Čeští potápěči identifikovali vrak ponorky. Opravili chybu chorvatských vědců

2 minuty
Výzkum ponorky na Jadranu
Zdroj: ČT24

Čeští potápěči se opakovaně ponořili k vraku německé ponorky z první světové války a díky tomu určili její typ. S pomocí historiků zjistili další podrobnosti, a pomohli tak dopsat víc než sto let starý příběh vojenského plavidla.

Vrak leží v hloubce 85 metrů, necelých šest kilometrů od jihochorvatského města Molunat. Potápěči o něm vědí už od roku 2006, ale dlouho netušili, co je vlastně zač. Výzkum komplikuje jak hloubka, tak i složité podmínky pro ponory či silné vrstvy bahna, v němž je loď zabořená.

Až před pěti lety se k ní dostali Chorvaté, kteří informovali, že jde o německou ponorku typu UC24. Objev vzbudil velkou pozornost a informovala o něm média po celém světě. Jediný, kdo měl pochybnosti, byli Češi.

Tým českých potápěčů z Czech Diving Teamu se při natáčení dokumentu o ponorkových velitelích k vraku dostal sám. A zjistil, že v jeho dosavadním popisu jsou nesrovnalosti – natolik velké, že se Češi k vraku ponořili celkem dvaadvacetkrát. A toto zkoumání ukázalo, že se Chorvati mýlili.

„Měl jsem pochybnosti už od roku 2019, kdy Chorvati prezentovali ponorku jako UC24. Její příběh je totiž trošku jiný,“ uvedl pro ČT24 amatérský námořní badatel Boris Gol, který se na výzkumu podílel. Ponorka, za kterou vrak považovali Chorvati „byla potopena francouzskou ponorkou Circé roku 2017 při výjezdu z Boky Kotorské, když se chystala na misi. (...) Francouzi ji nachytali na hladině, když dobíjela akumulátory. (...) Zasáhli ji v přední části, ponorka se potopila, zahynula celá posádka až na jednoho důstojníka, který byl tou dobou na velitelském stanovišti,“ popsal.

Podle Gola byl velký rozdíl nejen ve velikosti ponorek, ale i ve vzhledu a tvaru. Opíral se také o historiky, kteří vyloučili, že by se v tomto místě mohla nacházet ponorka UC24.

10 minut
Rozhovor s potápěčem Borisem Golem o německé ponorce
Zdroj: ČT24

Ve skutečnosti se totiž jedná o vrak výrazně větší německé ponorky U72 z první světové války. „Po prostudování historických materiálů a prvních ponorech v roce 2022 a 2023 se týmu českých technických potápěčů z Czech Diving Teamu podařilo v červnu 2024 tuto ponorku správně identifikovat a s naprostou jistotou prohlásit, že se jedná o německou minonosnou ponorku U72,“ uvedla skupina, která je složena nejen z potápěčů, ale také z historiků a dokumentaristů.

Příběh ponorky

Loď vyrobená v Hamburku byla spuštěná na vodu v roce 1915. Tři roky se účastnila bojů první světové války, s jejím koncem „zemřela“ i ona. Potopila ji její vlastní posádka v říjnu 1918 poblíž letoviska Molunat, které se nachází nedaleko vjezdu do Boky Kotorské. Ta tehdy představovala důležitou vojenskou základnu Rakouska-Uherska.

„Bylo postaveno deset těchto velkých ponorek, některé v Německu v Hamburku, některé v Polsku. Z Boky Kotorské vyplouvaly do Otrantské úžiny, kde kladly miny,“ říká Gol. U72 patřila mezi typ UE-I, který mohl nést čtyři torpéda a až 38 min. Podle Gola byl tento typ ponorek velmi úspěšný, jedna ze sesterských lodí U72 například položila miny, jež roku 1916 potopily slavný parník Britannic, jenž byl zase sesterskou lodí Titaniku.

Vrak v hloubce 85 metrů je jediným nalezeným a identifikovaným vrakem ponorky typu UE-I. Sloužilo na ní 32 námořníků. Během první světové války potopila 21 lodí.

Czech Diving Team své závěry, že jde o ponorku U72, opírá především o údaj z měření délky plavidla: zatímco ponorka UC24 je dlouhá 49,35 metru, ponorka U72 56,8 metru. „Získali jsme lepší fotografie, dokumentaci k ponorce U72, věděli jsme přesně, co tam hledáme,“ vysvětlil Gol. Potápěči našli a očistili dva torpédomety, které jsou atypicky umístěné vpředu na levoboku a vzadu na pravoboku. Pouze ponorky tohoto typu UE-I měly takto rozmístěné torpédomety.

Na identifikaci Czech Diving Team spolupracoval s historiky z Německa a Rakouska.

Podívejte se na dokument o ponorkových velitelích, který natočil pro Českou televizi tým potápěčů a historiků, jenž stojí i za současným objevem:

53 minut
Oceloví žraloci
Zdroj: iVysílaní

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...