Jaroslav Hašek

Výročí šesti set let od úmrtí vojevůdce Jana Žižky z Trocnova připomněla v pátek slavnost v Betlémské kapli v Praze. Zahájila ji bohoslužba, součástí je i premiéra nového filmu, přednášky historiků a vernisáž výstavy, na které mohou lidé vidět i domnělý Žižkův meč ze švédských královských sbírek. V Chotěboři na Havlíčkobrodsku odkryli slavnému husitovi pamětní desku. V Táboře vznikla ukázka Žižkova vojenského ležení.

Ke stočtyřicátému výročí narození Jaroslava Haška připravil Supraphon audioknihu s „výběrem z díla světově proslulého spisovatele“, jak hlásá podtitulek. Základem kompletu jsou povídky a úryvky z Haškova nejslavnějšího díla – Osudů dobrého vojáka Švejka. Nahrávky byly pořízeny mezi lety 1936 a 2023, některé patří k raritám nebo jsou uvedeny v premiéře. K posluchačům se Haškovy texty dostávají v podání jak hereckých bardů, tak zástupců současné generace.

Korunovační klenoty jsou k vidění jednou za pět let, rukopis Švejka jednou za život, zní motto jednodenní výstavy, kterou v úterý pořádá pražské Muzeum literatury. Od smrti Jaroslava Haška letos uplynulo sto let, rukopis jeho nejznámějšího díla uvidí veřejnost vůbec poprvé.

Ještě před čtyřmi roky obyvatelé Lipnice nad Sázavou volili své zástupce na obecní úřad, letos je budou dosazovat už do městského zastupitelstva. Čekají je první komunální volby poté, co se obec u Havlíčkova Brodu asi po 170 letech znovu stala městem. Na status sídla jsou místní většinou hrdí, nový titul ale Lipnici mnoho změn nepřinesl.

Nejznámějším vojákem rakousko-uherské armády je v Česku patrně dobrý voják Švejk. Ostravská Komorní scéna Aréna se rozhodla v nové inscenaci Švejkův návrat přiblížit okolnosti, za kterých Jaroslav Hašek své nejznámější dílo psal. Humoristická kniha vznikala, zatímco její autor prožíval složitou životní etapu.

Jestli Josef Švejk při svém putování k českobudějovickému regimentu „zakufroval“ v jižních Čechách úmyslně, nebo nikoliv, se čtenáři Haškova humoristického románu mohou jen domýšlet. Složitá cesta, která vedla vojáka přes pole, řeky, vísky i městečka, si ale svou poetiku uchovává i sto let od prvního vydání švejkovských příběhů. Tuto „českou krásu“ se snaží přiblížit obrazová procházka jihočeskými obcemi – společně se Švejkem, jen o století později.

Česko má tisíce národních hrdinů, proti kterým stojí jeden Švejk. A zatímco o něm vědí všichni, o tisících statečných neví nikdo nic. V rozhovoru pro ČT24 ke stému výročí od vydání Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka to prohlásil vojenský historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.

Před sto lety vydal spisovatel Jaroslav Hašek první díl svých Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války a českou kulturu obohatil o figuru, kterou mnozí dodnes považují za inkarnaci národní povahy. Je Švejk skutečně obrazem češství? ČT24 tuto otázku položila spisovateli a nakladateli Jiřímu Padevětovi.

Josef Švejk –⁠ prostoduchý člověk, který se po svém vyrovnává s chaosem a necitelností válečné doby –⁠ se díky satirickému a protiválečnému románu Jaroslava Haška stal světově známou postavou. Na své cestě na válečnou frontu ze světa sám stihl dost poznat. Jeho přes půldruhého tisíce kilometrů dlouhé mašírování vedlo z bytu v novoměstské ulici Na Bojišti přes hospodu U Kalicha, přes vězení, jihočeské vesničky, Vídeň a Budapešť až za ukrajinský Lvov. Kudy Švejk do boje putoval, se můžete podívat v interaktivní mapě.

Od vydání první části románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války uplynulo sto let. Jaroslavek Hašek hlavního hrdinu představuje jako milovníka piva i jitrnic a veselého patrona, který je v pražských pivnicích jako doma. Mnoho pohostinství, kterými Švejk prošel, již zaniklo, některá ale v Praze zůstávají v provozu dodnes. Galerie fotografií ze současnosti ukazuje místa, která byla Jaroslavu Haškovi i jeho slavnému dobrému vojákovi blízká.

Před sto lety vydal spisovatel Jaroslav Hašek první díl svých Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války a českou kulturu obohatil o figuru, kterou mnozí dodnes považují za inkarnaci národní povahy. Je Švejk skutečně obrazem češství? ČT24 tuto otázku položila spisovatelce Pavle Horákové.

Osudy dobrého vojáka Švejka slaví sto let od prvního vydání. Kanonickou výtvarnou podobu jim dal kreslíř Josef Lada, tvář Švejka ale v Haškově románu není tématem a většina Ladových ilustrací navíc vznikla až po autorově smrti. Jak může Švejk vypadat, když odhlédneme od Lady? Web ČT24 s touto otázkou oslovil současné české ilustrátory:

Je to válečný i protiválečný román, satirická kritika rozkládající se státní moci, vojenské mašinerie i vychýlené moderní společnosti, a jeho hlavní postavou je šibal, kterého kvůli aktivní službě za habsburskou korunu kdekdo označí za idiota. Od vydání Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války uplynulo rovných sto let.

Před sto lety vyšla první část Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války, díla spisovatele Jaroslava Haška. Svůj čtyřdílný román Hašek dopisoval na sklonku života, dokončit ho však nestihl. I přesto se ale nakonec Švejk stal světoznámým hrdinou. Pravnuk spisovatele Martin Hašek v Událostech, komentářích řekl, že autor v té době určitě nečekal, že Švejk bude mít takový úspěch, a už vůbec, že bude přeložen do desítek světových jazyků.

Františku Sauerovi říkali pro jeho vysokou postavu Habán ze Žižkova. Začátkem 20. století patřil mezi pražskou bohému a blízce se přátelil například s Jaroslavem Haškem. A byl to také on, kdo v listopadu 1918 zorganizoval stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Podle nových výzkumů historiků byl ale Franta Sauer, jak si nejčastěji říkal, pouze vykonavatelem přání některých pražských politiků.