Obec československých legionářů dál působí v Rusku, názoru Moskvy navzdory

Nahrávám video
Události: Působení Československé obce legionářské v Rusku
Zdroj: ČT24

Navzdory pokračující ruské agresi na Ukrajině dál funguje pobočka Československé obce legionářské v Jekatěrinburgu. Z pohledu ruských úřadů jde přitom o spolupráci s organizací z Česka, které Moskva vnímá jako nepřátelskou zemi. Letos uplyne 105 let od odjezdu posledních československých legií z Ruska.

Konflikt mezi jednotkami československých legií a Rudou armádou začal na historickém nádraží v Čeljabinsku na jižním Urale v roce 1918. Vyprovokovali jej rakousko-uherští a němečtí váleční zajatci, kteří městem projížděli. Jeden z nich hodil z vlaku na legionáře kus železa, jednoho z nich vážně zranil.

„Češi si mysleli, že je mrtvý. Takže chtěli spravedlnost a vedlo to ke krvavé pomstě nad tím, kdo železo hodil,“ popsal tajemník Československé obce legionářské v Rusku Jevgenij Barkovskij. „Čeljabinský incident posloužil jako záminka Rudé armádě, rudé vládě a (Lvu) Trockému, aby se pokusili československé jednotky odzbrojit a zastavit,“ doplnil člen organizace Alexander Kručinin.

Osmdesátiletý Kručinin je součástí ruské pobočky legií od jejího vzniku před deseti lety. Kromě něj v ní aktivně pracuje jedenáct Rusů včetně třiadvacetiletého učitele Barkovského. „Já upřímně věřím, že historie nemá národnost a je apolitická,“ dodal Barkovskij.

V Čeljabinsku mají legionáři památník teprve od roku 2011. O něj, ale i o ty v Nižním Tagilu nebo Jekatěrinburgu, se starají právě členové Československé obce legionářské v Rusku. „Není možné se zabývat občanskou válkou a vynechat přitom československé legionáře,“ upozornil Kručinin.

Na šedesát tisíc legionářů sehrálo na konci první světové války během občanského konfliktu v Rusku klíčovou roli. Jako jedni z mála tehdy dokázali opakovaně porážet Rudou armádu. „Byla to jednotná síla. Jednotná vojenská disciplína. A společná myšlenka vrátit se co nejdříve domů,“ zhodnotil působení legionářů badatel Vladimír Kašin.

Občanská válka však podle Kašina donutila legionáře prolévat v Rusku krev. Na Sibiři zablokovali statisíce německých válečných zajatců, po vstupu USA do konfliktu i to pomohlo armádám Dohody získat na západní frontě převahu a vítězně ukončit první světovou válku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 2 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 5 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 7 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 8 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 8 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 10 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...