Rusové zvyšují tlak na Avdijivku, Ukrajinci pronikají na levý břeh Dněpru

Rusko pokračuje podle amerických analytiků ve vysílání posil na úsek fronty u Avdijivky. Ukrajinská média pak uvádějí, že si jejich vojáci vybudovali už druhé předmostí na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Ukrajinská protivzdušná obrana uvedla, že v noci na pondělí sestřelila všechny vzdušné cíle. Terčem ruských náletů byla především Oděsa.

Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) věnují v pravidelné zprávě pozornost ruské ofenzivě zaměřené na Avdijivku, která dosud nedosáhla významných úspěchů: útoky z 19. a 20. října byly neúspěšné a video z 21. října ukázalo, že ruské jednotky pouze trochu postoupily u obce, která leží 11 kilometrů jihovýchodně od města.

Ruští blogeři píší o „slepé uličce“: Avdijivka je silně opevněna a chrání ji rozlehlá minová pole, drony a vysoce přesné zbraně, které ztěžují manévrování obrněné techniky.

Tyto potíže se podle ISW podobají situaci, ve které se ocitla ukrajinská armáda na jihu země v prvních týdnech protiofenzivy, zahájené na počátku června. Ukrajinská armáda pak přizpůsobila situaci svou taktiku. Rusko zatím pokračuje ve vysílání posil na tento úsek fronty, dodávají experti ISW.

Nahrávám video

Velké ztráty

„Ten tlak je velký, před více než týdnem ruská armáda zahájila vůbec největší úder na Avdijivku od začátku této války. Pár dnů tam byl docela klid, ale v pátek se údery obnovily, Rusko tam nasazuje velké množství techniky, ačkoli teď se mluví zejména o tom, že více využívá lidskou sílu, protože má velké ztráty a Rusové mají o tu techniku velké obavy,“ uvedla zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová.

„Takže (Rusové) přecházejí k taktice, která připomíná první světovou válku. Údajně budují rozsáhlé tunely a opevnění. Komplikované u Avdijivky je to, že ruské pozice jsou v nižších oblastech a obránci jsou na vyvýšených místech a ruské síly neustále ostřelují, ale Moskva se snaží tlačit zpátky. Jsou tu velké ztráty na obou stranách, dokonce ruští vojenští blogeři mluví o novém mlýnku na maso,“ upozornila dále zpravodajka ČT.

Druhé předmostí na levém břehu Dněpru?

Ukrajinská média uvádějí, že si jejich vojáci vybudovali už druhé předmostí na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti.

„Už ve čtvrtek se objevily zprávy, že ukrajinské jednotky tvoří předmostí v jednom místě u vesnice Pojma. Ale teď to vypadá, že jsou úspěšnější a tvoří další, druhé předmostí trochu severněji od této obce. Analytici mluví o tom, že by se dokonce ukrajinským obráncům mohlo podařit vybudovat jakousi linii, která má více než dvacet kilometrů, díky tomu tam Ukrajinci mohli zahájit určité rotace, mají zajištěné zásobování a prostor pro evakuace a teď se snaží udržet své pozice ve vesnicích, které jsou momentálně vybydlené,“ informovala zpravodajka Maxová.

Nahrávám video

Noční ostřelování

„Díky úspěšné práci jednotek vyzbrojených protiletadlovými raketami, mobilních palebných skupin a letectva v součinnosti s protivzdušnou obranou byly všechny vzdušné cíle zničeny: 13 dronů Šáhed-136/131, jedna řízená letecká raketa Ch-59 a jeden útočný dron, jehož typ se nepodařilo zjistit,“ uvedlo ukrajinské letectvo. 

Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Drony Šáhed íránské konstrukce odstartovaly podle komuniké z anektovaného Krymu a mířily na jižní, východní a centrální regiony napadené země. Jejich let provázela palba protivzdušné obrany. Raketu Ch-59 vypustil ruský bombardér Su-34 nad okupovanou částí Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Dron nezjištěného typu podle ukrajinského letectva letěl ze severu.

Nad Oděskou oblastí protivzdušná obrana sestřelila devět dronů, nicméně trosky jednoho z nich poškodily střechu přístavního skladu, kde vypukl požár, který se podařilo uhasit, napsala Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření šéfa oblastní správy Oleha Kipera a ministra vnitra Ihora Klymenka na sociální síti Telegram. Poškozený sklad se podle ministra nevyužíval.

Ruská strana ještě nekomentovala vzdušný útok na Ukrajinu, podotkla BBC s připomínkou, že podobné nálety se opakují každý den, respektive každou noc.

Britská vojenská rozvědka v pravidelné svodce poukazuje na ekonomické dopady války na ruskou ekonomiku. Ruská vláda na válku utrácí čím dál více a návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se zvýšením výdajů na obranu přibližně o 68 procent oproti letošnímu roku, čímž se vojenské výdaje zvýší na přibližně šest procent hrubého domácího produktu, zatímco výdaje na vzdělávání a zdravotnictví budou zmrazeny na letošní úrovni, tedy se vzhledem k inflaci reálně sníží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled