Bachmut sice odolává ruským útokům, z východoukrajinského města se ale stalo jedno z hlavních dějišť listopadových bojů. Postup vojsk v Doněcké oblasti se v podstatě zastavil, dělostřelectvo na obou stranách zintenzivňuje ostřelování a ztráty jsou obrovské. Město, ve kterém před válkou žilo kolem sedmdesáti tisíc lidí, je nyní v troskách. Šance, že by vyčerpané ruské jednotky město dobyly, je podle expertů velmi malá.
Poté, co v létě ruská armáda dobyla sousední Luhanskou oblast, se obsazení Bachmutu zdálo jako nevyhnutelné pokračování ofenzivy na východě, které by Rusku otevřelo dveře ke dvěma strategickým městům – Slovjansku a Kramatorsku. Ruská armáda je ale nyní oslabená a tento scénář je tak podle řady analytiků nepravděpodobný. Zvláště poté, co útočníci přišli o opěrné body na severovýchodě země.
„Ruská armáda se stále potýká s nerealistickými politickými požadavky na postup,“ cituje web New York Times Michaela Kofmana z amerického výzkumného centra CNA. „Vzhledem k nedostatečné kvalitě dostupných jednotek a ubývajícím zásobám dělostřelecké munice ale není pravděpodobné, že tato snaha bude úspěšná,“ dodává s odkazem na nedostatečné ruské zásobování na frontě.
Bachmut je nyní, i navzdory sporné strategické hodnotě, v centru ruských snah o prolomení ukrajinské obrany, a na místní frontu tak podle ukrajinských vojáků údajně míří i nově mobilizovaní vojáci, kteří mají s obklíčením města pomoct.
Nejnovější informace o postupu ruské armády ale i podle amerického Institutu pro studium války (ISW) nenaznačují, že by k tomu v nejbližší době mohlo dojít. Ruské zdroje navíc již v minulosti vydávaly falešná tvrzení o postupu v oblasti jako součást své informační kampaně, připomíná ISW.
Soudě podle fotografií a geolokačních údajů se ruské síly nacházejí ve vzdálenosti pět až třicet kilometrů různými směry od města a nedávno zřejmě ovládly vesnici Ozarjanivka, ležící asi patnáct kilometrů jižně od města. Na nevyhnutelné obklíčení Bachmutu ale podle ISW zatím nic neukazuje. Ruské vojáky navíc nyní čeká postup otevřenou krajinou směrem k připraveným obranným pozicím Ukrajinců. Podle ISW je takový úkol v současné době nad jejich síly.
Bojiště tak začíná připomínat zákopovou válku z první světové války – rozbombardovaná pustá krajina v okolí města a zákopy podmáčené podzimními dešti. Postup jednotek se měří spíše na metry než kilometry.
Dělostřelectvo neutichá, dochází ale munice
Strategie ruské armády u Bachmutu připomíná tu, kterou použila v červnu při obsazení měst na východě země – Severodoněcku a Lysyčansku. Útočníci tam spoléhali především na dělostřeleckou převahu. Situace se ale od té doby významně změnila.
Ukrajině v prvních měsících války scházela dělostřelecká munice i moderní dělostřelecké systémy ze Západu, což ovšem v současnosti neplatí. Dělostřelecká palba tak nyní nezesílila jenom na straně Ruska, ale i ukrajinská děla pálí s nebývalou intenzitou. Je to tak právě dělostřelectvo, které způsobuje největší ztráty.
Vysoké tempo spotřeby munice ovšem přináší oběma stranám problémy a je dlouhodobě neudržitelné. Rusové se tenčící zásoby snaží doplňovat nákupy z Íránu a Severní Koreje, Ukrajina zase žádá o další dodávky NATO. Ani Západ ale nemůže v dodávkách pokračovat donekonečna.
„Jednou z častých obav Pentagonu je, že Ukrajinci spotřebovávají munici neudržitelným tempem. Mylně předpokládají, že zásoby munice Západu jsou neomezené,“ cituje anonymního představitele americké obrany The New York Times.
Podle výzkumníka Michaela Kofmana navíc boje u Bachmutu vyčerpávají zdroje, které by jinak mohly nalézt uplatnění jinde. Rusko prý využívá vojáky, kteří jsou pro jeho armádu postradatelní, ztráty dělostřelectva a munice si ale dovolit nemůže. Ve stejné pozici je i Ukrajina, která zde ztrácí síly, jež nutně potřebuje k úspěšnému pokračování protiofenzivy.
Za ztráty ale nenesou vinu jen dělostřelecké granáty, ale i nízké teploty a blátivé zákopy. Lékaři v Bachmutu udávají, že podchlazení je mezi ukrajinskými vojáky i navzdory dobré zimní výbavě velmi časté. Kvůli dešťům se navíc začaly množit případy takzvané „zákopové nohy“, kdy promáčené boty vedou k podráždění a poranění kůže na chodidlech, což může vést až k zánětům. Útočícím Rusům chybí i potřebné vybavení, a jejich situace proto může být ještě daleko horší.
Ukrajinská armáda proto v posledních dnech poslala do Bachmutu posily, kromě speciálních jednotek také hůře vycvičené členy teritoriální obrany. Na ruské straně ofenzivu vedou především žoldáci z Wagnerovy armády – v jejích řadách slouží i omilostnění vězni. Nově ale místní jednotky doplňují také vojáci převelení z chersonské fronty.
Další Stalingrad
Bezpečnostní analytik Josef Kraus ve vysílání Horizontu ČT24 zmínil, že Rusové vděčí za své relativní úspěchy u Bachmutu masivnímu nasazení svých sil, které se zde koncentrují. Ty jsou navíc obohaceny o stažené síly z Chersonu a Ukrajinci tomuto v tuto chvíli podle Krause nejsou schopni efektivně čelit.
„Z Bachmutu se tak začíná stávat velice nepříjemný Stalingrad, je tam zdevastovaná zástavba, infrastruktura a je to ohromný mlýnek na maso. Je to příznačné pro neschopnost jedné i druhé strany prorazit a porazit nepřítele. Vidíme zde i prvky zákopové války, což v tomto konfliktu, který měl relativně vysokou dynamiku, je relativně nové, takže lze spíše očekávat další poziční boje,“ domnívá se politolog.
