Na Uralu se konala pietní akce na památku českých legionářů. Rusko je stále vidí jako nepřátele

Nahrávám video

V pěti městech na jižním Uralu se konala pietní akce připomínající výročí květnových bojů československých legií proti bolševikům. Ty se odehrály během ruské občanské války, která vypukla po říjnové revoluci v roce 1917. Praha ale už roky vede s Moskvou spor o jejich hroby a řada pomníků dodnes chybí. „Už přes sedm let jsou nám nabízena nejrůznější místa, která jsou vzápětí rušena,“ uvedl Eduard Stehlík z ministerstva obrany.

Kvůli odmítavému postoji Ruska letos Česká republika neposlala peníze na opravu českých válečných hrobů. A to i přesto, že oba státy v roce 2010 podepsaly dohodu o vzájemné péči o válečné hroby. Rusko ale podle českého ministerstva obrany dohodu dlouhodobě nedodržuje a pietní místa zanedbává.

Vedení města Zlatoust, v jehož okolí v roce 1918 zahynulo 125 vojáků, tak na vzpomínkovou akci svého zástupce ani nevyslalo. Podobně tomu bývá i v jiných ruských městech, a tak legionáři stále nemají svůj pomník například v Ufě, Lipjagách nebo v Samaře. Právě v Samaře Česko dlouhodobě usiluje o postavení pomníku blízko místa, kde byl před sto lety společný hrob československých vojáků.

V Rusku jsou ale českoslovenští legionáři dodnes představováni jako nepřátelé, kteří bojovali proti ruským bolševikům. „Nechtějí se smířit s tím, že například tady ve Zlatoustu bolševici napadli Čechy,“ vysvětlil historik Nikolaj Dmitrijev z Uralské univerzity.

Lokální komunisté nicméně považují potenciální stavbu pomníků za výsměch obětem krvavé občanské války.

V některých místech se nicméně podařilo dohodu s radnicí uzavřít. Příkladem je třeba nové pietní místo v Mjasech. „Pomník na starém hřbitově v Mjasech byl odhalen v minulém roce a je na dlouhou dobu posledním pomníkem, který byl postaven zde v Rusku,“ popsal Milan Mojžíš z Československé obce legionářské.

Někteří reprezentanti české delegace ale věří, že se spor podaří do budoucna vyřešit. „Myslím si, že když tady budeme hodně komunikovat a otevírat společné téma, že se podaří pomník v budoucnu postavit,“ uvedla při návštěvě Uralu místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle tamních představitelů nejméně deset lidí. Dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 59 mminutami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 11 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 11 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled