Obec československých legionářů dál působí v Rusku, názoru Moskvy navzdory

Nahrávám video

Navzdory pokračující ruské agresi na Ukrajině dál funguje pobočka Československé obce legionářské v Jekatěrinburgu. Z pohledu ruských úřadů jde přitom o spolupráci s organizací z Česka, které Moskva vnímá jako nepřátelskou zemi. Letos uplyne 105 let od odjezdu posledních československých legií z Ruska.

Konflikt mezi jednotkami československých legií a Rudou armádou začal na historickém nádraží v Čeljabinsku na jižním Urale v roce 1918. Vyprovokovali jej rakousko-uherští a němečtí váleční zajatci, kteří městem projížděli. Jeden z nich hodil z vlaku na legionáře kus železa, jednoho z nich vážně zranil.

„Češi si mysleli, že je mrtvý. Takže chtěli spravedlnost a vedlo to ke krvavé pomstě nad tím, kdo železo hodil,“ popsal tajemník Československé obce legionářské v Rusku Jevgenij Barkovskij. „Čeljabinský incident posloužil jako záminka Rudé armádě, rudé vládě a (Lvu) Trockému, aby se pokusili československé jednotky odzbrojit a zastavit,“ doplnil člen organizace Alexander Kručinin.

Osmdesátiletý Kručinin je součástí ruské pobočky legií od jejího vzniku před deseti lety. Kromě něj v ní aktivně pracuje jedenáct Rusů včetně třiadvacetiletého učitele Barkovského. „Já upřímně věřím, že historie nemá národnost a je apolitická,“ dodal Barkovskij.

V Čeljabinsku mají legionáři památník teprve od roku 2011. O něj, ale i o ty v Nižním Tagilu nebo Jekatěrinburgu, se starají právě členové Československé obce legionářské v Rusku. „Není možné se zabývat občanskou válkou a vynechat přitom československé legionáře,“ upozornil Kručinin.

Na šedesát tisíc legionářů sehrálo na konci první světové války během občanského konfliktu v Rusku klíčovou roli. Jako jedni z mála tehdy dokázali opakovaně porážet Rudou armádu. „Byla to jednotná síla. Jednotná vojenská disciplína. A společná myšlenka vrátit se co nejdříve domů,“ zhodnotil působení legionářů badatel Vladimír Kašin.

Občanská válka však podle Kašina donutila legionáře prolévat v Rusku krev. Na Sibiři zablokovali statisíce německých válečných zajatců, po vstupu USA do konfliktu i to pomohlo armádám Dohody získat na západní frontě převahu a vítězně ukončit první světovou válku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 44 mminutami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 54 mminutami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 1 hhodinou

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 6 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 7 hhodinami

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...