Čeští potápěči identifikovali vrak ponorky. Opravili chybu chorvatských vědců

Nahrávám video

Čeští potápěči se opakovaně ponořili k vraku německé ponorky z první světové války a díky tomu určili její typ. S pomocí historiků zjistili další podrobnosti, a pomohli tak dopsat víc než sto let starý příběh vojenského plavidla.

Vrak leží v hloubce 85 metrů, necelých šest kilometrů od jihochorvatského města Molunat. Potápěči o něm vědí už od roku 2006, ale dlouho netušili, co je vlastně zač. Výzkum komplikuje jak hloubka, tak i složité podmínky pro ponory či silné vrstvy bahna, v němž je loď zabořená.

Až před pěti lety se k ní dostali Chorvaté, kteří informovali, že jde o německou ponorku typu UC24. Objev vzbudil velkou pozornost a informovala o něm média po celém světě. Jediný, kdo měl pochybnosti, byli Češi.

Tým českých potápěčů z Czech Diving Teamu se při natáčení dokumentu o ponorkových velitelích k vraku dostal sám. A zjistil, že v jeho dosavadním popisu jsou nesrovnalosti – natolik velké, že se Češi k vraku ponořili celkem dvaadvacetkrát. A toto zkoumání ukázalo, že se Chorvati mýlili.

„Měl jsem pochybnosti už od roku 2019, kdy Chorvati prezentovali ponorku jako UC24. Její příběh je totiž trošku jiný,“ uvedl pro ČT24 amatérský námořní badatel Boris Gol, který se na výzkumu podílel. Ponorka, za kterou vrak považovali Chorvati „byla potopena francouzskou ponorkou Circé roku 2017 při výjezdu z Boky Kotorské, když se chystala na misi. (...) Francouzi ji nachytali na hladině, když dobíjela akumulátory. (...) Zasáhli ji v přední části, ponorka se potopila, zahynula celá posádka až na jednoho důstojníka, který byl tou dobou na velitelském stanovišti,“ popsal.

Podle Gola byl velký rozdíl nejen ve velikosti ponorek, ale i ve vzhledu a tvaru. Opíral se také o historiky, kteří vyloučili, že by se v tomto místě mohla nacházet ponorka UC24.

Nahrávám video

Ve skutečnosti se totiž jedná o vrak výrazně větší německé ponorky U72 z první světové války. „Po prostudování historických materiálů a prvních ponorech v roce 2022 a 2023 se týmu českých technických potápěčů z Czech Diving Teamu podařilo v červnu 2024 tuto ponorku správně identifikovat a s naprostou jistotou prohlásit, že se jedná o německou minonosnou ponorku U72,“ uvedla skupina, která je složena nejen z potápěčů, ale také z historiků a dokumentaristů.

Příběh ponorky

Loď vyrobená v Hamburku byla spuštěná na vodu v roce 1915. Tři roky se účastnila bojů první světové války, s jejím koncem „zemřela“ i ona. Potopila ji její vlastní posádka v říjnu 1918 poblíž letoviska Molunat, které se nachází nedaleko vjezdu do Boky Kotorské. Ta tehdy představovala důležitou vojenskou základnu Rakouska-Uherska.

„Bylo postaveno deset těchto velkých ponorek, některé v Německu v Hamburku, některé v Polsku. Z Boky Kotorské vyplouvaly do Otrantské úžiny, kde kladly miny,“ říká Gol. U72 patřila mezi typ UE-I, který mohl nést čtyři torpéda a až 38 min. Podle Gola byl tento typ ponorek velmi úspěšný, jedna ze sesterských lodí U72 například položila miny, jež roku 1916 potopily slavný parník Britannic, jenž byl zase sesterskou lodí Titaniku.

Vrak v hloubce 85 metrů je jediným nalezeným a identifikovaným vrakem ponorky typu UE-I. Sloužilo na ní 32 námořníků. Během první světové války potopila 21 lodí.

Czech Diving Team své závěry, že jde o ponorku U72, opírá především o údaj z měření délky plavidla: zatímco ponorka UC24 je dlouhá 49,35 metru, ponorka U72 56,8 metru. „Získali jsme lepší fotografie, dokumentaci k ponorce U72, věděli jsme přesně, co tam hledáme,“ vysvětlil Gol. Potápěči našli a očistili dva torpédomety, které jsou atypicky umístěné vpředu na levoboku a vzadu na pravoboku. Pouze ponorky tohoto typu UE-I měly takto rozmístěné torpédomety.

Na identifikaci Czech Diving Team spolupracoval s historiky z Německa a Rakouska.

Podívejte se na dokument o ponorkových velitelích, který natočil pro Českou televizi tým potápěčů a historiků, jenž stojí i za současným objevem:

Nahrávám video
Zdroj: iVysílaní

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 11 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...