Rusové se snaží udržet východ Chersonské oblasti. Podle analytiků má jejich obrana limity

Jakmile si Ukrajinci vybudují silné postavení na pravém břehu Dněpru, nebudou Rusové schopni východní část Chersonské oblasti dlouhodobě udržet. Předpokládá to vedoucí tiskového střediska operačního velitelství Jih Natalia Humeniuková. Podle analytiků Institutu pro studium války (ISW) se sice armáda Ruské federace na případnou ukrajinskou protiofenzivu přes řeku připravila, její obrana má však určité nedostatky.

Podle Natalie Humenikové si Rusové již začali uvědomovat nevyhnutelnost svého ústupu. V této době ozbrojené síly Ukrajiny pokračují v získávání palebné kontroly nad dopravními tepnami okupantů na jihu Ukrajiny. „Nepřítel zřídil obranná postavení na levém břehu Dněpru, zaminoval pobřeží a osazuje palebná postavení v hloubce patnáct až dvacet kilometrů až k Armiansku.“

Nově vybudované obranné pozice naznačují, že Rusové považují ukrajinskou protiofenzivu přes řeku Dněpr za vážnou hrozbu, protože by mohla přímo ohrozit důležité pozemní komunikace z Krymu na pevninu.

Rusové opevňují klíčové křižovatky

Také analytici z Institutu pro studium války (ISW) uvádějí, že se Rusové připravují na obranu. Satelitní snímky podle ISW ukazují, že kopou zákopy a budují protitankovou obranu podél hlavních přístupových cest, které spojují jejich síly na východním břehu řeky Dněpr s Krymem a okolím Melitopolu.

Většina těchto polních opevnění se nachází přímo na cestách, a proto fungují spíš jako propracované zátarasy než souvislá obranná linie. Mohou tedy fungovat proti ukrajinským jednotkám, které budou postupovat podél cest a hlavních komunikací. V minulosti ovšem Ukrajinci mnohdy přistoupili k přesunu v krajině.

Podle zahraničního zpravodaje České televize Jana Šilhana, který působí na Ukrajině, již skončilo období pozdního podzimu. V uplynulých měsících byla půda rozbahněná a komplikovala přesuny těžké techniky. V současnosti se ovšem teploty pohybují kolem nuly nebo pod nulou, takže bahnitá půda zmrzla a to usnadňuje manévrování mimo zpevněné cesty. Ukrajinci by tím pádem mohli použít stejnou taktiku jako v Charkovské oblasti, kdy využívali dlouhé pochody v poli, aby obklíčili opevněné body a donutili Rusy k ústupu.

Satelitní snímky ukazují, že ruské síly na levém břehu Dněpru vybudovaly kolem obranných postavení protitankové „dračí zuby“. Tyto konstrukce ovšem nezasahují dostatečně daleko do otevřených polí, aby zabránily obklíčení ruských linií ukrajinskými tanky a dalšími pásovými vozidly. 

Ruské síly rovněž silně opevnily tři kilometry široký pás země oddělující Kinburnskou kosu od pevninské Chersonské oblasti a podél pláží bezprostředně na jih a východ od tohoto pásu. Podle analytiků (ISV) to znamená, že okupanti nepředpokládají udržení pozic na samotné kose v případě, že ukrajinské síly zahájí protiútok na kose. Spíš počítají s tím, že ukrajinské síly obsadí Kinburnskou kosu, ale mají v úmyslu zabránit jim v postupu na pevninskou Chersonskou oblast. 

Ohrožena je ruská logistika na jihu Ukrajiny

Ruská armáda v případě ukrajinského postupu přes Dněpr počítá s přesunem dalších vojáků do této oblasti. Své jednotky pravděpodobně koncentruje v okolí Bachmutu na východě Ukrajiny, kde podle Jana Šilhana v průběhu dalších týdnů chystá větší ofenzivu.

„Ruská snaha o přípravu rozsáhlých obranných pozic ve východní Chersonské oblasti, ať už byla provedena jakkoli dobře či špatně, poukazuje na zásadní význam tohoto území pro další průběh války,“ dodávají analytici.

Pozemní komunikace, které se ruské síly snaží bránit, zahrnují téměř všechny zbývající trasy důležité pro fungování vojenských operací na jihu Ukrajiny. I kdyby Rusové ztratili pouze jednu z nich, tak by došlo k výraznému zatížení jejich logistiky ve východní Chersonské oblasti a západní Záporožské oblasti. To by umožnilo Ukrajincům ještě rychlejší postup, shrnuje v závěru zpráva ISW.

Jejich okupační správa se v polovině listopadu stáhla z Nové Kachovky, která se nachází na levém břehu Dněpru. „Když ruská vojska opustila pravý břeh Chersonské oblasti, ocitla se Nová Kachovka pod přímou palbou velkorážního dělostřelectva a minometů ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedla okupační správa. Dodala, že vedle úředníků a pracovníků státních institucí se z města stáhly také tisíce jeho obyvatel. Stažení vojenské posádky však zatím nelze potvrdit.

Pohledy stočené k Záporoží

„Michajl Podoljak v neděli mluvil o tom, že stažení Rusů ze Záporožské jaderné elektrárny je téměř definitivní,“ uvedl ve vysílání zahraniční zpravodaj Jan Šilhan, ale připomněl, že tuto informaci ještě nepotvrdila ruská strana.

Jednalo by se o zásadní přelom na frontě, která se několik měsíců téměř nepohybovala. Rusové obsadili elektrárnu už v březnu a od té doby se s Ukrajinci vzájemně obviňují z ostřelování jejího areálu, které podle expertů znamenalo závažné riziko jaderné havárie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...