Za účasti válečných veteránů, prezidenta Miloše Zemana a dalších politiků se v Praze otevřelo zrekonstruované Armádní muzeum Žižkov. Po čtvrteční ceremonii za účasti Miloše Zemana se pro veřejnost otevře až 28. října. Návštěvníkům nabídne novou expozici zachycující vojenské dějiny českého území od osídlení Slovany až po současnost. Výstavní plocha se oproti minulosti ztrojnásobila.
Armádní muzeum Žižkov se po rekonstrukci slavnostně otevřelo, lidé mohou přijít od 28. října
41 minut
Slavnostní otevření Armádního muzea v Praze
Ceremoniál k otevření Armádního muzea Žižkov hudebně doprovodila skupina Brass band Ústřední hudby Armády České republiky, která na úvod zahrála českou státní hymnu. Úvodní projev měla původně přednést ministryně obrany Jana Černochová (ODS), ta se však nakonec ze zdravotních důvodů nemohla dostavit.
Místo Černochové úvodní projev přednesla náměstkyně ministryně obrany Blanka Cupáková. „Je mi ctí, že se muzeum otevře veřejnosti 28. října, kdy si připomínáme založení demokratického Československa. Se vznikem a historií republiky je muzeum neodmyslitelně spjato. Bylo vybudováno, aby uchovalo památku lidí, kteří svou lásku k naší zemi prokazovali skutky,“ sdělila.
Na slavnostním ceremoniálu přednesl projev také ředitel Vojenského historického ústavu Praha Aleš Knížek. „Před týdnem tato rekonstrukce získala titul stavba roku 2022. Není to náhoda – je to výsledek precizní práce mnoha lidí různých profesí, nejen mých kolegů z historického ústavu, kterým chci poděkovat,“ uvedl.
Zeman: Neměli bychom zapomínat na boj proti mezinárodnímu terorismu
Prezident Zeman ve svém projevu ze všech expozic muzea zmínil tu chronologicky poslední, ve které ho zaujala cedule z českého velvyslanectví v Kábulu. „Domnívám se, že tato poslední expozice není svědectvím vítězství a úspěchu, je svědectvím hanby, která spočívá ve zbabělé kapitulaci před mezinárodním terorismem,“ řekl prezident.
„Právě z Afghánistánu vzešla nejrozsáhlejší teroristická akce, útok na newyorská dvojčata. Tehdy se této teroristické akci dostalo zasloužené odplaty, daleko zaslouženější, než byl oprávněně zpochybňovaný útok v Iráku, tím spíše bombardování Jugoslávie. V dnešní neklidné době, kdy nukleární mocnost přepadá svého souseda, bychom neměli zapomínat ani na boj proti mezinárodnímu terorismu. Pokud tento boj vzdáme, pak vzdáváme i dědictví naší armády,“ přednesl s odkazem na současnou válku na Ukrajině prezident.
Rekonstrukce muzea měla původně stát asi 724 milionů korun, podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale vícepráce navýšily cenu o 192 milionů korun. Část z nich podle NKÚ vycházely z objektivních a nepředvídatelných důvodů, dodatečné práce v hodnotě nejméně 28 milionů korun plynuly z chyb v projektové dokumentaci.
Přes pět tisíc metrů čtverečních výstavního prostoru
Muzeum má například nový vstup, který vede pod původní dvoranu. V podzemí, které získalo prosklený strop, je recepce, odkud se návštěvníci dostanou do expozic nebo výtahem do kavárny. Přístup do muzea bude nově možný i z cyklostezky od zadní části budovy. Celkem nabízí přes pět tisíc metrů čtverečních výstavního prostoru.
Expozice je rozčleněna na sedm základních částí. Odborníci z Vojenského historického ústavu (VHÚ), který muzeum provozuje, chtěli, aby se jejím středobodem staly unikátní předměty z jejich sbírky. Vymezují se tak proti některým postupům, které dnes muzea uplatňují a které se odklánějí od tradičního konceptu a vystavování exponátů nahrazují užitím audiovizuálních technologií.
Expozice tak představí unikátní zbraně od období středověku nebo ukáží scény slavných bitev včetně té u Kresčaku z roku 1346, ve které padl český král Jan Lucemburský. Hned několik částí expozice se věnuje první světové válce a vzniku Československa, a to včetně ukázky frontového zákopu, kterým návštěvník prochází, nebo meziválečnému období.
Rozsáhlé prostory muzeum věnuje druhé světové válce a bojům na všech frontách, na kterých byli nasazeni českoslovenští vojáci. Tato část se věnuje i atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
