Ukrajina bojuje o Kinburnskou kosu. Strategický výběžek by mohl otevřít cestu na Krym

Mluvčí ukrajinských jižních obranných sil Natalija Humenjuková potvrdila, že ukrajinská armáda provádí bez bližší specifikace vojenskou operaci v oblasti Kinburnské kosy. Ovládnutí strategického místa by umožnilo ukrajinským silám snadnější postup do levobřežní (východní) Chersonské oblasti a potenciálně také na Krym.

Kinburnská kosa je čtyřicet kilometrů dlouhý a necelých deset kilometrů široký západní výběžek Kinburnského poloostrova, který se nachází na východním břehu Dněpru jihozápadně od Chersonu. Úzké území pokryté pískem a slanými bažinami, které ústí do Černého moře, je poslední výspou, kterou podle zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW) ruské síly v Mykolajivské oblasti okupují.

Výběžek se nachází jen čtyři kilometry od Očakiva na severním břehu Černého moře a umožňuje lépe kontrolovat vstup do řek Dněpru a Jižního Bugu, stejně jako do jejich městských přístavů Chersonu a Mykolajivu.

Důležitost akce dokládá to, že ukrajinští představitelé neposkytovali k této operaci bližší informace. Podle serveru Ukrinform se tam ukrajinským vojákům podařilo zneškodnit ruskou základnu včetně sedmi tanků a dvou jednotek obrněných vozidel. V úterý pak informoval server Ukrajinska pravda, že podle šéfa správy Mykolajivské oblasti Vitalije Kima zbývá Ukrajině osvobodit tři osady na území Kinburnské kosy.

„Nepřítel tam stahuje síly z dočasně obsazeného území, takže si může dovolit obnovit své rezervy i poté, co způsobíme škody. Přesto pokračujeme v bojových operacích. Jakmile budou k dispozici výsledky, budeme o nich informovat. Prozatím je tato vojenská operace v tichém režimu,“ uvedla v pondělí Humenjuková.

Ukrajinská armáda nicméně už den po osvobození Chersonu, tedy 13. listopadu, akci naznačila. Tweetovala záběry jednotek plavících se na člunech s komentářem „krásný Dněpr“.

Podle Humenjukové výběžek „není dostatečně velký, aby odolal velké koncentraci vojsk“. Roční období by navíc mohlo hrát ve prospěch Ukrajiny. „V této době tam bývá bouřkové počasí. A je náročné byť jen stát na jednom místě. V bouřkách tam bývá velmi silný vítr,“ dodala Humenjuková s tím, že právě špatné podnebí je pro Ukrajinu výhodou.

Strategický význam výběžku

Ruské síly využívaly oblast Kinburnské kosy k provádění běžných raketových a dělostřeleckých úderů na ukrajinské pozice v Očakivě a dalších místech podél Ukrajinou kontrolovaného pobřeží Černého moře.

Kontrola Kinburnské kosy by podle ISW umožnila ukrajinským silám zmírnit ruské údery na severní pobřeží Černého moře, zvýšit námořní aktivitu v této oblasti a provést potenciální operace k dalšímu postupu směrem na levý (východní) břeh Chersonské oblasti pod výrazně menší palbou ruského dělostřelectva ve srovnání s přímým překročením řeky Dněpru.

Právě území na východ od řeky Dněpru s tímto úzkým severozápadním výběžkem je strategicky významné. Ruské vojenské pozice v této oblasti umožňují ruským jednotkám využívat dělostřelectvo, bezpilotní letouny a raketovou palbu k ostřelování velké části ukrajinského pobřeží Černého moře a také remorkérů a lodí s obilím. A to navíc z krátkého dosahu, aniž by Rusové museli používat nákladnější vojenskou sílu většího dostřelu, jejíž zásobování je podstatně složitější, jak uvádí ISW.

Pro ruskou stranu je také mnohem snazší podnikat konkrétní útoky za podpory palby z této oblasti, než kdyby museli Rusové provádět operace až ze základen na Krymu. Pro Ukrajinu je naopak klíčové, aby znovu dobyla území v jihozápadní Chersonské oblasti tak, aby zesílila kontrolu nad celým západním pobřežím Černého moře.

To potvrzuje také Alessio Patalano, profesor válečných studií na King's College v Londýně: „(Kinburnský) poloostrov je geograficky umístěn tak, že můžete umístit své dělostřelectvo a pobřežní obranu, kterou můžete posouvat dále, a přitom chráníte hlavní přístav a logistické uzly. Zároveň vytváříte na křídle ochranu ukrajinských sil před potenciální ruskou odvetou,“ řekl k strategickému významu území Patalano

Cesta ke Krymu

Ukrajinská ofenziva v oblasti Kinburnské kosy je dalším z důsledků osvobození Chersonu, ze kterého se ruské jednotky stáhly, a podle Newsweeku jsou tak mnohem zranitelnější vůči dalším ukrajinským útokům v jihozápadní oblasti.

Po útěku z Chersonu se ruské síly začaly restrukturalizovat tak, aby bránily Krym, který byl Ruskem ilegálně anektován v roce 2014. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci srpna slíbil poté, co jeho armáda zahájila protiofenzivu v regionu, že si Ukrajina vezme poloostrov zpět, což znovu rezonovalo po dobytí Chersonu.

Zprávy z médií na Krymu v pátek uvedly, že ruští občané začali utíkat do sousedních ruských oblastí kvůli obavám, že Ukrajina brzy znovu dobude toto území. Podle zpráv mnoho Rusů odešlo z Krymu po vojenském úderu ukrajinské armády.

Satelitní snímky údajně ukázaly, že ruské síly zřizují obranné pozice u vstupu na Kinburnský poloostrov, aby se pokusily zastavit ukrajinský průlom. „Mohli bychom se za pár měsíců ohlédnout zpět a říct, že tohle byl bod v čase, kdy se všechny věci změnily téměř definitivně. Pokud se Ukrajincům podaří zajistit opěrný bod na opačné straně řeky, nevidím důvod, proč by nemohli Rusy z Krymu vytlačit úplně,“ dodal Patalano

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...