Čeští potápěči identifikovali vrak ponorky. Opravili chybu chorvatských vědců

2 minuty
Výzkum ponorky na Jadranu
Zdroj: ČT24

Čeští potápěči se opakovaně ponořili k vraku německé ponorky z první světové války a díky tomu určili její typ. S pomocí historiků zjistili další podrobnosti, a pomohli tak dopsat víc než sto let starý příběh vojenského plavidla.

Vrak leží v hloubce 85 metrů, necelých šest kilometrů od jihochorvatského města Molunat. Potápěči o něm vědí už od roku 2006, ale dlouho netušili, co je vlastně zač. Výzkum komplikuje jak hloubka, tak i složité podmínky pro ponory či silné vrstvy bahna, v němž je loď zabořená.

Až před pěti lety se k ní dostali Chorvaté, kteří informovali, že jde o německou ponorku typu UC24. Objev vzbudil velkou pozornost a informovala o něm média po celém světě. Jediný, kdo měl pochybnosti, byli Češi.

Tým českých potápěčů z Czech Diving Teamu se při natáčení dokumentu o ponorkových velitelích k vraku dostal sám. A zjistil, že v jeho dosavadním popisu jsou nesrovnalosti – natolik velké, že se Češi k vraku ponořili celkem dvaadvacetkrát. A toto zkoumání ukázalo, že se Chorvati mýlili.

„Měl jsem pochybnosti už od roku 2019, kdy Chorvati prezentovali ponorku jako UC24. Její příběh je totiž trošku jiný,“ uvedl pro ČT24 amatérský námořní badatel Boris Gol, který se na výzkumu podílel. Ponorka, za kterou vrak považovali Chorvati „byla potopena francouzskou ponorkou Circé roku 2017 při výjezdu z Boky Kotorské, když se chystala na misi. (...) Francouzi ji nachytali na hladině, když dobíjela akumulátory. (...) Zasáhli ji v přední části, ponorka se potopila, zahynula celá posádka až na jednoho důstojníka, který byl tou dobou na velitelském stanovišti,“ popsal.

Podle Gola byl velký rozdíl nejen ve velikosti ponorek, ale i ve vzhledu a tvaru. Opíral se také o historiky, kteří vyloučili, že by se v tomto místě mohla nacházet ponorka UC24.

10 minut
Rozhovor s potápěčem Borisem Golem o německé ponorce
Zdroj: ČT24

Ve skutečnosti se totiž jedná o vrak výrazně větší německé ponorky U72 z první světové války. „Po prostudování historických materiálů a prvních ponorech v roce 2022 a 2023 se týmu českých technických potápěčů z Czech Diving Teamu podařilo v červnu 2024 tuto ponorku správně identifikovat a s naprostou jistotou prohlásit, že se jedná o německou minonosnou ponorku U72,“ uvedla skupina, která je složena nejen z potápěčů, ale také z historiků a dokumentaristů.

Příběh ponorky

Loď vyrobená v Hamburku byla spuštěná na vodu v roce 1915. Tři roky se účastnila bojů první světové války, s jejím koncem „zemřela“ i ona. Potopila ji její vlastní posádka v říjnu 1918 poblíž letoviska Molunat, které se nachází nedaleko vjezdu do Boky Kotorské. Ta tehdy představovala důležitou vojenskou základnu Rakouska-Uherska.

„Bylo postaveno deset těchto velkých ponorek, některé v Německu v Hamburku, některé v Polsku. Z Boky Kotorské vyplouvaly do Otrantské úžiny, kde kladly miny,“ říká Gol. U72 patřila mezi typ UE-I, který mohl nést čtyři torpéda a až 38 min. Podle Gola byl tento typ ponorek velmi úspěšný, jedna ze sesterských lodí U72 například položila miny, jež roku 1916 potopily slavný parník Britannic, jenž byl zase sesterskou lodí Titaniku.

Vrak v hloubce 85 metrů je jediným nalezeným a identifikovaným vrakem ponorky typu UE-I. Sloužilo na ní 32 námořníků. Během první světové války potopila 21 lodí.

Czech Diving Team své závěry, že jde o ponorku U72, opírá především o údaj z měření délky plavidla: zatímco ponorka UC24 je dlouhá 49,35 metru, ponorka U72 56,8 metru. „Získali jsme lepší fotografie, dokumentaci k ponorce U72, věděli jsme přesně, co tam hledáme,“ vysvětlil Gol. Potápěči našli a očistili dva torpédomety, které jsou atypicky umístěné vpředu na levoboku a vzadu na pravoboku. Pouze ponorky tohoto typu UE-I měly takto rozmístěné torpédomety.

Na identifikaci Czech Diving Team spolupracoval s historiky z Německa a Rakouska.

Podívejte se na dokument o ponorkových velitelích, který natočil pro Českou televizi tým potápěčů a historiků, jenž stojí i za současným objevem:

53 minut
Oceloví žraloci
Zdroj: iVysílaní

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 12 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 14 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 18 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 20 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...