Čeští potápěči identifikovali vrak ponorky. Opravili chybu chorvatských vědců

Nahrávám video

Čeští potápěči se opakovaně ponořili k vraku německé ponorky z první světové války a díky tomu určili její typ. S pomocí historiků zjistili další podrobnosti, a pomohli tak dopsat víc než sto let starý příběh vojenského plavidla.

Vrak leží v hloubce 85 metrů, necelých šest kilometrů od jihochorvatského města Molunat. Potápěči o něm vědí už od roku 2006, ale dlouho netušili, co je vlastně zač. Výzkum komplikuje jak hloubka, tak i složité podmínky pro ponory či silné vrstvy bahna, v němž je loď zabořená.

Až před pěti lety se k ní dostali Chorvaté, kteří informovali, že jde o německou ponorku typu UC24. Objev vzbudil velkou pozornost a informovala o něm média po celém světě. Jediný, kdo měl pochybnosti, byli Češi.

Tým českých potápěčů z Czech Diving Teamu se při natáčení dokumentu o ponorkových velitelích k vraku dostal sám. A zjistil, že v jeho dosavadním popisu jsou nesrovnalosti – natolik velké, že se Češi k vraku ponořili celkem dvaadvacetkrát. A toto zkoumání ukázalo, že se Chorvati mýlili.

„Měl jsem pochybnosti už od roku 2019, kdy Chorvati prezentovali ponorku jako UC24. Její příběh je totiž trošku jiný,“ uvedl pro ČT24 amatérský námořní badatel Boris Gol, který se na výzkumu podílel. Ponorka, za kterou vrak považovali Chorvati „byla potopena francouzskou ponorkou Circé roku 2017 při výjezdu z Boky Kotorské, když se chystala na misi. (...) Francouzi ji nachytali na hladině, když dobíjela akumulátory. (...) Zasáhli ji v přední části, ponorka se potopila, zahynula celá posádka až na jednoho důstojníka, který byl tou dobou na velitelském stanovišti,“ popsal.

Podle Gola byl velký rozdíl nejen ve velikosti ponorek, ale i ve vzhledu a tvaru. Opíral se také o historiky, kteří vyloučili, že by se v tomto místě mohla nacházet ponorka UC24.

Nahrávám video

Ve skutečnosti se totiž jedná o vrak výrazně větší německé ponorky U72 z první světové války. „Po prostudování historických materiálů a prvních ponorech v roce 2022 a 2023 se týmu českých technických potápěčů z Czech Diving Teamu podařilo v červnu 2024 tuto ponorku správně identifikovat a s naprostou jistotou prohlásit, že se jedná o německou minonosnou ponorku U72,“ uvedla skupina, která je složena nejen z potápěčů, ale také z historiků a dokumentaristů.

Příběh ponorky

Loď vyrobená v Hamburku byla spuštěná na vodu v roce 1915. Tři roky se účastnila bojů první světové války, s jejím koncem „zemřela“ i ona. Potopila ji její vlastní posádka v říjnu 1918 poblíž letoviska Molunat, které se nachází nedaleko vjezdu do Boky Kotorské. Ta tehdy představovala důležitou vojenskou základnu Rakouska-Uherska.

„Bylo postaveno deset těchto velkých ponorek, některé v Německu v Hamburku, některé v Polsku. Z Boky Kotorské vyplouvaly do Otrantské úžiny, kde kladly miny,“ říká Gol. U72 patřila mezi typ UE-I, který mohl nést čtyři torpéda a až 38 min. Podle Gola byl tento typ ponorek velmi úspěšný, jedna ze sesterských lodí U72 například položila miny, jež roku 1916 potopily slavný parník Britannic, jenž byl zase sesterskou lodí Titaniku.

Vrak v hloubce 85 metrů je jediným nalezeným a identifikovaným vrakem ponorky typu UE-I. Sloužilo na ní 32 námořníků. Během první světové války potopila 21 lodí.

Czech Diving Team své závěry, že jde o ponorku U72, opírá především o údaj z měření délky plavidla: zatímco ponorka UC24 je dlouhá 49,35 metru, ponorka U72 56,8 metru. „Získali jsme lepší fotografie, dokumentaci k ponorce U72, věděli jsme přesně, co tam hledáme,“ vysvětlil Gol. Potápěči našli a očistili dva torpédomety, které jsou atypicky umístěné vpředu na levoboku a vzadu na pravoboku. Pouze ponorky tohoto typu UE-I měly takto rozmístěné torpédomety.

Na identifikaci Czech Diving Team spolupracoval s historiky z Německa a Rakouska.

Podívejte se na dokument o ponorkových velitelích, který natočil pro Českou televizi tým potápěčů a historiků, jenž stojí i za současným objevem:

Nahrávám video
Zdroj: iVysílaní

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 14 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
včera v 14:42

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
včera v 11:42

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
včera v 10:37

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
včera v 08:20

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.