V pěti městech na jižním Uralu se konala pietní akce připomínající výročí květnových bojů československých legií proti bolševikům. Ty se odehrály během ruské občanské války, která vypukla po říjnové revoluci v roce 1917. Praha ale už roky vede s Moskvou spor o jejich hroby a řada pomníků dodnes chybí. „Už přes sedm let jsou nám nabízena nejrůznější místa, která jsou vzápětí rušena,“ uvedl Eduard Stehlík z ministerstva obrany.
Na Uralu se konala pietní akce na památku českých legionářů. Rusko je stále vidí jako nepřátele
2 minuty
Události ČT: Praha vede s Moskvou letité spory o pomníky a válečné hroby
Kvůli odmítavému postoji Ruska letos Česká republika neposlala peníze na opravu českých válečných hrobů. A to i přesto, že oba státy v roce 2010 podepsaly dohodu o vzájemné péči o válečné hroby. Rusko ale podle českého ministerstva obrany dohodu dlouhodobě nedodržuje a pietní místa zanedbává.
Vedení města Zlatoust, v jehož okolí v roce 1918 zahynulo 125 vojáků, tak na vzpomínkovou akci svého zástupce ani nevyslalo. Podobně tomu bývá i v jiných ruských městech, a tak legionáři stále nemají svůj pomník například v Ufě, Lipjagách nebo v Samaře. Právě v Samaře Česko dlouhodobě usiluje o postavení pomníku blízko místa, kde byl před sto lety společný hrob československých vojáků.
V Rusku jsou ale českoslovenští legionáři dodnes představováni jako nepřátelé, kteří bojovali proti ruským bolševikům. „Nechtějí se smířit s tím, že například tady ve Zlatoustu bolševici napadli Čechy,“ vysvětlil historik Nikolaj Dmitrijev z Uralské univerzity.
Lokální komunisté nicméně považují potenciální stavbu pomníků za výsměch obětem krvavé občanské války.
V některých místech se nicméně podařilo dohodu s radnicí uzavřít. Příkladem je třeba nové pietní místo v Mjasech. „Pomník na starém hřbitově v Mjasech byl odhalen v minulém roce a je na dlouhou dobu posledním pomníkem, který byl postaven zde v Rusku,“ popsal Milan Mojžíš z Československé obce legionářské.
Někteří reprezentanti české delegace ale věří, že se spor podaří do budoucna vyřešit. „Myslím si, že když tady budeme hodně komunikovat a otevírat společné téma, že se podaří pomník v budoucnu postavit,“ uvedla při návštěvě Uralu místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.
