Čeští potápěči identifikovali vrak ponorky. Opravili chybu chorvatských vědců

2 minuty
Výzkum ponorky na Jadranu
Zdroj: ČT24

Čeští potápěči se opakovaně ponořili k vraku německé ponorky z první světové války a díky tomu určili její typ. S pomocí historiků zjistili další podrobnosti, a pomohli tak dopsat víc než sto let starý příběh vojenského plavidla.

Vrak leží v hloubce 85 metrů, necelých šest kilometrů od jihochorvatského města Molunat. Potápěči o něm vědí už od roku 2006, ale dlouho netušili, co je vlastně zač. Výzkum komplikuje jak hloubka, tak i složité podmínky pro ponory či silné vrstvy bahna, v němž je loď zabořená.

Až před pěti lety se k ní dostali Chorvaté, kteří informovali, že jde o německou ponorku typu UC24. Objev vzbudil velkou pozornost a informovala o něm média po celém světě. Jediný, kdo měl pochybnosti, byli Češi.

Tým českých potápěčů z Czech Diving Teamu se při natáčení dokumentu o ponorkových velitelích k vraku dostal sám. A zjistil, že v jeho dosavadním popisu jsou nesrovnalosti – natolik velké, že se Češi k vraku ponořili celkem dvaadvacetkrát. A toto zkoumání ukázalo, že se Chorvati mýlili.

„Měl jsem pochybnosti už od roku 2019, kdy Chorvati prezentovali ponorku jako UC24. Její příběh je totiž trošku jiný,“ uvedl pro ČT24 amatérský námořní badatel Boris Gol, který se na výzkumu podílel. Ponorka, za kterou vrak považovali Chorvati „byla potopena francouzskou ponorkou Circé roku 2017 při výjezdu z Boky Kotorské, když se chystala na misi. (...) Francouzi ji nachytali na hladině, když dobíjela akumulátory. (...) Zasáhli ji v přední části, ponorka se potopila, zahynula celá posádka až na jednoho důstojníka, který byl tou dobou na velitelském stanovišti,“ popsal.

Podle Gola byl velký rozdíl nejen ve velikosti ponorek, ale i ve vzhledu a tvaru. Opíral se také o historiky, kteří vyloučili, že by se v tomto místě mohla nacházet ponorka UC24.

10 minut
Rozhovor s potápěčem Borisem Golem o německé ponorce
Zdroj: ČT24

Ve skutečnosti se totiž jedná o vrak výrazně větší německé ponorky U72 z první světové války. „Po prostudování historických materiálů a prvních ponorech v roce 2022 a 2023 se týmu českých technických potápěčů z Czech Diving Teamu podařilo v červnu 2024 tuto ponorku správně identifikovat a s naprostou jistotou prohlásit, že se jedná o německou minonosnou ponorku U72,“ uvedla skupina, která je složena nejen z potápěčů, ale také z historiků a dokumentaristů.

Příběh ponorky

Loď vyrobená v Hamburku byla spuštěná na vodu v roce 1915. Tři roky se účastnila bojů první světové války, s jejím koncem „zemřela“ i ona. Potopila ji její vlastní posádka v říjnu 1918 poblíž letoviska Molunat, které se nachází nedaleko vjezdu do Boky Kotorské. Ta tehdy představovala důležitou vojenskou základnu Rakouska-Uherska.

„Bylo postaveno deset těchto velkých ponorek, některé v Německu v Hamburku, některé v Polsku. Z Boky Kotorské vyplouvaly do Otrantské úžiny, kde kladly miny,“ říká Gol. U72 patřila mezi typ UE-I, který mohl nést čtyři torpéda a až 38 min. Podle Gola byl tento typ ponorek velmi úspěšný, jedna ze sesterských lodí U72 například položila miny, jež roku 1916 potopily slavný parník Britannic, jenž byl zase sesterskou lodí Titaniku.

Vrak v hloubce 85 metrů je jediným nalezeným a identifikovaným vrakem ponorky typu UE-I. Sloužilo na ní 32 námořníků. Během první světové války potopila 21 lodí.

Czech Diving Team své závěry, že jde o ponorku U72, opírá především o údaj z měření délky plavidla: zatímco ponorka UC24 je dlouhá 49,35 metru, ponorka U72 56,8 metru. „Získali jsme lepší fotografie, dokumentaci k ponorce U72, věděli jsme přesně, co tam hledáme,“ vysvětlil Gol. Potápěči našli a očistili dva torpédomety, které jsou atypicky umístěné vpředu na levoboku a vzadu na pravoboku. Pouze ponorky tohoto typu UE-I měly takto rozmístěné torpédomety.

Na identifikaci Czech Diving Team spolupracoval s historiky z Německa a Rakouska.

Podívejte se na dokument o ponorkových velitelích, který natočil pro Českou televizi tým potápěčů a historiků, jenž stojí i za současným objevem:

53 minut
Oceloví žraloci
Zdroj: iVysílaní

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 21 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...