisovatele Martin Hašek v Událostech, komentářích řekl, že autor v té době určitě nečekal, že Švejk bude mít takový úspěch, a už vůbec, že bude přeložen do desítek světových jazyků.