Vědci díky skenování získali dosud nejvěrnější snímky vraku Titaniku

Vědci díky skenování v reálné velikosti získali dosud nejvěrnější snímky vraku Titaniku, včetně trojrozměrného modelu celé zaoceánské lodi, která od svého ztroskotání v roce 1912 spočívá na dně severního Atlantiku v hloubce téměř čtyř kilometrů.

Podle serveru BBC News umožňuje 3D pohled celou loď vidět tak, jako by byla odčerpána oceánská voda. Zároveň experti doufají, že záběry umožní lépe odhalit, co se stalo se zaoceánským parníkem společnosti White Star Line (WSL) při tragédii, která si vyžádala přes 1500 lidských životů. Video je na stránkách BBC.

Katastrofa parníku

Obří parník v polovině dubna 1912 narazil na ledovec při své první plavbě ze Southamptonu do New Yorku. „Stále existují otázky, základní otázky ohledně lodi, na které je třeba najít odpověď,“ řekl BBC News expert na Titanic Parks Stephenson. Podle něj je nový model „jedním z prvních důležitých kroků k posunutí příběhu o Titaniku k výzkumu založeném na důkazech, a ne spekulacích“.

Vrak parníku byl rozsáhle zkoumán od objevení v roce 1985. Je ale tak obrovský, že v přítmí hlubin mohou kamery zachytit jen vábivé momentky z rozpadající se lodě, ale nikdy celek. To dokázaly až nové snímky lodě. Plavidlo je nyní rozděleno na dvě části, příď a záď, které jsou od sebe vzdálené zhruba 800 metrů. Kolem rozlomené lodě je obrovské pole trosek.

Reprodukce vraku Titanicu byla součástí expozice věnované této lodi v Národním zemědělském muzeu v Praze v roce 2001
Zdroj: Wikiemdia Commons/neznámý

Nový celkový záběr pořídily loni v létě společnosti Magellan, která se zabývá hlubinným mořským mapováním, a Atlantic Productions, která natáčí dokument o projektu. Ponorná, dálkově ovládaná zařízení, strávila více než 200 hodin průzkumem zbytku lodi po celé její délce a šířce. Ponorky pořídily více než 700 tisíc jednotlivých snímků ze všech úhlů. Z nich poté bylo možné sestavit přesný 3D model.

Podle plánovače expedice Gerharda Seifferta ze společnosti Magellan šlo o dosud největší projekt podmořského snímkování. „Hloubka téměř 4000 metrů představuje výzvu, na místě se potýkáte s proudy a nesmíte se ničeho dotknout, abyste vrak nepoškodili,“ vysvětluje Seiffert. „A další výzvou je, že musíte zmapovat každý čtvereční centimetr, i nezajímavé části, například na sutinném poli musíte nasnímat bahno, ale musíte to udělat, abyste vyplnili všechny mezery mezi těmito zajímavými předměty,“ dodal expert.

Snímkování tak odhaluje celkový rozměr lodi i některé drobné detaily například sériové číslo jednoho z lodních šroubů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 28 mminutami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 1 hhodinou

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 17 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.