O vznik Československa se významně zasloužili legionáři. Ti se po bojích s ruskými bolševiky na Sibiři vraceli do vlasti i přes Čínu. Někteří se usadili ve městě Charbin na severovýchodě této asijské země a v oblasti zůstali až do 50. let minulého století, kdy se ujal moci komunistický vůdce Mao Ce-tung. Po stopách legionářů se nyní vydala Česká televize.
Část československých legionářů zakotvila v Číně, vyhnal je až Mao
3 minuty
Události: Stopy československých legionářů v čínském Charbinu
Bývalý československý konzulát v čínském Charbinu vznikl v roce 1931 a fungoval do konce republiky v roce 1939. Historik Čchen Wen-lung uvedl, že v budově sídlil zhruba rok, než ji zabrali Japonci, kteří obsadili Mandžusko a vytvořili loutkový stát. „Teď budova patří vojenskému okrsku provincie Chej-lung-ťiang a pořád v ní bydlí nájemníci,“ říká Čchen.
Město Charbin založili Rusové na přelomu 19. a 20. století spolu se stavbou Východočínské železnice. První Čechy sem zlákaly obchodní příležitosti. Později se přidali legionáři, kteří se tu zastavili při návratu ze Sibiře do vlasti.
Přítomnost legií na čínském území je vůbec první významnou událostí v dějinách česko-čínských vztahů. Politická reprezentace navázala kontakty s čínskou vládou v srpnu 1918, tedy ještě před oficiálním vznikem Československa.
Bývalý československý konzulát v Charbinu
České pivo i klobásy
O zřízení prvního, tehdy ještě polooficiálního zastupitelství, rozhodl generál Milan Rastislav Štefánik. Charbin navštívil v době, kdy řešil evakuaci vojáků. „Sešel se se zástupci provincie a požádal místní vládu o pomoc se zajištěním zásob a ošetření nemocných a raněných legionářů,“ poznamenal Čchen.
Někteří legionáři se v Charbinu usadili a přispěli k rozvoji města, kde jsou dodnes patrné evropské kořeny. Ve městě se vyrábí pivo a klobásy. „Charbinské pivo má silný český původ. Pivovar vznikl sloučením osmi menších, z nichž dva patřily Čechům,“ konstatoval Čchen.
Památník legionářů připomíná už jen fotografie. Ze hřbitova, kde původně stál, je nyní park. Dochoval se ale most, který stavěla plzeňská Škoda.
Na 120 Čechů vydrželo v Charbinu do padesátých let. Po vítězství Maových komunistů v občanské válce ale nemohli ve zbídačené Číně zůstat a vrátili se do vlasti.
