Vědci díky skenování získali dosud nejvěrnější snímky vraku Titaniku

Vědci díky skenování v reálné velikosti získali dosud nejvěrnější snímky vraku Titaniku, včetně trojrozměrného modelu celé zaoceánské lodi, která od svého ztroskotání v roce 1912 spočívá na dně severního Atlantiku v hloubce téměř čtyř kilometrů.

Podle serveru BBC News umožňuje 3D pohled celou loď vidět tak, jako by byla odčerpána oceánská voda. Zároveň experti doufají, že záběry umožní lépe odhalit, co se stalo se zaoceánským parníkem společnosti White Star Line (WSL) při tragédii, která si vyžádala přes 1500 lidských životů. Video je na stránkách BBC.

Katastrofa parníku

Obří parník v polovině dubna 1912 narazil na ledovec při své první plavbě ze Southamptonu do New Yorku. „Stále existují otázky, základní otázky ohledně lodi, na které je třeba najít odpověď,“ řekl BBC News expert na Titanic Parks Stephenson. Podle něj je nový model „jedním z prvních důležitých kroků k posunutí příběhu o Titaniku k výzkumu založeném na důkazech, a ne spekulacích“.

Vrak parníku byl rozsáhle zkoumán od objevení v roce 1985. Je ale tak obrovský, že v přítmí hlubin mohou kamery zachytit jen vábivé momentky z rozpadající se lodě, ale nikdy celek. To dokázaly až nové snímky lodě. Plavidlo je nyní rozděleno na dvě části, příď a záď, které jsou od sebe vzdálené zhruba 800 metrů. Kolem rozlomené lodě je obrovské pole trosek.

Reprodukce vraku Titanicu byla součástí expozice věnované této lodi v Národním zemědělském muzeu v Praze v roce 2001
Zdroj: Wikiemdia Commons/neznámý

Nový celkový záběr pořídily loni v létě společnosti Magellan, která se zabývá hlubinným mořským mapováním, a Atlantic Productions, která natáčí dokument o projektu. Ponorná, dálkově ovládaná zařízení, strávila více než 200 hodin průzkumem zbytku lodi po celé její délce a šířce. Ponorky pořídily více než 700 tisíc jednotlivých snímků ze všech úhlů. Z nich poté bylo možné sestavit přesný 3D model.

Podle plánovače expedice Gerharda Seifferta ze společnosti Magellan šlo o dosud největší projekt podmořského snímkování. „Hloubka téměř 4000 metrů představuje výzvu, na místě se potýkáte s proudy a nesmíte se ničeho dotknout, abyste vrak nepoškodili,“ vysvětluje Seiffert. „A další výzvou je, že musíte zmapovat každý čtvereční centimetr, i nezajímavé části, například na sutinném poli musíte nasnímat bahno, ale musíte to udělat, abyste vyplnili všechny mezery mezi těmito zajímavými předměty,“ dodal expert.

Snímkování tak odhaluje celkový rozměr lodi i některé drobné detaily například sériové číslo jednoho z lodních šroubů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 3 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 5 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 8 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 16 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...